Poslední políčko ve hře kůň Napoli

září 16, 2018

Pokračování článku Boží stezka do Positana.

Po probuzení v našem apartmánku Il Canto delle Sirene si vychutnáváme typické italské cappuccino s croissantem. Nikdy jsem nechápala, proč bych měla dát přednost něčemu suchému ve tvaru rohlíku. Teď už je mi to jasné a od té doby čerstvému croissantu nejsem schopná odolat. Samozřejmě o mojí vůli by se dalo polemizovat :)

Je nám jasné, že máme polovinu naší italské dovolené za sebou a druhou půlku už směrujeme zpátky k Neapoli. V Piano di Sorrento není nic jednoduššího než sednout na vlak linky Circumvesuviana a nechat se tam dovézt. A nejlépe si ještě udělat zastávku v Pompejích, které se nachází přímo v půli cesty.


Pompeje


Pokud se nacházíte v okolí Neapole, byla by rozhodně škoda tohle místo vynechat. S Pompejemi je spjata velice smutná historie. Tohle starověké město bylo roku 79 kompletně pohřbeno při obrovském výbuchu nedaleké sopky Vesuv a na své znovuobjevení si muselo počkat až do poloviny 18. století! Poté zde začaly probíhat archeologické výzkumy, díky kterým se ukázalo, že nánosy lávy a popela dokázaly zakonzervovat nejen ruiny jednotlivých městkých staveb, ale dokonce i lidská těla. Není tedy divu, že Pompeje figurují i na seznamu památek UNESCO. A teď tedy jak se sem dostat?

Vlaková jízdenka ze Sorrenta vás přijde na 2,40 € a při pokračování z Pompejí do Neapole jsme platili 2,80 € - bohužel nelze vystoupit a zase nastoupit, takže opravdu potřebujete dvě jízdenky. Zajímat vás bude zastávka Pompei Scavi - Villa dei Misteri. Až vystoupíte z vlaku, buďte obezřetní, protože se vás budou snažit nalákat různé společnosti nabízející průvodcovství. Spousta lidí se nachytala na hlášky typu "tickets here" apod., ale oficiální vchod do areálu je až o kousek vedle. Takže na to si rozhodně dejte pozor! 


Vstupné k návštěvě archeologického parku Pompeje stojí momentálně pro dospělého 15 €. Pro aktuální informace se můžete mrknout na jejich webové stránky. Alternativou by mohla být ještě speciální kartička ArteCard za 22 €, která zahrnuje vstupné do Pompejí, vstupné do muzea v Neapoli a dopravu v rámci Kampánie na dva dny zdarma. Zkuste propočítat, zda by se vám to vyplatilo :) 


Na pokladně vyfasujete spolu se vstupenkami i mapku, kterou rozhodně budete potřebovat! Areál je totiž neskutečně obrovský a mohli byste tady klidně strávit i několik dní. Pohodlné boty jsou tedy základ :) Dále doporučuji na začátku shlédnout v návštěnickém centru video, které krásně ukazuje, jak vypadalo město před katastrofou a co vše se dochovalo dodnes. Pak už se můžete vydat na průzkum po svých. Rozložení města zůstalo dodnes nezměněno, takže se budete procházet opravdu původními ulicemi. Ty nejvýznamnější domy jako např. Dům Vettiů, Faunův Dům mohou mít "otevírací dobu" - tzn. jsou přístupné turistům jen určitý časový úsek. Samozřejmě v těchto vnitřních expozicích je zakázáno na cokoliv sahat, ale fotit můžete dle libosti. Můžete nahlížet do jednotlivých domů, chrámů, lázní a obdivovat v nich zachovalé nástěnné malby. Součástí je i nejtarší dochovaný amfiteátr, kam se vešlo cca 20 000 lidí. Sloužil výhradně k pořádání gladiátorských her, které byly v této oblasti velice oblíbené.

divadlo
amfiteátr
my...v ulicích

Díky procházce po Pompejích získáte perfektní představu o prosperující Římské říši, která byla bohužel zasažena touto tragédií. Při pohledu na pokroucené lidské ostatky člověka opravdu zamrazí. Sopka Vesuv vzala život více než 15 000 obyvatel Pompejí, kteří zůstali pořbeni ve svých domech. Jak se těla dostala do takovýchto zvláštních pozic, je dodnes záhodou. Při výbuchu Vesuvu ale Pompeje nebyli jediným zasaženým městem. Kousek odtud se nachází ještě Herculaneum na jehož místě dnes stojí město Ercolano. Toto městečko bylo vulkánu ještě blíže než Pompeje, a tak bylo zalito lávou téměr okamžitě, kdežto příčinou vyhlazení Pompejí byl spíše sopečný prach a popel. Každopádně princip zakonzervování je na obou místech stejný, je jen na vás, čemu dáte přednost. Herculaneum má své oficiální stránky (pouze v italštině) zde.

Interiéry, fresky:


Původně jsme měli v plánu i samotný Vesuv, ale ač byl naprosto nádherný den a všude jasno, kužel sopky byl zabalený do mraků, a tak jsme se tam nechtěli táhnout pro nic za nic. Nejlevnější varianta, jak se tam dostat je samozřejmě pěšky. Druhá nejlevnější je autobusem společnosti EAV, který zastavuje u vlakové stanice v Pompejích (Villa dei Misteri). Info  květen 2018: Jednosměrná jízdenka stojí 3,10 € a cesta nahoru zabere cca 40 minut. Dejte pozor v kolik hodin se tam vydáte, protože Vesuv je národním parkem a má i svou otevírací dobu a poslední autobus tedy odjíždí v souvislosti s ní, tedy v 15:40. Plus samozřejmě počítejte i se vstupným - 10 € za dospělého. Více info o dopravě z různých míst, otevírací době a vstupném můžete nalézt tady.

Když jsme Vesuv odpískali, jdeme se trošku zregenerovat na pozdní oběd. Restaurací a rychlých občerstvení před vchodem do Pompejí naleznete kvanta, ale já vám s klidným svědomím mohu doporučit Hortus Porta Marina. Zvenku splývá spolu s dalšími podniky, ale za barem, který jako jediný je vidět z ulice, je velice příjemné a klidné posezení. Jídlo bylo výborné a relax nám dovršovaly truhlíky s květinami a citrusy, které byly všude kolem nás, takže jsme si připadali jak v nějaké zahradě.


Neapol

Tohle "poslední políčko ve hře" je hlavním městem oblasti Kampánie a třetí největší italské město celkově. Dopravu už jsem to zmiňovala v úvodním článku Tajný výlet do Itálie, takže se nebudu opakovat :) Co se ubytování týče, zvolili jsme Hotel Fiorentina, a to hlavně proto, že jsme potřebovali něco poblíž letiště kvůli extrémně brzkému odletu. V tak nekřesťanskou hodinu nejelo žádné MHD ani shuttle bus, a tak jsme to prostě došli pěšky... žádný stres :) Tento hotel nás na dvě noci přišel jen na 1 700,- Kč, plus si můžete dokoupit i snídani, která byla moooc dobrá a bohatá.


Do Neapole jsme se dostali  z Pompejí vlakem Circumvesuviana a vystoupili jsme na hlavním nádraží Napoli Centrale. Před ním se zrovna na náměstí Piazza Giuseppe Garibaldi krájela obří sfogliatella, která se ten den se svými 92 kg a rozměrem 0,82 m² zapsala do Guinessovy knihy rekordů. Místní cukráři ukazovali výrobu i menších kousků a rozhodně bylo na co koukat. Tohle křehoučké pečivo prostě musíte alespoň jednou za život ochutnat. Nicméně i přes tuhle sladkou vsuvku byl první dojem z Neapole... otřesný. Všude samé odpadky, bezdomovci, špína, chaos a totální mix všech národností od Arabů, přes Ukrajince až po Vietnamce. Doufáme, že takové to bude jen v tady okolo nádraží, ale i tak jsme chtěli být co nejdříve pryč. Na Napoli Centrale kupujeme v trafice lístky na autobus (jízdenka 1,10 €) a vyrážíme hledat zastávku. Nepočítejte s tím, že se podíváte na jízdní řád a podle něj autobus přijede. Jízdní řády se tady totiž vůbec nevedou, takže se spíš jen modlíte, aby vůbec něco přijelo. Ale klaplo to a my se řítíme nadpozemskou rychlostí k našemu ubytování. Ta rychlost je bohužel limitována zastávkami rozmístěnými po dvaceti metrech... je to vskutku dlouhá cesta :)

Hotel Fiorentina byl postarší, takže, jak je u nás zvykem, žádné luxusko se nekonalo, ale na to, abychom se vyřízení svalili do postele a do pěti minut vytuhli to bohatě stačilo :) Ráno zjišťujeme, že v rámci rezervace od bookingu máme možnost si půjčit kola zdarma. Po zkušenosti s místní MHD nám to přijde jako super nápad. Bereme tedy kola a dáváme Neapoli druhou šanci!

Jsou města, která jsou na kolo jako dělaná - Gent, Bruggy, Amsterdam atd. - Neapol mezi ně ale nepatří. Bylo nám jasné, že to bude tak trochu hardcore, ale stát se součástí zdejší dopravní situace je dobrý způsob, jak město poznat. Italský chaos samozřejmě panuje i na silnicích - většina řidičů troubí jen tak, aby nebylo ticho, blinkry a přednosti často nic neznamenají, mezi tím vším se prolétají desítky oprsklých skútrů, ale... i přes to  neustálému troubení jsem si tady připadala bezpečněji než u nás v ČR.


V centru jsme kola přivázali a šli se porozhlídnout po okolí. Historické centrum Neapole je zapsáno na seznamu památek UNESCO pro svou specifickou středomořskou architekturu a kulturu. Uzoučké uličky, kam se nedostanou sluneční paprsky, ale mezi nimiž jsou rozvěšené šňůry s vypraným prádlem. Nekonečné množství pouličních prodejců jejichž zboží mnohdy připomíná spíše vetešnictví. Davy lidí i prohánějící se skútry a auta, která nerespektují zákazy vjezdů. To vše je Neapol. Nedá se to dost dobře popsat, to prostě musíte zažít :)


Piazza del Plebiscito


Španělská čtvrť
Za zmínku určitě stojí monumentální půlkruhové náměstí Piazza del Plebiscito neboli Náměstí lidu, které nápadně připomíná Svatopetrské náměstí v Římě. Dostat se na něj můžete například vyhlášenou nákupní ulicí Via Toledo, která je jakousi pomyslnou tepnou. Určitě si projděte (nebo na kole projeďte) i pobřežní promenádu, odkud jsou krásné výhledy na moře a sopku Vesuv. Za návštěvu stojí i Neapolské hrady - Nuovo, Dell´Ovo a Sant Elmo. První dva z jmenovaných budete míjet při procházce po pobřeží. Castel Sant´Elmo se tyčí nad Neapolí, takže si k němu musíte udělat lehčí výšlap nebo se tam nechat vyvézt lanovkou. My jsme navštívili Castel Nuovo, který sice v překladu znamená Nový hrad, ale pochází z 13. století, což mi zas tak nové nepřijde. Vstupné do něj stojí 6 €, ale jeho expozice nás příliš nenadchly. Je z něj ale pěkný výhled na Neapolský přístav, takže úplně marná návštěva to nebyla. Když už jsme u výhledů, při zpáteční cestě jsme se zastavili na zámku Capodimonte, ve kterém nyní sídlí Národní galerie. Je to krásná stavba obklopená rozlehlým parkem,  do kterého je vstup zdarma a který představuje oázu klidu pro návštěvníky galerie i pro místní. Z jeho teras pak máte celou Neapol jako na dlani.

pobřežní promenáda

Castel Dell´Ovo = Hrad Vajíčko

Castel Nuovo

výhled na přístav
Capodimonte


Říká se "vidět Neapol a zemřít", ale význam se dá vykládat dvěma způsoby. První, že je to tak fascinující a krásné město, že zkrátka nic dalšího už vidět nepotřebujete a můžete v klidu umřít. Druhý výklad je ten, že v minulosti byla Neapol plná nemocí, takže návštěvníci ji často viděli a pak zemřeli. My jsme si snad žádnou chorobu neodvezli (ťuk ťuk), ale že by nás Neapol natolik okouzlila, abychom nic dalšího nechtěli vidět to také úplně ne. Tak nevím... vydejte se tam a udělejte si obrázek sami :)

výhled z Capodimonte







Žádné komentáře:

Používá technologii služby Blogger.