Řím - věčné město

dubna 19, 2016


Při zpáteční cestě z překrásné Sicílie se ještě zastavíme v hlavním městě Itálie a oblasti Lazio -  v Římě. Přezdívá se mu také Věčné město a je to jedno z nejstarších evropských měst vůbec. Nyní je turisticky velice vyhledávanou metropolí, jelikož nabízí velké množství památek na relativně malé ploše. Některé atrakce jsou od sebe v docházkové vzdálenosti, čili taková ta typická městská turistika. Řím doporučuji navštívit mimo hlavní sezónu. Lidí zde sice bude pořád dost, ale alespoň se nebudete muset prodírat nekončícími davy v třicetistupňovách vedrech. Velkou výhodou Říma je velmi snadná dostupnost z České republiky. Přímo z Prahy létá nízkonákladovka Ryanair a letenky se dají sehnat i dost za levno. Především záleží na tom, jak moc s předstihem nakupujete. Většinou platí, že čím dříve, tím méně zaplatíte a s blížícím se datem odletu se ceny spíš zvyšují.

Ze sicilského Trapani přiletíme na římské letiště Fiumicino (druhé a menší je Ciampino), neboli také letiště Leonarda da Vinciho, které je od centra vzdáleno něco přes 30 km. Využijeme tedy autobusové linky společnosti Terravison, abychom se dostali přímo do centra - cílová stanice Termini station. Platíme 4 € na osobu, což není až tak strašné viz. přímo nákup online Fiumicino Airport TransferFiumicino Airport Transfer.

Jelikož máme oba bágly i se spacáky, je nám jasné, že dnešní trajdání nebude nijak dlouhé. Volíme tedy jen procházku centrem a nabíráme směr Pantheon na náměstí Piazza della Rotonda (z Termini asi 2,5 km). Je to starověký kruhový chrám, i když na první pohled jako kruhový úplně nevypadá :) Pokud ale vejdete dovnitř (vstupné je zdarma), ocitnete se v obrovské kruhové aule osvětlené jen otvorem v klenbě (tzv. okulus). Říká se mu také "oko" a je 9 metrů široké. Pantheon slouží i jako pohřebiště - hrobku zde má např. král Viktor Emanuel II. nebo malíř a architekt Raffael Santi.


Naším druhým a hlavním cílem je Fontana di Trevi (od Pantheonu asi 700 m). V Římě je fontána nebo kašna na každém náměstí a náměstíčku (někde i více než jedna), čili skoro na každém rohu. Fontana di Trevi je z nich určitě ta nejznámější a nejkrásnější. Ale upřímně, představovala jsem si, že se bude nacházet na velkolepějším místě. Procházíme se malými uličkami, samá kavárnička a zmrzlinárna, projdeme kolem United Colors of Benetton a najednou se prostě vyloupneme na náměstíčku Piazza di Trevi, totálně obsypaném turisty. Fontána sama o sobě je opravdu krásná. Bílé mytologické sochy, uprostřed s bohem Neptunem sedícím na mušli a taženém okřídlenými koňmi. Dále zde naleznete sochy, které symbolizují roční období i se svými typickými plody. Není to žádný drobeček, na šířku má skoro 20 m. Což je dobře, protože se s ní chce vyfotit každý, takže si můžete na dobrou fotku i dost počkat. Údajně pokud se k fontáně otočíte zády a hodíte do ní pravou rukou přes levé rameno minci, určitě se do Říma vrátíte. Tak schválně :)

Dáme si parádní zmrzku u Valentina a míříme k další římské atrakci - Spanish steps. Není to ani deset minut chůze. A ano, za necelých 10 minut se dozvíme, že Španělské schody se rekonstruují a jsou obehnané pletivem s plachtami, takže takhle nejznámější římské schody... Do toho nám volá operátor z Bookingu s otázkou, kdy dorazíme na domluvené ubytování. Jelikož už se nám stejnak nechce nikam vláčet, vyrážíme tedy za paní domácí Serenou.

Hledala jsem ubytování na stránkách Booking podle ceny a dostupnosti. Podle ceny - super, 40 € na dvě noci pro dvě osoby. Nevýhodou byla společná koupelna, takže po téhle zkušenosti již nikdy, nikdy více. Vlastně celkově už o ubytování v Římě nechci dlouho slyšet, protože kdybych věděla, jak celé (levné) ubytování dopadne, raději bych si připlatila. O tom později. Podle dostupnosti - kousek od metra, takže v pohodě. Řím má jen tři linky metra, z toho jedna se větví na dvě. Mají to ale dobře označené, takže se není čeho bát. Jízdenka na metro stojí 1,50 € a je platná 100 minut. Lze koupit i celodenní jízdenku za 7 €, ale chce to propočítat, jestli to opravdu projedete, protože, jak už jsem psala, turistické cíle jsou dost blízko od sebe. Lístky lze koupit v automatu (bere mince i bankovky) nebo u okýnka, které je většinou u vstupu do metra.


Nastoupíme na metro na stanici Spagna (zastávka naštěstí hned u schodů), na Termini přestoupíme na druhou linku a necháme se dovést až na konečnou Jonio. Je to čtvrť plná bytovek, takže jen najdeme tu naší i se Serenou před ní. Vede nás do bytu 3+1 v prvním patře. Jeden z těch tří pokojů je náš. Vypadá normálka, velká postel, velká skříň, velké zrcadlo, okno, čisto, croissanty ke snídani... Koupelnu máme přímo naproti pokoji, to prostě zvládneme. Paní Serena neumí anglicky, což je super, ale podle gestikulace nejspíš chce nějaké peníze. Ubytování jsem platila předem, na což jsem samozřejmě zapomněla. Podávám ji 50 € a ona, že máme doplatit jen městkou daň (asi 16 €), a že to jde rozměnit na ulici. Chvilka strachu, že je v háji 50 €, a že nemáme ani kde spát...ale díkybohu se vrátila, i s penězi nazpět.

V bytě jsme zatím sami, tak si tedy užijeme volné koupelny a vyrazíme se najíst. Dobře jsme udělali! Druhý pokoj byl obsazen párem okolo 40 let, v podstatě jsme je za dva dny jen letmo zahlédli a pozdravili. Třetí pokoj však obývala stará paní s ještě starším pánem, kteří v tom bytě snad doopravdy bydleli. Ono by mi to bylo i fuk, ale stařičký pán okupoval koupelnu doslova ve dne i v noci. Bylo tedy vážně umění vychytat ten správný moment na čůrání. S čištěním zubů jsem rovnou rezignovala a stoupla si ke kuchyňskému dřezu. No co... 20 € noc...

A teď raději ty normální tipy na ubytování :)

  • Colosseo Accomodation - cca 1 500,- za pokoj pro dva s vlastní koupelnou i snídaní
  • Archi di Roma - cca 1 500,- za pokoj pro dva s vlastní koupelnou
  • The Club Navona - cca 2 500,- za překrásný pokoj pro dva s vlastní koupelnou přímo v centru

Den druhý

Máme celý den pro sebe a věci si můžeme nechat na pokoji, takže dnes to bude opravdu vycházka na lehko..konečně :) Bereme tedy jen sušenky a lahev na pití - všude po městě jsou pítka, kde si můžete natočit pitnou, dobrou a studenou vodu. Pokud tedy nejste závislí na kolčách a fantách apod, neutrácejte za balenou vodu, ale v klidu si ji natočte na ulici.

Do centra jedeme opět metrem, opět přesedáme na Termini a vystupujeme na stanici Ottaviano, která je nejblíže tomu nejmenšímu státu na světe - Vatikánu. Je to městský stát obehnaný hradbami a skládá se v podstatě jen z náměstí, baziliky Sv. Petra a přilehlých prostor - kostelů a zahrad. Při našem štěstí se ale blíže nepodíváme, jelikož je dnes pro veřejnost zavřeno. Papež je nejspíš doma a dovnitř tak pouští turisty pouze s průvodcem. Obejdeme teda Svatopetrské náměstí (Piazza san Pietro), které je lemované sloupovou kolonádou a uprostřed něj stojí obelisk.

Všude kolem je spousta policistů a hlídek, ale já se nakonec "dovnitř" přece jen podívám. Mým cílem se totiž stala toitoika za zátarasem v jedné části kolonády. Velice nenápadně tedy přehopsnu zátaras, vykonám potřebu a chci se co nejrychleji vrátit zpět. Jenže najednou je na nějaké přeskoky všude dost lidí, odcházím tedy k východu, který je střežen policisty i bezpečnostními bránami. Jsem mírně na nervy, protože co když se mě budou ptát, jak jsem se sem dostala, když kolem nich jsem neprocházela. Nebo co tu vůbec dělám, nebo ke komu patřím. Na nic se naštěstí neptaj až do chvíle, kdy se detektoru kovu nelíbí můj foťák v kapse. Panebože! Na sobě mám jen triko a kraťasy, čili ochranka vidí, že palné ani bodné zbraně nepřechovávám, a tak mě pouští. Rychle pryč...


Pokračujeme k Andělskému hradu, který je asi 12 minut cesty od Svatopetrského náměstí. Je to velká kruhová pevnost přímo na břehu řeky. Vede k ní Andělský most, který lemují sochy andělů symbolizující kristovo utrpení. Máme v plánu jít na prohlídku a tak se postavíme do poměrně dlouhé fronty.  Vstupné je 7 €. Stojíme, čekáme a je vedro k padnutí. Fronta se celkově posune asi tak o půl metru...a my to vzdáváme. V téhle výhni nemá smysl dál čekat (na vstup nebo na to až se upečeme), a tak se projdeme alespoň v přilehlých zahradách hradu. Poté se vydáváme do zahrad Gianicolo, odkud je údajně ten nej výhled na Řím. Cesta vede okolo bust významných italských osobností 19. století. Vše je završeno obří sochou Giuseppe Garibaldiho jedoucím na koni. Odtud vás čekají opravdu parádní panoramata celého města. Nutno dodat, že na tomto místě jsme potkali minimum lidí (asi se nikomu nechce chodit do kopce). Seběhneme dolů do čtvrti Trastevere, která se skládá z úzkých a členitých uliček plných barů a kavárniček. Dnešní den k takovému posedávání na barové zahrádce přímo láká. Je opravdu z čeho vybírat. Vybíráme jeden i s pozdním brunchem a jen si užíváme té pohody. Neproudí tu žádné velké davy, všichni si jen vychutnávají tu svou sklenku a užívají okamžiku.


Posilněni se vydáváme k hřebu dnešního dne - Koloseum a Foro Romano. Přeběhneme most Ponte Garibaldi, pod sebou máme Tiberský ostrov (Isola Tiberina), a okolo Fora Romana se proplétáme přímo ke Koloseu. Zase se dá ujít úplně v pohodě pěšky, jsou to asi dva kilometry. U vstupenek je sice fronta, ale postupuje velice rychle. Vstupné stojí 12 € (do 25 let pouze 7,50) a platí i do Foro Romana, což je super, protože stojíte jen jednu frontu. Další variantou je hodně doporučovaný Roma Pass. Mrkněte na oficiální stránky, abyste sami posoudili, zda se vám jeho koupě vyplatí či ne. Pak už si jen dejte pozor do jaké fronty si stoupáte, je jich tam více.. :)

Koloseum samo o sobě je symbolem Říma a je naprosto úchvatné. Má oválný půdorys a je rozděleno do čtyř podlaží. Vnitřku pak dominuje obrovské hlediště, které mělo pojmout až 50 tisíc diváků, a samotná aréna. Pod ní byl zbudován systém chodeb a sklepů, kde byli umístěni otroci, gladiátoři nebo i zvířata, která byla při hrách používána.


Přesouváme se do vedlejšího Forum Romanum, nejstaršího místa v Římě. Je to obrovský areál plný zbytků chrámů, tržnic, vítězných oblouků, kostelů, bazilik, sloupů atd. V současné době je to změť archeologických vykopávek a zbytků staveb. Některé z budov fungují jako muzea či expozice, ale ve své době to muselo být opravdu velkolepé místo. Konaly se zde slavnosti, průvody, soudy, volby, politická shromáždění i trhy.



A jak to všechno dopadlo?

Přežili jsme i druhou noc a ráno se vydáváme na Termini, odkud nám jede autobus na letiště. Tentokrát se potřebujeme dostat na Ciampino, což je menší letiště využívané především nízkonákladovkami. Opět k přesunu využijeme společnosti Terravision (opět za 4 €). Čáru přes rozpočet nám ale udělal týpek na přepážce, příjemný jak osina v zadku, který nám s ledovým klidem oznamuje, že autobus je porouchaný a další jede za dvě hodiny. K jízdenkám nám jen přicvakne papírek s mailovou adresou, kde máme zažádat o vrácení peněz a nazdar. Pozdějším jet nechceme, protože bychom let už nestihli. Jdem tedy hledat jiný bus, po pár metrech narazíme na jinou přepravní společnost a za 10 minut už jedeme směr Ciampino (asi za 5 €). Refundace s Terravision nakonec po X mailech opravdu proběhla. Chce to pevné nervy a hlavně...vydržet!

Co mělo ale delší dohru bylo ubytování. Po příjezdu zjišťujeme, že jsme městkou daň platili 2x (moje blbost), proto okamžitě píšu na Booking, i když jsem si vědoma toho, že nemám v ruce vůbec žádné potvrzení o platbě. K našemu úžasu ale ubytování chybu uznalo a peníze nám poslali zpět.

Problém ubytování level 2: Po pár měsících si takhle sedím doma na gauči, když najednou mi přijde smska o překročení limitu v internetovém bankovnictví. Trochu mě to překvapilo, protože v tu chvíli jsem nebyla ani na internetu, ani u pc, a ani ten den jsem žádnou platbu nezadávala. Kontroluji tedy účet přes internet - strženo cca 100 €. Super, dalších peníze se kvůli nastavenému limitu nestrhly, a proto přišla sms. Panika. Okamžitě stahuji všechny limity k účtu na nulu a vytáčím banku. Následně mi operátor oznamuje, že podobná platba už jednou proběhla na přelomu roku. Začíná mi svítat a druhý telefonát směřuji na booking, kde mě čeká to výborné překvapení - ubytování už není v databázi, booking už s nimi nespolupracuje. Pán na drátě ale velice ochotný situaci řešit, ale potřebuje potvrzení, že se opravdu jedná o stejnou platbu. Banka mi ale nemůže vystavit potvrzení, dokud nebude transakce zaúčtovaná. Následuje kolotoč mailů a přeposílání a...po pár týdnech mám od bookingu peníze zpět na účtu.

Limity na kartě jsem pro jistotu nechala, asi nějaká předtucha. Zhruba měsíc na to mi totiž dorazí další sms s překročením limitu. To jsem relativně klidná, vše je zablokované. Ale pro zajímavost volám do banky, kolik si chtěli strhnout tentokrát - 500 €. Šmejdi! Dochází mi trpělivost a zasílám žádost o novou kartu. Výlet do Říma je pro nás tedy opravdu nezapomenutelným zážitkem :)


Žádné komentáře:

Používá technologii služby Blogger.