Jak jsme dojeli až do Colorada
Pokračování článku Z Nevady do Arizony.
Sobota 24.6.
Pro dnešek je v plánu návštěva Antelope Canyonu, ale je ještě dost brzy, takže se jedeme mrknout k jezeru Powell. Měla jsem takovou představu, že se podíváme k vodě, abychom zjistili, proč je to pro místní tak oblíbená oblast, půjčíme si kajaky a trošku se projedeme po zatopených kaňonech. Fotky na internetu mě fakt nalákaly, schválně vygooglete :)
Realita byla ovšem úplně jiná. Za prvé půjčovny kajaků jsou situovány přímo v Page a fungují tak, že vám dají kajaky, držák na auto a "uvidíme se zítra". Což by bylo fajn, kdybychom měli více času. Půjčení na pár hodin ale nemělo úplně smysl. Druhým problémem se stal přímo přístup k vodě. Powell Lake je označované jako rekreační oblast (Glen Canyon National Recreation Area) a přístup k němu mají jen rezidenti po zaplacení vstupného - 25 $/auto/týden. Nejblíže Page je Wahweap Marina, kde jsou k dispozici různé druhy ubytování, např. i hausbóty, a i tam se dá zařídit půjčení vybavení na vodní sporty. Příjezdová cesta s pokladnou nás ale odrazovala. Oželeli jsme tedy koukání na vodu (i kajaky) a navštívili alespoň elektrárnu Glen Canyon Dam. Nyní při zpětném zjišťování informací, je dost možné, že k jezeru platí jako vstupné i annual pass. Jistá si tím ale úplně nejsem, tak holt příště :)
Antelope Canyon
Jsme rozděleni do zhruba 10 členných skupinek a každé z nich je přidělen průvodce. Neměla jsem vůbec představu, jak se k takové přírodní nádheře dostaneme, ani kde ten kaňon vlastně je. Všude okolo Page je totiž vyprahlý a kamenitý povrch. Průvodce nás vede k úzké puklině v zemi - jo ahaa - a tou po strmém schodišti sestupujeme několik metrů na dno kaňonu, kde dříve protékala řeka. Dnes je již koryto vyschlé, ale při vydatných deštích se může znovu zatopit. Najednou jsme obklopeni červeným pískovcem, který je tvarovaný do hladkých a oblých stěn tvořících jakési vrstvy. Koryto je velice úzké, takže nic pro klaustrofobiky :) Puklinou shora dopadá světlo a stěny se tak zalívají mnoha odstíny od zlaté, oranžové až po červenou. Teď už se nedivím, že je to jedno z nejfotografovanějších míst v USA.
Lze absolvovat i speciální prodlouženou fotografickou prohlídku, za kterou je samozřejmě příplatek. Náš průvodce byl ale skvělý, ochotně nám vysvětloval, jak pískovcové útvary vyfotit tak, aby nebyly přesvětlené a tak, aby vynikly jednotlivé křivky. Nejdůležitější poučka zní "NO SKY" = bez oblohy :) Vehementně jsem se tedy snažila, aby neprosvítal žádný pruh světla, který by mi fotky znehodnotil. Výsledek?
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Celkově prohlídka trvá asi hodinku, takže když se opět vynoříme na povrchu, je stále ještě dopoledne a my máme spoustu času. Přeřizujeme si hodinky o hodinu zpět (ano opět jsme omládli) a vyrážíme dál směrem na východ. Další dnešní perličkou je totiž země kovbojů, písku a stolových hor, profláklá díky Forrestu Gumpovi a cigaretám Marlboro - Monument Valley.
východ z Antelope Canyon |
Monument Valley
![]() |
![]() |

- MESA = španělsky stůl => stolová hora, čili ty nejširší šutříky v prvním stádiu eroze
- BUTTE - menší stolové hory, 2. fáze eroze
- SPIRE - poslední stádium, hodně úzké a osamocené (např. Three Sisters)
![]() |
Neděle 25.6.
Mesa Verde
Colorado je oproti Nevadě a Arizoně o poznání "živější". Není to jen vyschlá poušť s pískem a šutrama. Naopak se to kolem začíná krásně zelenat a v ohradách se pasou koně a krávy. Mesa Verde (v překladu Zelený stůl) je jedním z nejstarších národních parků v USA a je dokonce zapsaný na seznamu památek UNESCO. Výhodou je, že není až tak profláklý, takže zde není nijak přelidněno. Jako vstupné vám poslouží annual pass, popř. 20 $ za auto (mimo sezonu 15 $).
A čím je Mesa Verde tak výjimečný? Archeologické nálezy dokazují, že zde lidé žili již tisíce let před naším letopočtem. Přibližně v polovině 1. století tuto oblast obývali basketmakers (košíkáři), kteří stavěli hliněné domky se slaměnými střechami - tzv. pit house. Z těch se později vyvinuly "kivy" - kruhové stavby z velké části zahloubené do země sloužící především k obřadům a různým ceremoniálům. Okolo 12. století kmen Anasazi dotáhl výstavbu k dokonalosti a začali obydlí vytesávat přímo do skal. Uvidíte, že jsou dokonale skryta pod skalními převisy a poskytovala tak perfektní úkryt před větrem či predátory. Je až neuvěřitelné, co lidská ruka dokázala vytvořit. V průběhu dalších sto let byla ale sídla opuštěna a dodnes nikdo netuší proč.
Dnes jsou některé příbytky dostupné jen po strmých žebřících a některé nejsou zpřístupněné vůbec. Doporučuji se v první řadě stavit v návštěvnickém centru a omrknout co, kde a jak (případně jestli není něco zavřené). Zjistíte, kde jsou muzea, vyhlídky, a můžete zde pořídit vstupenky na prohlídku. Nejzachovalejší příbytky jsou totiž přístupné jen s rangery (a jen v sezóně!) za malý poplatek. Jedna tour přijde na 5 $, takže nic, co by vás zruinovalo.
Na výběr máte z těchto tras:
- Cliff Palace
- Balcony House
- Long House
Pro dnešek zbývá jen najít místo, kde složíme s Rodgerem hlavy. Nakonec se přejedeme do Utahu, abychom to měli ráno blízko k dalším dobrodružstvím, a přenocujeme v městě Moab na benzínce :) Pokud nechcete spát v autě, i tady doporučuji rezervovat ubytování dopředu. Je totiž další z turistických center, protože leží poblíž národních parků. Od čehož se ale samozřejmě odvíjí i cena, mrkněte třeba na tyto "nejlevnější":
- Big Horn Lodge - pokoj se 2 manželskými postelemi cca 3 800,-
- Hotel Moab Downtown - hodně podobné, pokoj pro dva cca 3800,-, se 4 lidmi cena cca 4 400,-
Pokračování viz. článek To nej z Utahu aneb Mighty 5.
Pokud vám tyto informace pomohly ušetřit trochu času nebo peněz nebo obojího, můžete mě třeba "pozvat na kafe" a přispět tak na provoz Vorvaně :) číslo účtu / QR kód: 1257951017/3030
Žádné komentáře: