2020
Kdybych měla shrnout letošní rok jedním slovem, byl by prostě a jednoduše JINÝ. Ve všech ohledech. Jediný standardní měsíc byl nejspíš leden, kdy jsme si užili překrásnou Maltu, a kdy už jsem měla naplánovanou dovolenou až do srpna. Jak říkám, standard :D Po návratu se ale daly věci do pohybu. Jednu chvíli jsem málem neodolala levným letenkám do Číny. Díkybohu se tam Pepovi nějak zvlášť nechtělo, což se pak za pár dní ukázalo jako z pekla štěstí, protože se na scéně objevila kauza koronavirus. Ta pak bohužel poznamenala celý zbytek roku, ale to víte sami nejlépe, jak to tady u nás v ČR... ehm... funguje... Druhá zásadní věc bylo zjištění, že letošní Vánoce už budeme slavit ve třech <3 Nicméně těhotenství jsme "tajili" ještě několik měsíců. Vzhledem k velikosti mého břicha to totiž nebylo nijak zvlášť složité :)
Zpět ale k cestovatelskému roku 2020. V únoru Pepa uplatňuje svůj vánoční dárek v podobě letenek do Manchesteru a prckovi v břiše tak připisujeme první absolvovaný let. Březen měl být naším splněným snem díky týdnu strávenému na Faerských ostrovech. Bohužel situace s koronavirem se v Evropě rapidně zhoršovala a jednotlivé státy zavíraly své hranice. Sice jsme odletěli, ale návrat se nám značně zkomplikoval a stál nás spoustu nervů i peněz, ale utvrdili jsme se v tom, že i přes to přese všechno za to tyhle úžasné ostrovy stály. Květnový let do Itálie už byl kvůli koroně zrušený ze strany aerolinky a kupovat jakékoliv další letenky nemělo smysl. Další měsíce jsme se tak soustředili "jen" na ČR a okolní státy - Polsko, Německo a Rakousko.
V říjnu před opětovným zavřením hotelů a restaurací jsem ještě narychlo naplánovala prodloužený víkend v Lokti a den po návratu se narodila posila našeho cestovatelského týmu - Ninuška. O 12 dní dříve, ale zdravá a nejúžasnější a nejkrásnější... jak jinak :D Zpětně musím říct, že moje těhotenství probíhalo víceméně bezproblémově a v podstatě v ničem jsem se nemusela omezovat. Nástup na mateřskou jsem odkládala jak jen to šlo, a tak byla práce i fitko na programu až do poslední chvíle. No a protože kvůli koroně nemohl cestovat nikdo, neupadala jsem ani do žádných extra velkých depresí, že nemůžeme vytáhnout paty někam dál. Doufám, že příští rok už bude konečně zase líp, aby si ten náš malý vorvaň snad nemyslel, že sedět doma na zadku je normální!!
Leden
Únor
Březen
Červen
- Rakousko (Solná komora)
Červenec
- ČR (Orlické hory, Náchodsko)
- Polsko (Bludné skály, Rašeliniště pod Zieleńcem)
Září
- Německo (Berchtesgaden)
Žádné komentáře: