3 dny v Irsku

Vítr, déšť, mlha, nekonečná zeleň, krásná a divoká příroda, pastviny, útesy, historie, kláštery, katedrály, hrady, whisky, pivo, bary, hospůdky... a tak dále. No rozhodně jsme se nenudili. :)

Letenky

Říjnový Dublin jsem měla koupený již od srpna, kdy jsem narazila na celkem slušnou cenu ve směru Praha - Dublin od Ryanair. Celkem to přišlo na 2100,- Kč za zpáteční letenka/os. na prodloužený víkend (čtvrtek-neděle). Pár týdnů poté začal Ryanair některé své lety rušit. Naštěstí České republiky se to dotklo úplně minimálně - zrušili či přesunuli asi "jen" 3 lety ve směru Praha-Londýn. Ale i tak nějaké ty nervy proběhly a do poslední chvíle jsem čekala, jestli nějaký mail rušící naší dovolenou nedorazí. Nestalo se tak... uff...

Technická č. 1: nezapomeňte si před cestou vyřídit ETA, aneb novinka od dubna 2025, kdy ke vstupu na anglické území potřebujete registraci pro krátkodobou návštěvu. Vyplníte ji jednoduše online přes oficiální stránky, zaplatíte £ 10 a do 3 dnů vám ji schválí.

Technická č. 2: lety do Irska jsou odbavovány z Terminálu 1, což samozřejmě zjišťujeme, až po neúspěšném průchodu dvojkou :)

Let sám o sobě je ale pohodička - zhruba dvě a půl hodinky letu s hodinovým časovým posunem (hodina zpět). V momentě, kdy letušky nabízí doplňkový sortiment a jmenují "adaptér", mi pěkně zatrne. Pepa sedí na druhém konci letadla, ale i tak je mi jasné, kde přesně ten náš je... v šuplíku... nad televizí.... v obýváku.... zkráceně prostě v Plzni. Takže. Technická č. 3: v UK i Irsku maj jiné zástrčky, počítejte s tím a adaptér berte s sebou!

Co vás ale určitě praští do očí hned po příletu, je samotná irština. Tak nějak jsem předpokládala, že to bude podobné angličtině s nějakými odlišnostmi, a víc už po tom nepátrala. Ale víc jsem se splést nemohla - mají např. dlouhé samohlásky, a angličtině to není podobné ani trošku :) Naštěstí se irština už v dnešní době příliš nepoužívá a skoro na celém území je nahrazena angličtinou (druhý úřední jazyk). Oblasti, kde se ještě irsky stále mluví - hlavně venkovské oblasti západního pobřeží - se nazývají Gaeltacht.

Na letišti v Dublinu se vymotáme celkem snadno, jelikož autobusové nádraží se nachází přímo před letištní halou. Odtud odjíždějí busy přímo do centra Dublinu (např. Airlink za 6 €) i do všemožných koutů ostrova. Irové mají opravdu hodně přepravních společností, takže je z čeho vybírat. Nás zajímá BusEireann, jakožto náš spoj Dublin-Galway (Expressway, route X20). Jízdenky si můžete koupit pohodlně online na jejich webu. Zpáteční jízdné je, jak to tak bývá, o něco levnější a vychází to na necelých 21 € na osobu. Výhodou je, že si kupujete jakousi otevřenou jízdenku, je na ní napsaný den, ale hodinu si můžete zvolit dle sebe. Což mi přijde super, když např. nevíte, kdy přesně přiletíte. Další plusy u BusEireann - wifi, zásuvka (kde šlo zapojit i českou nabíječku) a dost pohodlná sedadla - všechno se to při 3 hodinové cestě hodilo :) Jinak tato společnost nabízí i několikadenní jízdenky, o kterých by se dalo uvažovat při nějakém delším tripu (viz. Tourist Travel Passes na jejich stránkách).

A proč se vlastně přesouváme do Galway? První důvod je ubytování - v Dublinu je už dost vyprodané a drahé, kdežto v Galway se mi podařilo najít přes airbnb celý byt za cca 11 tisíc pro 4 lidi na tři dny. S paní majitelkou se ani nevidíme, protože je check-in zařízený přes samoobslužný systém (schránka s klíčem na kód), takže v takových případech se není nutné obávat ani jazykové bariéry :) S bytem jsme moc spokojeni. Máme každý svojí ložnici, svoje soukromí, a společný obývák s kuchyní a koupelnou. Kuchyně je plně vybavená, takže můžeme např. ušetřit tím, že se nasnídáme doma apod. Na bookingu jsem pak měla vyhlídnutá tato ubytka:

• Jameson Court Apartments - naprosto luxusní apartmánek, který překvapivě ani nebyl tak drahý 
• The Nest Boutique Hostel - stylové ubytko, cena dle typu pokoje

Druhým důvodem proč padla volba na Galway je, že chceme navštívit Cliffs of Mohers (Mohérské útesy), a táhnout se z Dublinu 3 hodiny tam a 3 hodiny zpět v jeden den nám nepřijde úplně ideální. Bylo by to nehospodárné jak v rámci času, tak i energie.

Galway

Galway je celkově takové příjemné městečko, nejen kvůli tomu, že mi v hlavě zní Galway Girl od Eda Sheerana :) Se svými necelými 80 000 obyvateli je třetím největším městem Irska (a moc velké není :)) a leží na západním pobřeží v zálivu Galway bay. Je tu několik univerzit, a tedy i dost mladých lidí. Často se zde pořádají různé kulturní akce, např. mají dokonce i vlastní ústřicový festival. V době našeho pobytu zrovna probíhá jazz festival - v několika barech vystupují různí zpěváci a kytaristé a i ulice dost ožívají.

A co je takové Galwayské must see?

• Eyre Square - hlavní náměstí v centru, kolem něj je spousta hospůdek a barů

• Galwayská katedrála neboli Cathedral of Our Lady Assumed into Heaven and St. Nicholas - obrovská kamenná katedrála v centru města, překvapivě není příliš stará, jelikož byla vystavěna r. 1965 jako nejmladší kamenná katedrála

• Spanish Arch - kamenný oblouk v přístavu, který byl součástí městského opevnění

• Latinská čtvrť - pěší zóna poblíž náměstí plná obchůdků a barů a restaurací, která večer pulzuje životem díky pouličním zpěvákům, tanečníkům a dalším umělcům

• Promenáda Salthill - táhne se podél moře ze čtvrti Salthill skoro až do města a nabízí tak příjemnou procházku; je i vyhledávaným místem běžců

Salthill

Jak už jsem zmiňovala - nemáme auto a je to pro nás dost velký nezvyk. Nicméně, když přijdu k přechodu a ani nevím, kam se mám koukat, a odkud co přijede, je to asi dobře :) Pokud byste o půjčení auta uvažovali, mrkněte sem na srovnávač, abyste si v klidu vybrali to, co vám bude nejvíce vyhovovat. Další možností jsou autobusy, které mají celkem rozsáhlou síť. Ale jelikož máme pouze dva dny, nepřijde mi to časově ani finančně příliš výhodné. Volíme tedy variantu organizovaného zájezdu z Galway. Společností, které tyto výlety provozují, je hodně. Stačí trošku pohledat a pak už záleží jen na tom, co chcete vidět a kolik jste ochotni za to zaplatit. Nejvíce mě zaujaly tyto:

• Wild Atlantic Way Day Tour
• Get Your Guide

Líbí se mi kombinace Aranských ostrovů s Mohérskými útesy, a tak nakonec kupujeme jednodenní výlet od Wild Atlantic Way za 40 € na osobu - v ceně: doprava, vstupné na Mohéry a trajekt na Aranské ostrovy. Nabízejí také ranní pick up v místě ubytování a slevu v případě nákupu více výletů.

Ráno tedy nasedáme do autobusu a necháváme se hezky vozit :) Času ke kochání máme spoustu a rozhodně je na co se koukat. V Irsku je totiž všecko nádherně zelené... stovky odstínů zelené, až vás z toho bolí oči! Většina zelených ploch je rozdělena nízkými kamennými zídkami oddělujícími jednotlivé pastviny. Zídky tvoří pečlivě poskládané kameny různých tvarů a velikostí, a zajímavé je, že nejsou ničím zpevněné. Mezi nimi se pak střídavě pasou ovce, krávy, koně, osli, a dokonce i lamy jsme viděli. Dalšími typickými zvláštnostmi krajiny jsou časté zříceniny hradů, věží či klášterů, které jsou rozesety všude možně.

Ve vesničce Doolin se naloďujeme na trajekt a pak asi 40 minut bojujeme se svými obsahy žaludků, než úspěšně (a bez nehody) přistaneme na ostrově Inisheer. Je to ten nejmenší ze tří Aranských ostrovů, další dva jsou Inishmaan a Inishmore. Celkově na ostrovech žije jen něco přes 1 000 lidí a jsou dostupné jen lodí nebo letadlem. Průvodce nás upozorňuje, že se zde nachází pouze jedna restaurace a asi dva hotely. Při bližším zkoumání ještě narážíme na menší penzionky, ale opravdu tady toho moc není - perfektní odlehlé a klidné místečko :) Ihned v přístavu stojí povozy s koňmi, které vám budou nabízet svezení. Půjčit si zde můžete i kola. Jsme ale z trajektu dost promrzlí, takže kola nepřipadají v úvahu a jdeme rovnou zkusit místní hospůdku. Není to klasická restaurace, kde by se přímo vařilo. V nabídce mají různé pannini, sendviče, saláty, polévky, obložené chleby apod., a také jakési ostrovní světlé pivo.

Samotná prohlídka vesnice pak příliš času nezabere. Určitě se půjdete podívat na ruiny O´Brien´s Castle, který je trošku na kopci, ale nic strašného. Nahoře jsou zbytky hradu, můžete mrknout dovnitř, ale nic moc neuvidíte. Co je ale super, je výhled odtud. Všude, kam jen dohlédnete, uvidíte totiž ony zmiňované kamenné zídky. Fakt super. Když vám zbude čas, můžete si ještě udělat procházku k Plassey Wreck, což je vrak lodi, která zde kdysi dávno uvízla. Dnes už je pěkně zrezivělá.

Z Inisheeru se vracíme zpět do Doolinu, ale děláme si trošku zajížďku k Mohérským útesům, které tak máme možnost vidět zespodu. Mohéry jsou 8 km dlouhý úsek břidlično-pískovcových útesů vystupujících kolmo z vody. V některých místech jsou vysoké až 214 m! Pamatujete si tu scénu z Harryho Pottera a Prince Dvojí krve, kde stojí Brumbál s Harrym na útesu? Tak ta se natáčela tady :)

Bohužel v těchto místech se počasí rozhodne pro pořádný obrat a začíná dost hustě pršet. Než dojedeme na vrchol útesů, tak aby toho nebylo málo, přidává se k tomu ještě i mlha. Tak tohle je to drsné Irsko, aha... už nám to začíná být jasné...

Nahoře se už platí vstupné - k r. 2025 od 8 €/dospělí při rezervaci předem, a pozor na místě za 15 €. Kompletní rozpis cen a otevírací doby k vidění na ofiko stránkách. Najdete zde i návštěvnické centrum, které působí tak trochu jako z Hobitína, je totiž pod povrchem. Uvnitř jsou dvě možnosti občerstvení, čehož hned využíváme doufajíc, že se počasí umoudří, dále obchod se suvenýry, výstava obrazů a jakési interaktivní centrum pro děti. Nakonec nezbývá než se do té mlhy vydat. Dojdeme tedy k nejvyššímu bodu útesů - k O´Brien´s Tower a vidíme... (h****) doslova asi tak dva metry před sebe, o nějakém výhledu z útesů tedy nemůže být ani řeč. Za normální viditelnosti bychom mohli vidět i Aranské ostrovy nebo Galway Bay, ale my bohužel nedohlédneme ani na hladinu moře :) Po téhle príma zkušenosti se už vracíme zpět do Galway prozkoumávat místní hospůdky, které se nám moc líbí. Jsou prostě jiné než u nás - jsou členitější, mají víc pater, víc různých zákoutích, víc barů. Je v nich takové zvláštní přítmí, takže vás nebolí oči z umělého a zářivého osvětlení. Naopak někde dokonce hoří v krbu oheň. Na pípě mají i desítky různých druhů piv. V Irsku jsou lidé zvyklí u barů jen tak postávat a popíjet, povídat si... v ČR se na baru stojí snad jen když čekáte frontu na pití, jinak jsou Češi takové spíš sedánkové typy :)

Typická jídla:

• irish steak - není divu, krav se jim tam pase opravdu hodně :)
• fish and chips - v podstatě filé na menší kousky s hranolky, často take away
• fish pie - různé druhy ryb ve smetanové omáčce v zapékací misce a na tom vrstva bramborové kaše
• irish stew - dušené maso, většinou hovězí nebo jehněčí

Jako sobotní program - opět přes Wild Atlantic Way Day Tour - volíme další výlet, tentokrát do národního parku Connemara a Kylemore Abbey. V Galway to dneska žije, běží se tu totiž maraton a všude se to jen hemží sportovci. Tentokrát jedeme minibusem s partičkou erasmáků. Tohle menší vozítko má výhodu v tom, že nám řidič zastavuje na různých zajímavých místech a trpělivě čeká až se vše prohlédneme a vyfotíme. To včera při cestě bohužel nebylo tak úplně možné, aby 40 lidí vystupovalo a za 10 minut se zas soukalo zpět dovnitř.

Farmářský trh

Projíždíme malými irskými vesničkami i nádhernou krajinou. Zastavujeme u divokých říček, jezer, v rybářském městečku Roundstone, na písečné pláži, kde nás dokonce překvapí i sluníčko, vidíme connemarské poníky i stáda ovcí. Jedeme po Sky Road, velice úzké silnici podél pobřeží, odkud je fakt parádní výhled - taková místní scenic drive :) Pak si můžeme vybrat, zda chceme podniknout túru v Connemara nebo se jít podívat do Kylemore Abbey. Původně jsem se chtěla projít, abychom pořád nedřepěli, ale počasí se na nás opět pěkně vyprdlo - zataženo a déšť. Ještě jsme nezapomněli na včerejší sjupr viditelnost, a tak raději volíme lehčí procházku v opatství Kylemore.

Vstupné do areálu pro jednotlivce je k r. 2025 18 € (kompletní ceník tady), ale v případě hromadného zájezdu je to o něco levnější. Zahrnuje to návštěvu samotného opatství, viktoriánských zahrad, gotického kostela a mausolea. Zvenku je to opravdu nádherná stavba, což je ještě umocněno tím, že leží přímo na břehu jezera. Sloužila jako dívčí internátní škola, a nyní jsou některé pokoje zpřístupněné. Odtud si pak můžete udělat krátkou procházku ke kostelu, kde jsou pohřbeni tamní duchovní, nebo na druhou stranu k zahradám. V rámci úspory času (nebo energie) se můžete popovézt shuttle busem, který jezdí k zahradám zdarma. Narazíte v nich na skleníky nebo zahradníkův domek, záhony se zeleninou nebo ovocné stromky. Celkově jsou moc pěkně upravené a udržované.

Tak ještě pár fotek :)

DUBLIN

Brzy ráno se přesunujeme prvním autobusem zpět do Dublinu, abychom zde strávili náš poslední den v Irsku. Nejdříve autobus zajíždí na letiště, což je pro nás trochu zajížďka, ale pak nás odveze na hlavní autobusové nádraží, které je přímo v centru města.

Dublin se dá úplně v pohodě procházet pěšky, protože vše je víceméně u sebe v docházkové vzdálenosti. Začínáme nejstarší irskou univerzitou Trinity College (zal. 1591), jejíž areál je volně přístupný, takže můžete vidět rozlehlá nádvoří, budovy kolejí a parky. Je možné si i připlatit za komentovanou prohlídku. Poté se jednou z nejznámějších ulic - Grafton street - dostáváme k parku St. Stephen, který je na podzim nádherně zbarvený do různých odstínů zlaté, červené i zelené.

Nakoukneme na nádvoří Dublinského hradu, který dnes slouží spíše jako administrativní centrum, i na nádvoří vedlejší městské radnice (City Hall). Pokračujeme ke krásné a druhé největší katedrále Christ Church Cathedral, ve které jsou údajně pohřbeny ostatky legendárního Strongbowa, normanského dobyvatele Richarda de Clare). Vstupné je zpoplatněno 12 € (pro r. 2025), ale zase takoví fanoušci katedrál nejsme, abychom šli dovnitř :)

Christ Church

Na závěr si necháváme tu největší a nejznámější - St. Patrick´s Cathedral. Od vstupu dovnitř nás neodrazuje jen vstupné 11 € (bližší info zde), ale i dlouhá fronta lidí táhnoucí se okolo katedrály. Projdeme se alespoň v přilehlém parku a omrknem ji zvenku.

Stephen Park

Christ Church

St. Patrick´s cathedral

A nyní je konečně čas na Jameson Destillery, na což se Pepa těšil nejvíc z celého výletu do Irska :) Leží na druhém břehu řeky a může tam přijít kdokoliv. Nemusíte jít totiž nutně jen na prohlídku, můžete si i jen tak posedět na designovém baru, dát si originálního Jamesona nebo nějaký míchaný drink, nebo si pořídit nějaký pěkný suvenýr z místního obchůdku. Když už jsme u toho pití, tak ještě zaběhneme do čtvrti Temple bar, pro kterou je typická vysoká koncentrace barů a irských hospůdek, a živá hudba zde hraje dokonce i ve dne. Odtud se pak napojíme na tu nejprofláklejší ulici, jakousi dublinskou tepnu - O´Connell street, kde najdete samé obchody, banky, hotely a spouuusty zastávek MHD. Najít tu pravou, ze které se dostaneme na letiště je docela oříšek, už jen ty směry nám dělají trošku problém, ale nějak se zorientujeme :)

TIP NA UBYTOVÁNÍ - pokud byste zde chtěli obcházet místní bary a hospůdky a zdržet se déle, mrkněte na tato ubytka:

• levnější: Egans House - dvoulůžkový pokoj za cca 2 700,- Kč
• dražší: Wren Urban Nest nebo Eccles Townhouse - obojí cenově okolo 3 500,- Kč

Na letiště jezdí Aircoach, modré busy, které staví různě po městě a jízdenka stojí 6 € v jednom směru. Nebo Airlink od společnosti DublinBus (čísla 747 a 757) za 7 € (online přes odkaz výše za 6 €). Nebo třetí možnost shuttle klasického Terravision také za 7 €. Já jsem vyzkoumala i možnost číslo 4: že bychom mohli ušetřit a jet městskou hromadnou, konkrétně z O´Connell street je to bus číslo 16 - projíždí se třemi zónami a jízdenka tak vychází na 3,30 €. Sice to staví na každých deseti metrech a cesta tak zabere cca 45 minut, ale svezli jsme se dvoupatrovým autobusem... není co řešit :)

A to je konec přátelé. Irsko určitě doporučuji, líbí se mi, že ještě není tak moc zkažené masovým turismem. Plus ta nádherná a nespoutaná příroda, a na druhé straně útulné bary s atmosférou a spousta dobrého pití... no klidně bych se vrátila :)

Pokud vám tyto informace pomohly ušetřit trochu času nebo peněz nebo obojího, můžete mě třeba "pozvat na kafe" a přispět tak na provoz Vorvaně :) číslo účtu / QR kód: 1257951017/3030