Kýbl party na Phi Phi

Po našem prvním seznámení s Thajskem na ostrově Phuket naše další kroky směřují do tropického ráje - souostroví Phi Phi. Jedná se o 6 ostrovů, z nichž největší jsou Phi Phi Don a Phi Phi Leh. Díky smaragdově zelenému moři a nekonečným bílým plážím je to velice vyhledávaná turistická lokalita. Často se sem lidé vydávají jen na jednodenní výlety, které nabízí cestovní kanceláře na každém rohu, na ostrově i pevnině. Na ostrově Phi Phi Don (jediný obydlený) není problém ani přenocovat, jelikož ubytovacích kapacit je tu dostatek. Hlavním lákadlem je záliv Maya bay (na Phi Phi Leh), kde se natáčel film Pláž s Leonardem di Capriem. Ten se rozhodneme oželet, protože nemáme moc chuť mačkat se na pláži s davy turistů, a zaměříme se pouze na Phi Phi Don.

Lístky z Phuketu na Phi Phi jsem koupila online přes phuketferry.com. Vyrážíme tedy z přístavu Rassada Pier v jižní části Phuket town a před námi je dvouhodinová cesta lodí. Uvelebíme se na palubě na plastových židličkách, abychom měli výhled, že jo. Ale ještě před vyplutím se jako na potvoru zvedá vítr a za chvilku začíná i pršet. Chvilku doufáme, že je to jen přeháňka, ale brzy na to následuje rychlý úprk do podpalubí. Klimatizace běží na plný pecky a já už začínám doslova drkotat zubama. Vybaluju mikinu, košili i ručník! Thajci jsou magoři, taková kosa!!

Do přístavu Ton Sai pier na Phi Phi Don připlujeme už opravdu řádně vymrzlí. Ostrov má tvar přesýpacích hodin a přístav se nachází v jeho nejužším místě. Ihned na molu platíme "vstup" na ostrov 20 bahtů, jakožto příspěvek na úklid pláží, svoz odpadů apod. V roce 2004 byl tento ostrov kompletně spláchnut vlnou tsunami. Vše, co zde naleznete, je tedy nově zbudované a pravdou je, že moc bordelu jsme tu opravdu neviděli.

Záliv Ton Sai Bay je od druhého zálivu Loh Da Lum Bay oddělen jen pár desítkami metrů pevniny. Celý tento pruh půdy je kompletně zastavěn, je tu totiž situováno vlastně úplně všechno. Tím vším je myšleno bary, restaurace, obchůdky a ubytování -> centrum ostrova. Na zem dopadá posledních pár kapek, a než se ubytujeme, neprší už vůbec. Jelikož tento ostrov žije pouze turistickým ruchem, odpovídají tomu i ceny - na ubytování i jídlo si tedy vyhraďte větší rozpočet než kdekoliv jinde. Dáváme cca 600,- za úplně obyč pokoj, ale na jednu noc je to naprosto dostačující - koupelna na pokoji a asi tři minuty chůze do centra dění. Co víc si přát? Zamlouvala jsem pro jistotu s předstihem přes booking.com, protože ač je tu ubytovacích kapacit dostatek, najít ubytko v nějaké normální cenové relaci může být celkem oříšek. Konkrétně jsme ubytovaní v Harmony House, ale pokud byste byli náročnější mrkněte třeba sem:

• Phi Phi Sunset Bay Resort - stylová chatka s krásným výhledem a snídaní za cca 850,-
• Mama Beach Residence - luxusní resort s dvoulůžkovým pokoje za cca 1600,- se snídaní

Jdeme omrknout centrum, kde se tísní samé restaurace, krámky s oblečením či kanceláře nabízející potápění a různé výlety. Na Phi Phi jsou klasické restaurace evropského typu - menu v angličtině, obsluha, široká nabídka thajský i evropských jídel. V rámci prvních dnů v Thajsku jsme si říkali, jak si tady někdo může dát burger nebo pizzu? Za pár dní jsme to pochopili. Místní kuchyně je skvělá, ale když se tak stravujete delší dobu po celé dny,  zjistíte, že je to všechno na jedno brdo. Na tomto ostrově nenajdete Thajce, kteří vaří jídlo přímo na ulici, jak je zvykem v jiných částech Thajska. Vše je tu uzpůsobeno turistům.

V přístavu Ton Sai kotví velké množství lodí i lodiček a stále připlouvají další. I přesto centrum není nijak přecpané k prasknutí. V každém baru či restauraci si bez problémů sednete, nikde se netlačíte, nemačkáte. Jen je tu jednoduše řečeno živo. Na pláži Loh Da Lum, která je od hlavní tepny vzdálená jen pár metrů, je překvapivě klídeček. Ač je ostrov profláknutý a jeho centrum jako takové opravdu velice malé, na pláži posedává jen pár lidí. Ani se nikdo nekoupe, jen relax, nějaký ten drink a nikam nespěchat. Tento záliv má velice mělké moře. Při odlivu můžete jít od břehu i desítky metrů a pořád budete mít vodu jen po kolena.

Vydáváme se na obhlídku view pointu nad centrální částí. Cesta k němu vede po strmém betonovém schodišti, které začíná kousek od našeho ubytování. Začíná se dělat vedro a za chvilku z nás i slušně leje. Přicházíme ke vstupu - ano i tady se platí vstup (asi 20 bahtů) a pokračujeme upraveným parčíkem, odkud už je úchvatný výhled na oba zálivy. Děláme pár fotek u velkého nápisu Phi Phi a suneme se dál nahoru. Tam už sami rozhodně nejsme. Všude postávají hloučky lidí čekajících na volný šutr vhodný k focení. Právě odtud je totiž vidět druhá část ostrova i s úzkým pruhem pevniny oddělujícím oba zálivy. Voda každého z nich má jiný odstín, což na pohled vypadá vážně fantasticky.

Nechceme se vracet stejnou cestou, a proto pokračujeme dál tropickou džunglí. Cesta vede na druhý view point, my ale chceme odbočit na jednu z odlehlejších pláží. Bohužel značení chybí, a tak jdeme a jdeme... Až samozřejmě na mobilu zjišťujeme, že jdeme úplně jinam. Takže otočka a nabrat správný směr. Cesta nevypadá úplně nejlíp, zarostlá i zablácená, a pořád se svažuje dolů. Trochu nás uklidní, když proti nám jde jedna holčina, a za chvilku dokonce předbíháme jiný pár. Stále klesáme, ale nakonec procházíme resortem s chatičkami a pak už jsme přímo na písečné pláži Phak Nam Bay. Obsazenost: asi tak 5 lidí, písek: malinko hrubší než na hlavní pláži, vlny: dost velké, páč už nejsme v zátoce. Jen se tak poplácáváme kolem, dokonce se hecneme i ke koupání. Pepa má od žabek rozedřené nožky a jako bonus ve vodě nakopne šutr. Nejspíš to udělal schválně, aby nemusel zpátky tou supr cestou.. :)

Ptáme se tedy, zda jede zpět do centrální části nějaká loď - boat taxi, které zde parkují. Loďka bude odplouvat za pár minut, ale je nám jasný, že bude zážitek do ní nastoupit. Je totiž několik metrů od břehu a neustále se kymácí ve vlnách. A opravdu... nikdo se jí nechystá přitahovat ke břehu, cestující natahují ruce s bágly nad hlavu a kousek po kousku se sunou k lodi. Rovnou si nechávám plavky i boty, protože dno je místy kamenité, a následuji jejich příkladu. Nějak ustojím i vlnu na schůdkách a uff můžeme vyjet. Cesta zpět trvá asi 20 minut.

Ostrov Phi Phi doopravdy ožívá večer. Všude se vyrojí spousta lidí, všechny krámky jsou otevřené a na ulicích se objevují stánky s drinky. Nabízí tzv. buckety, což je tady drink v plastovém kyblíčku. Fakt kyblíčku - tom, co maj děti na hraní na pískovišti. Vejde se do nich tak litr pití, stojí cca 150 bahtů a můžete si vybrat z X kombinací. Počítejte s tím, že drinky jsou několikanásobně silnější než u nás, alkoholem se tady nešetří :). Párkrát jsme si dali jahodové mojito, jednou zkusili piňa coladu. Jelikož před námi ve frontě si týpek objednal asi pět bucketů, čekáme trošku dýl. Prodavač nám nejspíš jako odškodné chtěl přilepšit, co se pití týče...no skoro se to nedalo pít, ale nějak jsme to zmákli že jo, jsme Češi. S kyblíkem vás pustí i do většiny barů, nikdo to neřeší. U některých vchodů je zákaz vstupu s vlastním pitím, ale moc jich není. Každopádně si můžete se libovolně courat po pláži a jen tak upíjet. U pláže se probouzí všechny bary a diskotéky - z každého vychází jiná hudba a každý má vlastní show. Předhání se, kdo přitáhne více lidí. Lákadly jsou hlavně ohňové show, skoky přes obří švihadlo, různé soutěže apod. Je to fakt supr podívaná a celkově skvělá atmosféra. Jakože přes rok moc nepiju - vystačím si s občasnou dávkou vína, tak jak jsem se dostala do postele moc nevím. Ale co si pamatuju, tak jsem se po pár kýblech vážně moc bavila :)

Ráno posnídáme v našem hostelu - kafe, tousty, džus - ale pořád lepší než nic, když to bylo v ceně, tak proč ne. Do odjezdu nám zbývá pár hodin, už se jen tak procházíme po okolí, sledujeme probouzející se městečko a užíváme si úplně prázdné pláže. Povídáme si u kafe, když se najednou z vedlejšího krámku ozve "Slyším češtinu?". Dávám se do řeči s vysmátou holčinou, která tu žije s manželem již několik let. Ona se živí prodáváním zájezdů, on prý organizuje potápěčské kurzy. Tohle náhodné setkání zakončuje náš pobyt na ostrově, kde vládnou každodenní pařby do ranních hodin, a kde jsou, i přes velké množství lidí, prázdné pláže s nádherně bílým a jemným pískem. 

Pokračování v článku Klídek na Lantě

Pokud vám tyto informace pomohly ušetřit trochu času nebo peněz nebo obojího, můžete mě třeba "pozvat na kafe" a přispět tak na provoz Vorvaně :) číslo účtu / QR kód: 1257951017/3030