Albánie: praktické info + itinerář
Na rovinu přiznám, že Albánie nebyla žádná moje vysněná destinace, ale
v říjnu bylo potřeba nasát do zásoby ještě nějaké to sluníčko a letenky
vycházely dost v pohodě, tak jsme to prostě jeli zkusit. O to víc mi
překvapilo, jak neuvěřitelně rozmanitá tahle země je. Moře, hory,
jezera, kaňony, města, památky... no zkrátka jsem vůbec nevěděla, co dřív!
Nakonec jsem se s tím nějak poprala (viz níže sekce itinerář) a vyšel z toho
suprový týden přesně podle našeho gusta. Takže jestli vás zajímá obecné info o
Albánii jako jak se tam dostat, kolik si připravit peněz, jaká je tam doprava
nebo kam stojí za to si udělat výlet, tak jste tady správně a pokračujte ve
čtení :)
Letenky
Hlavní město Tirana je
skvěle dostupné z Prahy díky přímým linkám společností
Ryanair a
Wizzair. A jestli jsou pro vás přijatelná i okolní letiště, můžete hledat odlety
třeba i takto:
- Norimberk (Wizz)
- Katowice (Wizz)
- Vídeň (Wizz + Ryan)
Při odletu z Prahy si jen dejte pozor, že odlétáte z Terminálu č. 1,
protože Albánie není v Schengenu. A vlastně
není ani členem EU. O vstup totiž požádali 2009, v roce 2014 se dostali
na seznam kandidátských zemí... a tam taky zůstali. Přestože Albánie není v
EU, k cestě vám i tak stačí občanka - budete procházet pasovou
kontrolou, ale neudělují se žádná víza.
Já letenky kupovala z Prahy přes Ryanair a suma sumárum jsem za ně dala
5 467 Kč (2x dospělí, 1x dítě, 1x kojenec do dvou let), což mi přijde
jako docela fajn cena. Pro Joníka bereme v rámci "baby item" zdarma
autosedačku a kočárek, do kterého jsem jako vždycky přihodila i balík plen. A
jelikož jedeme pouze na týden, vystačíme si v pohodě s malými batohy a
nemusíme doplácet za nic dalšího.
Půjčení auta
Od začátku bylo jasné, že se nevykydneme na jednom místě, ale že se budem
přesouvat, takže o jiném dopravním prostředku jsme vůbec neuvažovali. Být
flexibilní je zkrátka k nezaplacení, navíc obě děti se při přejezdech mohly
krásně vyspat. Na letišti v Tiraně najdete ohromné množství autopůjčoven,
takže pravděpodobně ani na místě nebude problém něco sehnat, nicméně za mě je
lepší obhlídnout terén už v klidu z tepla domova. Prostě porovnat ceny a
podmínky bez toho, aby vám někdo něco vnucoval.
Vybrali jsme půjčovnu Surprice, která měla fakt nízké ceny i dobré
hodnocení. Větší auto kategorie SUV (reálně značka MG)
na 8 dní nás přišlo na 3 700 Kč i s dětskou autosedačkou. Jen tedy
upozorňuji, že kancelář nemají přímo na letišti, ale musíte přejít ulici,
což je díky zde umístěnému plotu trošku oklika. Pro dospělé bez problému,
prostě dojdete, ale s dětmi bych raději příště zvolila nějakou jinou
půjčovnu s pobočkou umístěnou v letištní hale.
Další poplatky spojené s autem (v rámci naší trasy viz níže):
- benzín - 2 795 Kč
- dálnice - nikde jsme neplatili
- parkování - 25 Kč (platili jsme jen v Belsh, a ani to jsme nemuseli, jen už jsme byli líný přejíždět)
Řízení v Albánii - v rámci jižní Evropy počítejte se
standardem nedodržování rychlosti, nerespektování pruhů, nedávání blinkrů a
častého troubení. Třešničkou na dortu je zastavování ve městech, v podstatě
kde se řidiči zrovna zamane, třeba aby si dotyčný zaběhl nakoupit nebo jen
poklábosit. Výsledkem je pak zablokovaná celá ulice, protože ostatní auta
jej musí objíždět přejetím do protisměru... který bude pravděpodobně ucpaný
úplně stejně kvůli podobnému ignorantovi. No trošku začarovaný kruh, ve
městech to zkrátka chce pevné nervy a dostatečné časové rezervy.
Několikrát mi blesklo hlavu, že mi Albánie v lecčem
připomíná Jordánsko. A to nejen stylem řízení "přednost má ten, kdo se vecpe první", ale
také zmiňovaným parkováním halabala, prodejem ovoce a zeleniny u krajnice,
pobíhajícími zvířaty (potkáte toulavé psy, kozy, ovce atd.) a také bohužel
velkým množstvím odpadků poházených (nejen) u cest.
Peníze
Přiznám se, že před odletem jsem z informací ohledně placení v Albánii byla
trošku zmatená, nebo spíš nedůvěřivá. Všude se totiž dočtete, že na většině
míst lze platit eurem. Jakože cože když nejsou v EU?! Ale jako jo, je to
tak. Euro tady frčí prostě tak nějak automaticky, a platit s nimi jde
naprosto bez problému, peníze nazpátek pak často dostanete v jejich měně =
albánský lek.
Přepočet je velmi jednoduchý: 100 leků = 1 euro = 25 Kč.
Takže z toho nám vyplývá možnost číslo jedna - přivézt si zásobu eur.
Druhou variantou by byl výběr z bankomatu, který má samozřejmě nevýhodu v
podobě poplatku. Zkoušeli jsme, takže z vlastní zkušenosti se tento poplatek
pohybuje v poměrně velkém rozmezí 600-1200 leků. Ve větších městech
narazíte na spousty bankomatů, tak je můžete mezi sebou porovnat. Akorát
upozorňuji, že je to časově náročné z toho důvodu, že výši poplatku se
dozvíte až na konci výběru :) Ať už zvolíte jakkoliv,
vždy u sebe mějte hotovost, protože
kartou rozhodně nelze platit všude tak jako jsme zvyklí z ČR.
Co se cen týče, určitě je tady levněji než u nás. Rozdíl prý býval
znatelnější, ale s rostoucím turistickým ruchem se to začíná vyrovnávat.
Nicméně i tak jsou dle mého ceny za ubytování a jídlo v restauracích stále
příznivé. Nejvíce mi překvapily místní kavárny. Vůbec jsem totiž nečekala,
že budou tak pěkné, moderní, s velkým výběrem, a už vůbec jsem nečekala, že
si dám třeba cappuccino za 1,50 € a k tomu luxusní dort za necelé 2 €.
Jinou kapitolou je pak nakupování v albánských supermarketech, kde mi naopak
většina sortimentu (možná krom ovoce a zeleniny) přišla dražší. A co mě
úplně odrovnalo, byly ceny dětských příkrmů a přesnídávek, kdy
sklenička slaného jídla pro prcka přišla v přepočtu na více než 100 Kč a
ovocná kapsička na cca 50 Kč. Těch obchodů jsem oběhla fakt spoustu od
Intersparu přes BigMarket až po Conad a všude stejné, až několikátý den jsem
narazila na drogerii Rossmann (bacha fakt nejsou všude), kde se KONEČNĚ ceny
pohybovaly podobně jako u nás. Takže maminky hledejte Rossmann, jinak se
nedoplatíte, nemáte zač :)
Ubytování
V Albánii jsme strávili celkem 7 nocí, každou z nich na jiném místě.
Ano, 7x jsme přejížděli, 7x balili věci do batohů, 7x to všecko nakládali do
auta. Ano, jsme úplně normální :) Vše jsem jako vždy rezervovala
přes booking, přičemž moje požadavky byly: cena do 2 tisíc, hodnocení minimálně 8,5 a
možnost půjčení dětské postýlky. Poslední zmiňované je vždycky nejvíce
limitující, co se výběru ubytování týče, ale Joník je (momentálně) zvyklý
spát ve vlastním. Nina se klidně vecpe k nám, té to rozhodně problém nedělá
:) Ve finále se vše pohybovalo cenově 1000-1500 Kč za noc i se
snídaní (+ jednou za 1800,- Kč bez snídaně aneb problém v dané
lokalitě najít dětskou postýlku).
POZOR! Několikrát se nám stalo, že ubytování mělo uvedeno možnost
platby kartou, ale reálně to tak nebylo. Pokud se tedy vyloženě nejedná o
větší hotel nebo resort, vždy raději počítejte s platbou v hotovosti.
Itinerář
Albánie by si určitě zasloužila více než jeden týden, nicméně v tomhle
jsou naše časové možnosti neúprosné. Byla jsem si vědoma, že
rozhodně nestihneme projet všechna zajímavá místa od severu na jih, a že
musím vybírat velmi velmi pečlivě, kam směřovat naše kroky. Hlavní
dilema představoval fakt, že
na severu leží Albánské Alpy a na jihu ty údajně nejhezčí pláže,
takové ty jak z katalogu cestovních kanceláří. Obojí kvůli dlouhým
přejezdům nepřipadalo v úvahu. Tak jak myslíte, že to dopadlo? :)
Jasně, z tohohle souboje u mě vychází vítězně samozřejmě kopečky,
takže hory vs. moře 1:0. K rozhodnutí přispělo to, že cesta
do horské vesnice Theth se k roku 2024 dočkala nového
asfaltového povrchu, takže ji projedete i klasickým osobákem a
nemusíte mít auto 4x4 tak jako doposud. No a protože se rázem stal
Theth dostupný všem, je jen otázkou času, kdy se z této původně
odlehlé vesničky stane další "Disneyland".
I přestože přednost dostaly hory, na koupačku nakonec došlo taky,
hlavně kvůli Koblize, která se na vodu fakt těšila, takže jsem do
programu zakomponovala Skadarské jezero. Moře jako takové by se
nabízelo v přímořském letovisku Drač, který je od Tirany nejblíže... a
proto sem jezdí v podstatě každý, kdo se chce smočit v moři a zároveň
se nechce táhnout až dolů do jižní Albánie. Navíc ani Drač sám o sobě
mě ničím nezaujal, takže jsme jím jen projeli a plavky vytáhli až
u města Vlora, kde se nám líbil písčitý a velmi pozvolný vstup
do vody. A taky to, že tu v říjnu skoro nikdo nebyl :)
Z měst bych určitě vyzdvihla Kruja a Berat + Skadar a jeho
okolí má dozajista také co nabídnout. Trochu mi mrzí, že jsme nestihli
Gjirokaster, kam by to pro nás byla zbytečně veliká zajížďka. Naopak
čas strávený v Tiraně bych zpětně úplně minimalizovala, sem se určitě
vrátit nepotřebuju. Pokud bychom se do Albánie znovu vraceli až děti trošku povyrostou, ráda bych viděla ještě jezero Komani a kaňony Holta a Osum. Teď ale s prckama nějaké brodění se v soutěsce nebo tříhodinová plavba lodí za mě neměla úplně smysl a raději jsme se drželi v realitě :)
DEN1
přílet Tirana, půjčení auta
Kruja
DEN2
Skadar a okolí
DEN3
Theth
noc Buni Shqipes
DEN4
Theth
DEN5
Manastiri i Ardenices
Apollonia
Vlora
DEN6
Zvernec
Berat
noc
Hotel Villa Edis
DEN7
Belsh
Tirana
noc
SIBB Hotel
DEN8
Tirana
vrácení auta, odlet domů
Můžete rovnou pokračovat na článek zaměřený na sever Albánie, ve kterém figurují města Kruja, Skadar a Albánské Alpy. V plánu mám samozřejmě další info s konkrétními místy i ve směru "pod Tiranou", ale na ten si
budete muset ještě chviličku počkat, protože momentálně nevím, kam
svou pozornost upnout nejdříve. Pořád se něco děje :) Nicméně pokud
vám tyto informace pomohly ušetřit trochu času nebo peněz nebo
obojího, můžete mě třeba "pozvat na kafe" a přispět tak na provoz
Vorvaně :) číslo účtu / QR kód: 1257951017/3030
Žádné komentáře: