Jak našetřit na dovolenou snů

ledna 14, 2020

S novým rokem se opět roztrhl pytel s novoročními předsevzetími. Zhubnu, budu jíst zdravě, naučím se cizí jazyk, ZAČNU CESTOVAT... Je vám to povědomé? Prvního ledna se lidi předhání v originálních přáníčkách o nových začátcích, o 365 příležitostech a podobných sráděrách. Prostě všude duhy a jednorožci, kteří postupem času začínají blednout. Vážně potřebujete tenhle datum k tomu, abyste něco změnili? Přece když něco chci, začnu o to usilovat hned a je jedno jestli je 25. dubna, 10. října nebo 1. ledna, ne? Jenže problémem není datum, ale vůle.

Dokud opravdu nebudete chtít cestovat a nepůjdete si za tím, vždycky se najdou výmluvy typu nemám čas, nemám s kým jet, mám děti, anebo snad úplně nejčastější NEMÁM PENÍZE. Ruku na srdce, děláte všechno pro to, abyste si splnili sen o cestování? Nebo tam položku "chci cestovat" máte danou jen proto, že je to zrovna v módě? Zkrátka tady platí moje oblíbené "Kdo nechce, hledá důvod. Kdo chce, hledá způsob".


Jak to mám já?


Stále dokola se potýkám se závistivými, nevraživými, odsuzujícími a v podstatě dost hloupými reakcemi na mě a můj blog. Upřímně, je to docela vtipné, když vás soudí často i naprosto neznámí lidé, kteří o vás vědí jen to, co sami veřejně napíšete, a že já toho zrovna moc ze svého soukromí nesdílím. Vidí tedy jen výsledek - vesměs jen fotky toho, že jsme někde byli, ale už nevidí (ani nechtějí vidět), co všechno za tím stojí. Takže růžové brýle dolů!

Nepocházím z žádné rodiny milionářů, takže jsem nic neměla na zlatém podnose, nic jsem nezdědila, ani nevyhrála ve sportce, jen jsem prostě... nikdy nebyla líná. Už od patnácti jsem chodila na brigády:  dělala jsem v Trolli, fabrice na gumové bonbony, vážila jsem saláty v COOP, chodila jsem odečítat vodu/plyn, dělala hostesku, zúčastnila se inventury v TESCU, balila čokoládové figurky, byla jsem členem volební komise atd. Hned po maturitě, kdy si většina vrstevníků chtěla užít poslední prázdniny, jsem nastoupila na poště, kde jsem pracovala za přepážkou po celé moje studium na vejšce. Snažila jsem se vydělat si vlastní peníze, které jsem poctivě šetřila, a kterých jsem si sakra hodně vážila. A to stále platí. Nepotřebuju mít byt vybavený luxusním nábytkem, elektronikou, když v něm stejně většinu času nejsem. Nepotřebuju 20 párů lodiček ani oblečení s co nejvíce viditelnou značkou, když ty ošoupané džíny s dírou, jakožto následkem jednoho držkopádu, jsou pořád ještě dost v pohodě :D Joo možná trochu přeháním, i já se ráda hezky oháknu, ale to nic nemění na tom, že většinu investuju do cestování. To je pro mě ta pravá smysluplná investice <3

Momentálně mám práce dvě. Jednu kancelářskou na HPP, kde trávím osm hodin denně od pondělí do pátku. Druhou ve fitku, kde vedu několik druhů skupinových lekcí, a kde trávím převážnou většinou svého "volného času". Minimálně to je tak pět dní v týdnu, což se ne vždycky povede a spíš je to ve finále víc. Když tedy slyším větu "Zase někam jedete, kde na to furt bereš?", nějak mi vždycky dojdou slova. Dotyční za tím většinou nezapomenou doplnit, že mi závidí, že by taky rádi někam jeli. Vážně? Závidíte? A co přesně? To, že se můj volný čas rovná nule? To, že se vracím domů pozdě večer, unavená a s nervama v kýblu?

Aby však nedošlo k mýlce, rozhodně si nestěžuju! Tohle je můj životní styl a jsem s tím takto spokojená, baví mě být v zápřahu. Občas si zanadávám, proklínám sama sebe za to, že jsem si toho zas naložila moc, ale stejně bych na tom nic neměnila. Takže to by bylo vysvětlení jednoho plku, jaké jsou ty další?

  • "Máš štěstí, že pracuješ ve fitku" - ne tohle není štěstí, to jsou létá práce a dřiny v podobě absolvování drahých školení, zúčastňování se seminářů, kurzů a neustálému vzdělávání se. Vedlo k tomu jedno z nejlepších rozhodnutí mého života, a ne nebylo to 1.1. :) Každopádně dělám to, co jsem chtěla dělat, nikdo mě nesponzoroval, nikde jsem neměla žádnou protekci. Je to všechno, ale ne štěstí.
  • "Ty se máš, že máš takovou flexibilní brigádu" - to těžko. Moje hodiny ve fitku jsou stabilní, opakují se každý týden ve stejnou hodinu. Pokud nemůžu přijít (kvůli nemoci, dovolené, čemukoliv), sháním za sebe náhradu. Stejně to funguje i naopak, když někdo z kolegů instruktorů nemůže, zaskakuji já. O instruktora, který je neustále nepřítomný a sám nepomůže ostatním, když je potřeba, by asi žádné fitko nestálo. Druhá věc je ta, že to není jen o tom dojít do fitka, odcvičit a nazdar. Jednotlivé lekce musí být připravené, naplánované a musí k nim být vytvořený playlist. To za mě taky nikdo jiný neudělá, ale naštěstí to můžu dělat ve svém volném čase, někdy mezi 10-11 večer, těsně předtím než hodím čelo do klávesnice :)
  • "Vydělává ti blog" - hmmm, ne. S výdělkem blogu bych dojela možná tak 2x ročně na Mácháč. Nebuď vorvaň si vydělává pouze affiliate programem, žádnou umístěnou placenou reklamu tady nenajdete.
  • "Máš Pepu jakožto sponzora" - asi nejlepší fór. Takže kdo si to myslel, tady vás zklamu. Naše náklady na cestování se dělí rovným dílem a vždycky to tak bylo. Rozpočítáváme letenky, ubytování i půjčení auta. Mám dost velkou hrdost na to, abych se nechala vydržovat :)
  • "Nemáš děti, to se to pak cestuje, když nemusíš náklady násobit X krát" - co na to říct? Měla bych se snad cítit provinile, že je nemám a že platím náklady jen sama za sebe? Já vám ty děti neudělala... taky vím, proč sama žádné nemám, že jo :D

Alespoň zkráceně jsem popsala svůj život po pracovní stránce, ale pointou tohohle článku nejsem já. Ráda bych vám dala pár tipů na to, jak si můžete našetřit na svou vysněnou dovolenou i vy. Bude to z OBECNÉ ROVINY, protože každý máme jiný život, jiné priority a každý z nás má i jinou představu (i o cestování). Nechci tedy, aby si tohle někdo vztahoval na sebe a hledal v tom něco víc. Pro někoho to budou naprosto samozřejmé věci, pro někoho možná důvod k zamyšlení či inspirace.


1. Nebýt líný

Už to tady párkrát zaznělo a za tím si stojím. Pokud vám přijde, že vyděláváte málo, můžete přece práci kdykoliv změnit. Pokud ji měnit z nějakého důvodu nechcete, zkuste nějaký přivýdělek. V dnešní době je možností spousta, zase je to jen o tom chtít. Můžete dělat klidně fitness trenéra :), nebo učit angličtinu, vyrábět náramky, psát ebooky nebo štrykovat svetry. Můžete cokoliv, ale rozhodnutí musíte udělat vy sami.


2. Nekouřit, nechlastat

Kouření je asi kapitola sama pro sebe. Kdo kouří, sám ví nejlíp, kolik stojí taková krabička cigaret, a kam až se takové měsíční náklady za kouření dokážou vyšplhat. A co se alkoholu týče, rozhodně netvrdím, že jsem abstinent. Mám ráda víno, a když je příležitost, tak nějakou tu skleničku neodmítnu, ale doby, kdy jsme chodili "do města" pravidelně každý pátek (někdy i středu a sobotu) už naštěstí dávno pominuly :)


3. Být sám sebou

Tenhle bod bude spíš zaměřený spíše na holky. Ty jsou totiž stále s něčím nespokojené a následně to řeší po svém - umělostí. Gelové nehty, umělé řasy, silikonová prsa, prodloužené vlasy, vytetované obočí, nafouklé rty. Možná jsem ještě na něco zapomněla, až tak se v tom neorientuju.

Neříkám, že se máte o sebe přestat starat. Přestat chodit ke kadeřnici, neholit si nohy, nepoužívat deodorant, oblíct si batikovaný triko a tančit v něm při měsíčku někde na paloučku. Já jen, že by možná bylo lepší být sama sebou, přirozená, nebo ne? Mimochodem tím neušetříte jen peníze, ale i čas strávený na různých kosmetických službách a procedurách + samozřejmě i čas potřebný k přepravě na dané místo.


4. Vařit si doma

Pro lidi, kteří se snaží žít a jíst zdravě, je skoro samozřejmost připravovat si jídlo sami doma, nejlépe ještě na další dny do krabiček. Zdravím podobné šílence! :) Vaření doma má jednu nespornou výhodu - víte, co jíte, a v těsném závěsu máme tu finanční stránku. Ono se to "trošku nasčítá", když si každý všední den zajdete o obědové pauze do jídelny/restaurace, večer už jste líný něco vařit, tak si objednáte donášku a o víkendu... co by se člověk namáhal, že jo, když si taky může dopřát. Navíc, když už v nějakém podniku sedíte, nedáte si jen hl. jídlo, že? Zkuste si schválně měsíc zapisovat výdaje na jídlo, uvidíte k jakému číslu dospějete.


5. Nosit si svačinky

Joo, pořád ještě jídlo, tam je ukryto penízků! :)  Znáte to, jedete na výlet a prohodíte něco ve smyslu "cestou se někde najíme". Opravdu narazíte na kiosek, bistro, horskou chatu, cokoliv... a v něm si dáte obložený chleba za 139,- Kč a zaručeně DOMÁCÍ limonádu za 85,-. Tyhle dvě věci jsou nejspíš nejvýdělečnějším jídlem dnešní doby.

A co takhle si radši doma namazat housku, přihodit k tomu flapjack a napustit si vodu z kohoutku do nějaké NEjednorázové lahve? Tuhle sváču si pak můžete dát, kde se vám zrovna zachce, třeba na nějaké supr vyhlídce.


6. Chodit pěšky, jezdit na kole

Prostě zkuste někdy nechat auto doma. Je mi jasné, že to nejde vždycky, ale v mnoha případech je to jistě aplikovatelné. Stačí jen vystoupit ze své komfortní zóny a vrhnout se do přepravy na svůj vlastní pohon. Chápu, že chůze nebo kolo není tak pohodlné jako auto, ale berte to tak, že uděláte i něco pro své zdraví... i životní prostředí :)

Kolikrát je auto v centru města spíše na obtíž. Jednodušší je přesouvat se pěšky, přičemž nemusíte řešit, kde zaparkujete ani kolik za to budete platit. Do práce můžete jezdit třeba na kole... jako já. 2019 jsem si s kolem vystačila až do listopadu :D


7. Nekupovat zbytečnosti

Lehko se řekne, ale hůř udělá. Zvlášť když tohle tričko je tak pěkné, tyhle džíny jsou taak zlevněné a tyhle kozačky by se taaak hodily k té nové sukni z minulého týdne. A teď vážně, kolik věcí z vašeho šatníku doopravdy pravidelně nosíte? Nebylo by lepší koupit si jen pár kvalitních kousků a nevyhazovat peníze za haldy stejných nebo podobných věcí, které jen tak uložíte do skříně a vytáhnete je za pár let, až vyhlásíte generální úklid skříně, nebo až se budete stěhovat? Pokud máte doma přebytky jakýchkoliv nepotřebných věcí (nejen oblečení), můžete je klidně prodat a trochu svou peněženku rozveselit, nebo je darovat a rozveselit tím někoho jiného.

Druhá věc je, zda daný výrobek opravdu má takovou hodnotu, popř. zda jej potřebujete v takové kvalitě. Narážím teď např. na elektroniku, vemte si takový mobil - co všechno s tím děláte? Voláte a píšete na whatsapp? Tak na to asi nepotřebujete mobil za 20 tis. nebo...? Pokud chodíte ven kolem bloku se psem, asi úplně nevyužijete bundu do -20 °C, s vodním sloupcem 10 000 a RF vyhledáváním v případě laviny. Nebo když jdete jednou ročně na squash, tím pádem nemá úplně smysl kupovat profi raketu, ale lepší bude si jí na daném sportovišti za 30,- Kč půjčit. Mohla bych pokračovat do nekonečna, princip je jasný.

Vyvarujte se také koupí praštěných módních výstřelků. Myslím těch předražených kravin, které ve vás mají evokovat pocit výjimečnosti, ale nakonec to dopadne tak, že v tom chodí půlka města. Boom teď zažívaly např. batohy Fjallraven nebo Herschel, za svého času to byla třeba Pandora nebo O-Bag kabelky. Schválně si v obchodě najděte batoh Herschel - totál obyč, bez vyztužení a jakýchkoliv funkčních vlastností, aleeee... je "in"... jo a taky stojí dvojku. No nic...


8. Omezit Instagram

Bod, který velmi úzce souvisí s předchozím odstavcem o zbytečném nakupování. Uvědomte si, že instagram je jedna velká reklamní plocha. Jen když ho otevřete, reklamy se na vás navalí ze všech stran: známý cestovatelský xichtík vám doporučuje žehličku na vlasy, foodblogger propaguje značku mixérů a zázračné modré spiruliny (?!), atd. Influencer je dneska každý druhý, ale co je až neuvěřitelné, lidi to opravdu kupují na základě jejich "doporučení"! To přece nevadí, že zmíněný influencer nemá o produktu kolikrát ani páru, ale lidi mu to věří, vždyť má přece tisíce sledovatelů... Ano ano, stádo oveček hadr, aneb vítejte v dnešní realitě, kde je podíl myšlení naprosto minimální, když to nějaká chytrá hlavička může vymyslet za vás.

Na IG je zkrátka vše dokonalé, nikdo přece nedává do éteru negativní myšlenky a depresivní fotky. Lidé se chtějí chlubit a mít pocit, že jsou něčím extra. Možná proto existuje ta odvrácená stránka, kdy člověk lehce získá pocit jakési méněcennosti a nedostatečnosti. Jenže... kdyby si třeba koupili ty super hodinky, které vychvalovala známá influencerka, hned by se cítili líp. Nebo je koupí jen proto, že se nudí a bezcílně scrollujou instagramem celý den. Nebo je koupí jen proto, aby se s nimi vyfotili na nějaké cool fotce a oslnili tak další uživatele IG. Začarovaný kruh. Paradoxně tihle lidi pak rádi používají větu "nemám čas", místo, aby se zaměřili na bod č. 1 :)


9. Nedávat si nereálné cíle

V podstatě i tohle má souvislost s IG. V online světě vidíte, jak všichni někam lítají, užívají si s drinkem na pláži, samé exotické destinace a krásná místa, přitom vaše největší loňská dovolená byl víkend strávený pod stanem v jižních Čechách. Hmm. Jenže i tenhle výlet může být super, záleží jen na vás jaký si jej uděláte! Tím, že se budete s někým poměřovat, ze sebe šťastného člověka neuděláte. Jestli tedy máte na seznamu novoročních předsevzetí položku "začít cestovat", začněte pozvolna, pomalu. Přece to nemusí být hnedka Bahamy, ne? Zkuste nejprve kratší výlety do méně nákladných destinací, klidně i po ČR, a pak uvidíte, jak dokážete těžce našetřené peníze směnit v zážitky a zda v tom uvidíte smysl, či ne.


10. Mít alespoň základ finanční gramotnosti

Nejsem žádný finanční poradce ani odborník, který by vám poradil nejvýhodnější hypotéku nebo do čeho investovat na burze. O tom to ale není. Mnoho lidí žije od vejplaty k vejplatě, nebo s ní dokonce ani nedokážou vystačit. Po výplatním dnu zajdou do luxusní restaurace, nakoupí haldu oblečení, protože teď na to zrovna mají. To, že budou do konce měsíce jíst suché rohlíky, už neřeší. Tito jedinci většinou na účtu nemají ani žádnou finanční rezervu. Pokud by se jim tedy např. v bytě rozbila lednice, nebudou mít na to, aby si koupili novou, tím pádem si budou muset půjčit nebo vzít nějakou na splátky. A takových lidí je vážně hodně. 

Co třeba vůbec nechápu je, že si někdo půjčí peníze na dovolenou nebo třeba na vánoční dárky. Proč? Když na to prostě nemám, tak si na to přece nepůjčím. Kdo ale nedokáže odolat, velice rychle se dostane do kolotoče půjček a splátkových kalendářů, ze kterého už není tak jednoduché vybruslit. Finanční gramotnost v ČR sice rok od roku stoupá, ale stále to není úplně ono.



Jistě chápete, že těchto 10 bodů nelze brát úplně doslova a do písmene. Každý si chce občas něco užít - dát si kávičku s dortem, zajít si na dobrou večeři, do kina, dopřát si masáž atd atd. Jsou to v podstatě jen moje myšlenky a návrhy na to, v jakých oblastech se dá ušetřit. To, jak si srovnáte priority je jen a jen na vás. Takže... díky za pozornost! :)




6 komentářů:

  1. Moc pěkně napsáno Terko a nemohu nesouhlasit.

    OdpovědětVymazat
  2. Nic nového ani světoborného jsem se nedozvěděla, bohužel

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. "Pro někoho to budou naprosto samozřejmé věci, pro někoho možná důvod k zamyšlení či inspirace." ...každopádně díky za názor a hezký den :)

      Vymazat
  3. Super. Hodne stesti na cestach a at je vic lidi, jako Vy!!!

    OdpovědětVymazat

Používá technologii služby Blogger.