Putování Phuketem

prosince 29, 2016

Už v úvodním kraťoučkém článku jsem avizovala, že každá část Thajska i každý ostrov je úplně jiný. Naší první zastávkou byl ten největší z nich - Phuket. Nenechali jsme se odradit drby o přelidněnosti, drahotě a přemíře ruských turistů a rozhodli se, že si obrázek uděláme sami. I kdyby to byla pravda, nějaké výchozí místo beztak potřebujeme a po 11 hodinách v letadle s 6 hodinovým časovým posunem nám bude stejně úplně jedno, kde složíme hlavu :)


Cesta na ostrov


Na Phuket se dá dostat letadlem nebo autobusem. Z časových důvodů volíme letadlo, konkrétně místní lowcost AirAsia. Spoj létá třeba i 15x denně, a při koupi dopředu vás vyjde letenka celkem levně (asi 560 Kč i s poplatkem za platbu kartou). Bangkok má dvě letiště - přilétáme na Suvarnabhumi, které je opravdu obrovské a potřebujeme se dostat na druhé letiště Don Mueang, které je menší a odlétají z něj převážně vnitrostátní lety. Mezi letišti jezdí shuttle bus, který je zdarma - stačí jen ukázat letenky s odletem z druhého letiště. Cesta busem trvá cca hodinku, záleží na dopravní situaci. Důležité je dát si dostatečnou časovou rezervu - můžete uvíznout v zácpě, nebo se zdržet na imigračním apod. Samotný let je pak záležitostí necelé hodinky a půl. Přistáváme na maličkém phuketském letišti a proplétáme se hradbou taxikářů. Chceme se nejdřív trošku rozkoukat sami a tak pěšky vyrážíme k našemu prvnímu ubytování (přes booking, 65 pradit), kousek od pláže Nai Yang.

Paní majitelka vyvalená, proč jako jdeme pěšky (vzdálenost asi 2,5 km), ale nechává to plavat... z části nejspíš proto, že anglicky neumí asi jako 95% Thajců (o tom ještě bude řeč :) Ubytko v Nai Yang je jedno z nejdražších a nejlepších za celou cestu. Nejdražší chápejte jako 700 bahtů za apartmán (asi 500,-) a nejlepší myšleno jako největší a nejnovější, s obývákem, klimatizací, supr koupelnou a tekoucí teplou vodou - oproti nadcházejícím nocím naprostý luxus rovnající se hotelu Hilton. Pokud by vás zajímalo jiné ubytování v této oblasti mrkněte na tyto:

  • Dos´s House - cca 700,- za celý luxusní apartmán
  • Suwita Housa - cca 700,- dvoulůžkový pokoj s vlastní koupelnou

Venku už se stmívá, tak vyrážíme omrknout pláž a sehnat večeři. Na ulici zkoušíme ovocné shaky, které mají na ostrovech úplně všude. Je to supr osvěžení a snad všechny jsou výborné (za nejlepší jsme vyhlásili dragon fruit a ananas) - ovoce je tady prostě ovocné :) Pláž s jemňoučkým pískem, nikde nikdo, tak tohle by šlo.

K večeři bych zmínila jen Pepovo výrok "tak kraba už ne!". Bylo to někdy těsně po tom, co jsem na něj hodinu čekala než rozláme krabí krunýř a z krabích nožek vytáhne neexistující maso. Dohromady ho bylo tak na dvě sousta a hlad ho za tu dobu asi i přešel.


Do Patongu zkratkou


Probouzíme se do zataženého rána s lehkým deštěm, z čehož jsem trochu otrávená, jak nám to pěkně začíná. Pobalíme a jdeme na hlavní ulici omrknout dopravu. V Thajsku byste většinou autobusovou zastávku hledali marně. Je jen výchozí a konečný bod a trasa, kudy se jede. Lidi si autobus odmávnou nebo řidič troubí a svolává případné cestující, nebo vám zastaví sám od sebe. Další možností jsou taxíky, ty vám zastaví vždycky, i když je nepotřebujete. Důležité je se postavit k levé straně, protože v Thajsku se jezdí vlevo :)

Potřebujeme se dostat do Patongu, kde máme další ubytování. A tak tam tak stojíme u silnice, pod přístřeškem, který by mohl být zastávkou. Zastavuje nám autobus evropského typu, který jede do Phuketu, tak to nic. Jako druhé a třetí vozidlo taxíky, za které se nám zatím nechce utrácet. Jako čtvrtý zastavuje starý Thajec s náklaďáčkem s lavicemi na korbě. Nikoho neveze. Vysvětlujeme mu, že chceme do Patongu, a ukazujeme mu to i na mapě. Pán nám ale ukazuje a říká úplně něco jiného. Neumí anglicky vůbec. Nakonec nám to odkejve, domluvíme se na 60 bahtech za osobu a jedeme... i když nevíme, kam přesně. Kontrolujeme cestu v navigaci telefonu, zpočátku se zdá směr v pořádku, pak se ale od Patongu spíše vzdalujeme. No co, jsme na ostrově, někde konec být musí. Trochu nás uklidňuje, že přistupují i další lidé, i když samí místní. Smiřujeme se s tím, že do Patongu se nedostaneme a čekáme tedy, kde nás vyhodí. Cílová stanice Phuket town! Jupí. Sice jsme sem chtěli až následující den, ale když už jsme tady... Dnes byl na programu relax den a vyrovnávání se s časovým posunem. Na obchůzky po plážích to ale díky počasí moc nevypadá, takže je to v podstatě fuk.


Omyl jménem Phuket town


Phuket town je hlavním městem ostrova a není to žádná malá vesnička. Město se rozprostírá do všech stran, ale milý pan řidič nás díkybohu vysadil přímo v centru. V plánu je tedy oběd, který se obešel bez komplikací (snad jen podnítil naši obezřetnost nad pálivostí jídla) a Trickey muzeum. Už neprší, ale na sluníčko to ani tak nevypadá, proto se uklízíme do muzea optických iluzí a triků. Vstupné je 500 bahtů a u vchodu zde musíme nechat botky. V Thajsku se zouvají snad všude - v chrámech (vždy), ale i v některých obchodech, restauracích či ubytování. Samotné muzeum je poměrně zábavnou záležitostí. Fotíte se s věcmi nebo postavami namalovanými různě po zdech, i na podlaze. Některé fotky jsou opravdu velice vtipné, jiné méně. Myslím, že by to bylo super i pro větší skupinu lidí, protože na některé fotky je lepší mít více aktérů. Pro představu:



Patong


Do Patongu jsme se přece jen dostali, i když později. Nakonec minivanem z jakéhosi autobusového nádraží v Phuket town asi za 80 bahtů/os. Tentokrát jsme řidiče stopli pár metrů od našeho ubytka. Jsou ochotní vám zastavit v podstatě kdekoliv, jen si o to musíte říct, jinak jedete až na konečnou :) V druhém ubytování (Bedbox Guesthouse) nemáme takové štěstí jako poprvé. Zamluvila jsem úplně nový a dobře hodnocený hotýlek doslova za pár korun (325,-), ale beze slova jakéhokoliv vysvětlení nebo omluvy nás odvádí do vedlejšího baráku. Tak tedy uvidíme, jak to bude vypadat. Celkem to jde - čisto, postel, klimatizace - na jednu noc - nebudem se dohadovat. Hlavně proto, že ani není s kým -  z rozhovoru posunkovou řečí by moc valný výsledek nebyl. Jiné ubytování v Patongu by mohlo být třeba tohle:



Co vidět v Patongu?


  • Banzaan Fresh Market - obrovský trh se vším, na co si jen vzpomenete. Čerstvé ryby a mořské plody všeho druhu, ovoce a zelenina, kterou jsem nikdy v životě neviděla, a kterou ani nejsem schopná pojmenovat. Jsem jak Alenka v říši divů. Když si něco vyberete, můžete si to nechat ve druhém patře uvařit, ale to jsme nezkoušeli :) Večer je pak před marketem tržnice s moc dobrým thajským jídlem. 

  • Jungceylon Shopping Center - nákupní centrum s přehnanou rozlohou, a s vlastní ulicí plnou rozličných restaurací. Uvnitř jsou obchody všeho druhu - (převážně oblečení, kosmetika, drogérie..), v druhém patře je i kino. Značkové oblečky cenově srovnatelné jako u nás, něco o trochu levnější.

  • Patong beach - místní široká a velice dlouhá písečná pláž. Neměli jsme možnost ji vidět za slunečného dne v obležení turistů, což by nejspíš byla vzhledem k velikosti města, takže liduprázdná se nám líbila.

  • Bangla road - ulice plná barů a diskoték. Doslova bar vedle baru, z každého z nich řve na plné pecky hudba a blikají světla. Před každým se vás budou snažit nalákat na levné pivo či ping pong show. Chce to pevné nervy. V jednom baru přece jen usedáme, dáme si pár koktejlů (1 drink cca 200 bahtů, nic extrémně levného) a pozorujeme místní personál - thajské holčiny, které se snaží udržet klienty v baru co nejdéle. Můžete si s nimi třeba zahrát piškvorky o drink apod. Ovíjí se především okolo postarších osamělých pánů. Po chvilce nás to přestane bavit, takže se přesouváme do zadní části ke kulečníkům - když si koupíme další drink, můžeme si zahrát 3 hry, tak ok. Při odchodu už se holčiny pohupují na barech u tyčí...



Wat Chalong

Druhé kolo Phuket town


Další den ráno opět prší, už si na to začínáme zvykat. Naštěstí jen dopoledne, což nám umožňuje se v klidu najíst a vymyslet přesun k Wat Chalong a k Big Buddhovi. Dorazili jsme na stanoviště autobusů k Patong beach ve chvíli, kdy z něj jeden bus odjíždí. Naštěstí zastavuje a tak se ptáme, jak se dostat do Chalongu. Týpek sice anglicky nerozumí ani nemluví, ale rozhodně se snaží - pochopíme, že se máme vrátit zpět do Phuket townu a pak nás nasměruje. Rezignujeme, holt všechny cesty vedou tam..

Slib dodržel a odkázal nás na řadu menších modrých náklaďáčků. Nějak se nakonec dobádáme k tomu správnému a za 30 bahtů pak zastavujeme přímo před chrámovým komplexem Wat Chalong. "Wat" je thajsky chrám - jsou naprosto všude, ale některé wat jsou důležitější než ostatní.  Například tento je největší na ostrově Phuket a vstup do areálu je zdarma. Chrámů je hned několik, a dá se vejít i dovnitř - pouze bez bot samozřejmě. Další podmínkou ke vstupu je vhodné oblečení - ženy musí mít zakrytá ramena i kolena. U vstupu vám zdarma půjčí šátek, čehož jsem využila, protože to za to fakt stojí. Vnitřek chrámu je opravdu nádherně a velmi detailně zdobený. Jen přemýšlím nad cedulí zakazující zneuctívání Buddhy jeho používáním jakožto bytové dekorace, tetování apod. Kolik evropanů se asi zastydělo?

Zdroj Patong Tour: https://www.patongtour.com/phuket/phuket-big-buddha-tour/

Výlet na kopec s Big Buddhou nakonec kvůli zatažené obloze odpískáme, protože bychom toho moc neviděli. Se stejným řidičem se vracíme zpět do Phuket town, abychom si hodili bágly na hotel. Už nás ani moc nepřekvapí, že nebudeme mít pokoj, jaký jsme si rezervovali. Tentokrát jen detail - místo manželské postele oddělená lůžka. To bychom přežili, horší je ale studená sprcha, která ještě spíše jen kape než aby tekla. Jiné možností v Phuket town:

  • Baan Sutra Guesthouse - cca 550,- za dvoulůžkový pokoj s vlastní koupelnou a klimatizací
  • Hugger Hostel - cca 700,- za dvoulůžkový pokoj s vlastní koupelnou, klimatizací, balkónem a snídaní

Studená sprcha probíhá dost rychle zejména v mém podání, načež se následně rozhodujeme pro výlet na nedaleký kopec Monkey hill. Název samozřejmě od velkého množství opic, které tento vrchol obývají. Odchytne nás taxikář, určíme cíl cesty - Monkey hill, vysmlouváme cenu, nastupujeme, jedeme...a vystupujeme na Rang hill!! Nad Phuket townem jsou totiž dva kopce...no ještě že ne víc. To už si snad dělaj prču, co to s těma lidma je? Kašleme na to, opice (i psi) jsou tady také a už se stmívá, tak se tu alespoň mrknem a najíme. Nahoře je pěkný viewpoint, ze kterého máte celý osvícený Phuket jako na dlani. Pro večeři vybíráme jednu ze tří restauracích - Tunk Ka - krásné prostředí s perfektním výhledem a romantickým osvětlením rozvěšeným kolem - ideál. Vzápětí nám obsluha naznačuje, že jestli si dáme to, co jsme si vybrali, tak to nejspíš nepřežijeme. Doporučuje nám méně nebezpečná jídla a my radši souhlasíme. Dobře jsme udělali, protože to samozřejmě pálilo i tak. Ale zjištění pro dnešní den - zelené curry zpracovávají s kokosovým mlékem, které chuť zjemní a opravdu to skoro nepálí. Dobré zapamatovat! :)


Zpátky se ubíráme pěšky, protože jako na potvoru taxíky nikde. Ale co, tak se projdem. Zítra už nás čeká první přesun lodí na ostrov Phi Phi.

Pokračování v článku Kýbl party na Phi Phi.




Žádné komentáře:

Používá technologii služby Blogger.