Tak trochu aprílové Tenerife

února 26, 2018

Od listopadového Edinburghu jsme nikam neletěli, a to už mi samozřejmě přišlo jako dlouhá doba. Všichni klasicky v lednu trajdaj po Alpách, ale jelikož nás na hory moc neužije, číhala jsem na nějakou akcičku na letenky...na letenky kamkoliv :) Ryanair měl zrovna slevy na lety z Barcelony a tak vlastně proč ne že jo? Evropské dovolené v zimě maj totiž spoustu výhod:

  • nikde nezakopáváte o mraky lidí
  • neumíráte vedrem po pár krocích
  • všechno seženete daleko daleko levněji - letenky, ubytování i půjčení auta

Punta del Hidalgo

To vše samozřejmě platí, pokud nejste plážoví povaleči a nepotřebujete mít pod svým plážovým lehátkem 35°C. Jinak vám opravdu nezbyde nic jiného, než jet pěkně v sezóně se zbytkem republiky. Volba tedy padla na největší ze sedmičky Kanárských ostrovů - Tenerife. Přezdívá se mu také ostrov věčného jara, takže si hned v hlavě maluju, jak budem brouzdat ostrovem v tričku a lehké mikině. Ani ty další z ostrovů pro vás určitě nebudou úplné neznámé, jelikož jsou rok o roku populárnější - Gran Canaria, Lanzarote, Fuerteventura, La Palma, La Gomera a El Hierro.

Nakonec jsem letenky poskládala jednoduše takto, vše od Ryanu:

  • Praha - Barcelona (800,-)
  • Barcelona - Tenerife South (270,-)
  • Tenerife Nord - Barcelona (270,-)
  • Barcelona - Praha (800,-)

Dostat se do Barcelony je díky novému přímému spojení Praha-Barcelona brnkačka. Klidně zkuste porovnat ceny např. i s ČSA nebo Vuelingem, které se také občas vytasí s nějakou akcí. Let trvá zhruba dvě a půl hodinky, kdy si od své polovičky můžete krásně odpočinout díky senzačnímu systému přidělování sedadel u Ryanu :) Na Barcelonském letišti El Prat máme bohužel pár hodin prodlevu, takže kafíčkujeme a zevlujeme u zásuvek, abychom dobili mobily na další, skoro čtyř hodinový, let. A jako bonus je ten náš ještě o hodinu posunutý. Tohle letiště si tedy opravdu užíváme do syta...


Přilétáme na Tenerife South (Jih) a teprve okolo jedné ranní místního času (je tady o hodinu méně) hledáme na parkovišti pána, který nám má předat auto. Omlouváme se za zpoždění, ale ubezpečuje nás, že ještě nejsme poslední. Chudák. Tentokrát půjčujeme přes firmu PlusCar, kterou Pepi vykoumal jako nej --> cca 2400,- Kč na 4 dny + jsme vraceli na jiném místě, za což ani nebyl příplatek. A protože je to s full pojištěním, odpadá celý proces detailního kontrolování auta. Super. Papírování zabere jen pár minut a my odjíždíme se skoro novým Renaultem Clio...které jsme později vyhodnotili jako nejhorší auto, které jsme kdy měli (omluva zastáncům Renaultu :) )

Jedeme si trochu protáhnout nohy na písečnou pláž Playa de las Americas, která je lemovaná širokou betonovou promenádou. I přes pokročilou hodinu to tady docela žije - z barů se ozývá dunění hudby a po ulicích se courají hloučky lidí. Celkově na jihu ostrova je mnohem větší koncentrace turistů. Obrovské hotelové komplexy, promenády, pláže, restaurace vedle restaurace a bar vedle baru apod., přesně tohle naleznete v jižní části. Naopak sever je díky chladnějšímu a deštivějšímu podnebí více oblíben místními. Tady naopak narazíte na krásný historická městečka a všudypřítomné rozlehlé plantáže banánovníků. Rozdíly (i cenové) jsou tady opravdu obrovské. My na tuto noc nemáme zařízené ubytování, a tak z našich bezedných třicetilitrových batůžků vylovíme spacáky a někde v odlehlejší části Costa Adeje uléháme ke spánku.

Pokud bych si měla vybrat normální ubytování v této lokalitě, bylo by to například toto:

  • Casa Deli - apartmán až pro 3 lidi za cca 1 900,-
  • Casa d'Amélia - levný apartmán pro dva za cca 1 200,- (nebo 1 500,- i s terasou)

Den1

Probuzení v Costa Adeje je strategické kvůli našemu plánu na dopoledne. Ve vedlejším městě Adeje totiž máme rezervované vstupné do soutěsky Barranco del Infierno. Jsme zde ještě s jedním párem úplně první, až jsem si začala říkat, že rezervace vůbec potřebná nebyla. Byla!

Počet lidí vpuštěných do soutěsky je na den omezen na pouhých 300. Kupte si tedy vstupenky (za 8 € dospělý) dopředu přes jejich stránky - www.barrancodelinfierno.es a pokud možno vyberte ranní hodinu, abyste si procházku užili opravdu na maximum. U vstupu dostanete instrukce, kde se máte a kde se nemáte zastavovat, a vyfasujete přilby kvůli případnému padajícímu kamení. Celá trasa má zhruba 6,5 km, vede po zpevněných a upravených cestičkách - nic náročného. Budete procházet 12 stanovišti, kde jsou naučné cedule o místním rostlinstvu a zvířectvu. V soutěsce je spousta kaktusů a narazili jsme i na kropenaté slípky podobné našim perličkám. Cílovým bodem je pak vodopád, od kterého se následně vracíte stejnou cestou zase zpět. Při návratu už potkáváme dost lidí a na pokladně již turisty musejí odmítat s tím, že je denní kapacita vyčerpaná. Takže ano, tady má opravdu rezervace smysl :)


V La Caleta podlehneme lákavé nabídce místních restaurací přímo u moře. Oba dva milujeme ryby a vždycky se těšíme, co nového ochutnáme. A kde jinde si dát čerstvou rybku, když ne u zdroje že? :) Na Kanárech vám jídlo často přinesou s dvěma druhy omáček (green/red mojo) a "canarian potatoes" (šp. papas arrugadas), což jsou malé osolené brambory vařené ve slupce. Odtud už nabíráme směr k naší dnešní druhé procházce - soutěsce Masca. Menší zajížďku si děláme jen k výhledu k masivu Teno na skály Los Gigantes, které představují jakési Tenerifské must see. Los Gigantes jsou v překladu doslova Obři, takže je vám asi jasné, proč jsou takovou raritou. Skalní stěny vznikly sopečnou činností a nyní se tyčí nad mořem až do výšky neuvěřitelných 800 m. Je to samozřejmě častý cíl místních výletních lodí, protože z moře je v podstatě jediná možnost, jak je spatřit zblízka.

Los Gigantes

Soutěska Masca (Barranco de Masca) je jeden z nejoblíbenějších treků na Tenerife. Začíná ve stejnojmenné malebné vesničce (612 m.n.m.), do které se dostanete po velice úzkých a klikatých serpentinách. Parkovacích míst je tu omezené množství, ale mimo sezónu se místečko našlo. Další možností je doprava místním autobusem. Ve vesnici v podstatě nic není, když nepočítám dva obchody se suvenýry a dvě hospůdky. Plus pár místních prodává u cesty plody kaktusů a banány. Jinak je to opravdu maličké.


Samotný trek vede stejnou cestou tam i zpátky, a pokud ho chcete absolvovat celý, zahrnuje tak prudké klesání i prudké stoupání. Rozhodně tedy není záležitostí úplně pro každého. Počítejte s tím, že cesta tam i zpět zabere zhruba šest hodin, je to opravdu celodenní výletní akce. Podmínkou je samozřejmě i jakás takás fyzička, protože v některých úsecích budete muset zdolat různě velké balvany či přeskákat pár potůčků. Vaší odměnou pak bude kamenitá pláž se zátokou, ve které kotví výletní lodě. To je totiž druhá varianta toho jak Mascu projít - jít jen dolů a tam nasednout na loď, která podle jízdního řádu odplouvala každou hodinu a půl.

Pročítáme si úvodní ceduli, na které je v podstatě doporučení, abyste si trek rozmysleli :) Nabádají lidi především k tomu, aby nepřeceňovali své síly, protože v případě uvíznutí v soutěsce jsou veškeré záchranné akce velice náročné. Dále je nutné dávat pozor na padající kameny, které mohou shodit volně se pohybující kozy nebo vítr. Vzhledem k pokročilé odpolední hodině není čas ztrácet čas, takže do báglu nahodíme vodu a svačinu, dotáhnem boty a vyrážíme. I tak je nám jasné, že to celé nejspíš nezvládneme, ale kam dojdeme, tam dojdeme. Začátek je nejprudší úsek, ale poté už nás pohltí samotná soutěska, která se tyčí nad námi z obou stran. Je to fakt nádherná procházka, jsem nadšená! Kocháme se skalními útvary různých velikostí i tvarů a okolními sukulenty, a je tu naprostý klídek. Není divu, protože za celou cestu míjíme jen tři skupinky lidí. Překvapením je pro nás ale dešťová sprška, která přišla z čista jasna. Máme trochu obavy, jak dlouho nám bude trvat zpáteční cesta po kluzkých kamenech, a tak se raději otáčíme a vydáváme se zpět. Uvíznout tady po západu slunce by opravdu nebylo to pravé ořechové. I když jsme nedosáhli cílové mety, není čeho litovat.


Aptos Playa Moreno
V posledních metrech výstupu slyšíme kvílení sirén. O pár minut později do Mascy vjíždí záchranářské auto a několik lidí s nosítky a vybavením následně vbíhá do soutěsky. Opravdu ošklivý pocit. Večer jsem se z nějakého kanárského serveru dozvěděla, že tam bohužel zemřel starší muž. Takže nebrat upozornění na cedulích úplně na lehkou váhu a hlavně odhadnout správně svoje možnosti!

Teď už se ale těšíme na měkkou postel v apartmánu, který jsem nám na příští 3 noci vybrala v městečku Icod de los Vinos na severu ostrova. Ubytování se jmenuje Aptos Playa Moreno a rezervovala jsem klasicky přes booking za cenu 3 200,- Kč apartmán/3 noci. Jen jsme si domluvili předání klíčů a pak už jsme měli naprosto perfektní soukromí. Součástí byla obrovská terasa, bazén (který jsme tak úplně nevyužili :)), gril i malá kuchyňka, která se hodí minimálně na vyrobení snídaně. Ubytování v severní části je všeobecně levnější a můžete si za stejnou cenu dopřát větší luxus než na jihu. A nebo se držet svého standardu a ušetřit :)

  • Los Claveles - apartmán s manželskou postelí a rozkládací pohovkou, takže by šlo až pro 4 lidi za cca 1 500,- 
  • Finca La Gaviota - Los Limoneros - celý prázdninový dům se vším co byste mohli potřebovat, včetně vířivky. Cena podle počtu lidí.

cestou na Pico

Den2, 3, 4

Nutno ještě podotknouti, že náš první den Tenerife byl zároveň i tím posledním, kdy jsme se procházeli v tričku. Zbylé dny, které jsme trávili v severní části ostrova, jsme bojovali s aprílovým počasím, kdy jednu chvíli svítilo sluníčko a za pár minut padal déšť a kroupy. Dobrou náladu jsme ale neztráceli, jen jsme museli místo plánování často improvizovat na základě aktuální situace :) Takže co jsme všechno stihli?


Pico de Teide

= sopka měřící 3 718 m - je to nejvyšší hora Španělska a současně 3. nejvyšší sopka na světě (od úpatí na dně oceánu má totiž až 7 000 m).

Pico de Teide zabírá v podstatě celé Tenerife a velice ovlivňuje počasí především v severní části ostrova. Na severu se totiž mraky "zasekávají" o vrchol a často tady bývá zataženo nebo alespoň oblačno, a mnohem deštivěji než na jihu. Ty největší vulkány jsou 2 - samotné Pico de Teide a druhým je Pico Viejo (3 134 m). Okolo nich se pak rozprostírá národní park Parque Nacional del Teide, který nabízí nekonečné množství turistických tras o různých délkách. Pokud vás zajímá jen vrchol, můžete se na něj dostat lanovkou, která vás vyveze do výšky 3 555 m, nebo pěšky, jak jsme měli v plánu my. Na úplný vrchol však potřebujete získat povolení, jelikož počet lidí na den je limitován. Permit vyřídíte bezplatně buď online na oficiálních stránkách, nebo můžete přespat na chatě Refugio Altavista, čímž automaticky získáte povolení na následující den. Samozřejmě kapacita chaty je dosti omezena a dlouho dopředu vyprodána, stejně jako online povolenky. Určitě tedy rezervujte v předstihu.


Ani tak, ale nemusíte mít vyhráno, protože nahoře často fučí mrazivý vítr...nebo jako v našem případě - přes noc napadnou závěje sněhu :) Viz. foto - den jedna a krapet rozdíl na foto č. 2 :) Příjezdové cesty jsou uzavřené a nám nezbývá nic jiného než se spokojit s nějakou kratší procházkou. Bohužel celý den je vrchol obalený mlžným oparem, ze kterého každých pár minut hustě prší. Po pár kilometrech to totálně promočení na kost vzdáváme a sjíždíme zpět na pobřeží...kde svítí sluníčko!! Všechny mraky jsou nahromaděné jen okolo Pico de Teide a do konce našeho pobytu už se ani nehnou :)


Loro Park

= zoologická zahrada v Puerto de la Cruz, jejíž součástí jsou i představení kosatek a delfínů. Na Tripadvisoru byla dokonce vyhodnocena jako nejkrásnější zoo na světě. (Praha je pro zajímavost pátá).

Veškeré informace včetně výše vstupného naleznete na jejich ofiko stránkách - Loro Parque. Možná se vám může zdát vstupné předražené, ale určitě nebudete litovat. U vstupu dostanete plánek, kde je časový rozpis jednotlivých show (kosatky, delfíni, lachtani, papoušci), takže si můžete návštěvu krásně rozvrhnout. Loro park má moc hezky a přirozeně udělané výběhy - viděli jsme lvy, jaguáry, gorily, šimpanze, mravenečníka a obrovskou spoustu papoušků. Hlavně doporučuji navštívit ptačí voliéru, kde létají papoušci přímo kolem vás. Dokonce jsme měli možnost vidět v inkubátoru pár týdnů vylíhlé papouščí miminko!

Dále určitě zajděte do místního akvária s vodním tunelem, ve kterém můžete vidět žraloky či rejnoky, a do pavilonu s tučňáky, kde mají naprosto autentické podmínky (dokonce tu i sněží :)). Co se jídla týče, je zde několik možností občerstvení - jedna restaurace, bistro s pizzou a těstovinami a samoobslužný bar + spoustu kaváren a stánků se sladkou nabídkou a různými bagetami. Vybrat si prostě lze a cenově to není až tak hrozné. Odjíždíme odtud úplně nadšení. Každopádně byli jsme tady mimo sezónu a ještě ve všední den. O víkendu a v létě to asi nebere trošku jiný rozměr :)


Cueva del Viento

= v překladu Větrná jeskyně, v blízkosti Icod de los Vinos. Je to pátý nejdelší komplex lávových tunelů na světě

Proč se jmenuje "větrná" je celkem jasné, ale funguje to na jakémsi principu komínového efektu. Čili vítr tam fouká, jen když je venku o mnoho teplejší vzduch (čti vedro) než uvnitř. To samozřejmě za naší návštěvy nebyl, takže o vítr jsme zůstali ochuzeni :).

Na tuto atrakci je nutné koupit vstupenky dopředu online, protože prohlídky jsou velice rychle vyprodané - viz. ofiko stránky. Byli jsme smířeni s tím, že jeskyni ani neuvidíme, protože už měli vyprodáno ve dnech a časech (i jazycích), které připadaly v úvahu. Tady se na nás ale usmálo štěstí a skupina, která měla rezervovanou celou tour, nakonec odřekla a termín se tak objevil v rezervacích pro běžné smrtelníky. V nabídce jsou prohlídky v AJ, NJ, ŠJ a FJ. Bylo by tedy dobré, abyste alespoň trošku rozuměli, protože jsme se zde dozvěděli opravdu spoustu zajímavých informací o vzniku lávových tunelů i vzniku ostrova celkově. Věděli jste například, že původně existovaly tři oblasti, které spojila až sopka Pico de Teide, a tak vznikl ostrov, jak ho známe dnes? :)

Úvodní slovo je přímo u vstupu, kde pak vyfasujete přilby se svítilnami a musíte tady nechat batohy a tašky. Následuje asi tak desetiminutový přesun minibusem a kus se dojde ještě pěšky lesem. Pan průvodce byl skvělý - vyprávěl velice srozumitelnou formou a vše názorně ukazoval - paráda! Dokonce jsme si vyzkoušeli pár minut v úplné tmě a tichu. Jakože totální černočerné tmě! Hned se mi v hlavě začínali honit hororové představy, kdy hlavní hrdina panikaří a naráží do stěn apod. Ale těchto pár minut vám poskytne takový krásný detox od reálného hektického světa :) Jinak ještě drobnost. Dole v jeskyni je dost chladno, takže s sebou určitě více vrstev oblečení a pevné boty (povrch je hodně nerovný).


Anaga

= nejstarší pohoří sopečného původu na Tenerife (přes 3 miliony let)

Leží v tom nejsevernějším cípu a charakteristické je především častou mlhou a deštěm. Ne jinak je tomu, když sem zavítáme my :) Celá oblast se dá pohodlně projet po asfaltové silnici, přičemž můžete zvolit trasu buď od města La Laguna nebo od San Andrés (vedle pláže Las Teresitas). I z této cesty můžete spatřit nádherné výhledy na Atlantik a hluboká údolí, která jsou díky dešti zářivě zelená. Můžete mrknout i do návštěvnického centra Cruz del Carmen, odkud také vede krátká stezka s názvem Sendero de los Sentidos, neboli Cesta smyslů.


Las Teresitas

= 1,6 km dlouhá pláž v severní části ostrova pod pohořím Anaga a pár kilometrů od hlavního města Santa Cruz

Zajímavá je tím, že je to jediná pláž na Tenerife, kde narazíte na bílý písek (všude jinde je černý nebo šedý). Jestli se vám to tedy zdá divné až nepatřičné, máte pravdu. Byla totiž vytvořena uměle a písek na ní byl dovezen ze Sahary a pravidelně se doplňuje.


Dragon tree

= dračí strom, kterých najdete na Tenerife spousty, avšak ten nejstarší (údajně až 800 let) se nachází v botanické zahradě přímo v Icod de los Vinos

Zajímavostí je, že tenhle 17 metrů vysoký drobeček není strom, ale bylina :) Momentálně je vstup do zahrad zpoplatněn (nevím přesně kolik), ale strom můžete pohodlně spatřit a vyfotit z terásky na Plaza de la Iglesia.


+ další místa, kde se nám líbilo:

Orotava - historické městečko, kde narazíte na spoustu domků a dřevěnými balkónky a pavlačemi

La Laguna - město známé hlavně díky svému univerzitnímu komplexu. Avšak i jeho historické centrum je vyhlášené a dokonce zapsané na seznamu UNESCO, tak proč se chvilku neztrácet ve změti uliček, že? :)

výhled v Punta del Hidalgo - je odtud vidět zátoka s pláží Playa de los Troches a za ní pohoří Anaga

cukrárna El Aderno v Puerto de la Cruz - obrovský výběr výborných dortíků, zmrzliny, ovocných koktejlů apod. za celkem pohodové ceny

Bajamar - malé městečko s černou písčitou pláží, majákem a přírodním bazénem, které se mění podle přílivu a odlivu

El Aderno
Puerto de la Cruz
La Laguna
Orotava
Bajamar


Žádné komentáře:

Používá technologii služby Blogger.