Cuzco a aklimatizační výlety

srpna 14, 2019

Každý, kdo navštíví Peru, zákonitě navštíví i Cuzco. Je to nejspíš to nejturističtější město v celé zemi a to z jednoho prostého důvodu - je toho tu mrtě k vidění! Kolem říčky Urubamby se totiž rozkládá Posvátné údolí (Valle Sagrado), které bylo nejdůležitějším centrem Incké říše. Není nic jednoduššího než si v Cuzcu zřídit "základnu" a vyrážet odtud každý den na výlety. A nebojte nebudou to jen samé památky. Okolí je velice rozmanité a poflakováním se kolem byste mohli klidně strávit celý měsíc.

Jak do Cuzca?



Jak z letiště?

Letiště v Cuzcu je maličké a moc možností tu není. Máte na výběr v podstatě jen taxík nebo Uber. Přímo před letištní halou jsou taxíky nejdražší, takže pokud chcete lepší cenu, vyjděte ven na ulici z areálu letiště a tam si nějakého odchytněte. Bude záležet především na vašich vyjednávacích schopnostech, ale cena by se měla pochybovat mezi 10-20 soly podle toho, kam přesně pojedete. Uber v Peru funguje velice dobře, ale neobjednávejte ho přímo na/z letiště! Účtují si totiž poměrně velké poplatky za vjezd na letištní parkoviště. Jakmile se ale dostanete na hlavní ulici (např. záchytný bod benzinka Grifo), seženete Uber i do deseti solů.


Naše peruánská aklimatizace

Cuzco byla naše první ochutnávka Peru a právě po tomhle půlmilionovém městě vedly naše první a trochu nejisté kroky. Nejisté proto, že jsme se letem z Limy dostali v podstatě z nuly do nadmořské výšky cca 3 400 m. n. m. Toť k naší postupné aklimatizaci :) A teď vážně, jaký to na nás mělo dopad? Po příletu jsme se nechtěli pouštět do žádných velkých akcí. Hodíme si tedy bágly na ubytko a vyrážíme na obhlídku nejbližšího okolí. Jsme unavení, pálí nás oči, pobolívá hlava... to všechno přisuzujeme náročným letům a nevyspání. Pak se ale zadýcháváme i do toho nejmírnějšího stoupání a možná se i trošku motáme. Mhmmm, tak to by mohlo být ono - výšková nemoc! Stav, který jsme přirovnali k permanentní kocovině.

Obecně pomáhá hodně pít, nepřepínat se a nechat tělo, ať si samo zvykne. Můžete mu i trošku ulevit kokovými lístky, které se buď zalijí vodou a pijí jako čaj (mate de coca), nebo se žvýkají. A ano, jsou to listy z kokainovníku jejichž konzumace je v Peru legální. Usušené listy koupíte na trhu či v různých obchodech většinou od 2 do 5 solů dle velikosti balíčku. Postupně si do úst vkládáte lístky, rozžvýkáte je na jedné straně a vytvoříte si z nich v puse malou kuličku. Převalujete ji po patře a vycucáváte z ní šťávu, která se polyká. Listy sami o sobě se nejí, bacha na to! Po cca 20 minutách kuličku vyplivněte a klidně si dejte další dávku. Zda to zabírá poznáte podle toho, že budete mít trošku dřevěný jazyk a tu stranu, na které jste žvýkali. Čaj z koky si můžete dát víceméně v každé restauraci, kavárně nebo na ubytku. Často mají už klasický sáčkový a cenově vychází na cca 2-3 soly.


morče, guinny pig nebo také cuy = místní specialita
A teď ke Cuzcu samotnému. Hlavní centrum dění se ve městě soustředí okolo náměstí Plaza de Armas - Náměstí zbraní, které je lemované typickými koloniálními domky s dřevěným balkony. Mimochodem Plaza de Armas se jmenuje nejspíš každé náměstí v jakémkoliv peruánském městě. Najdete tady vše, co potřebujete od restaurací, kaváren, hostelů, obchodů až po ohromné množství cestovních agentur a směnáren. A pak tu samozřejmě narazíte i na to, co nepotřebujete - kýčovité suvenýry, pletené rukavice a svetry, peruánské holčičky pózující s alpakou kvůli fotce za nevím kolik solů atd. 

Dokonce jsme měli to štěstí a s termínem jsme se trefili na incké oslavy Slunce Inti Raymi, které probíhají v Cuzcu každoročně celý týden a vrcholí 24. června. Oslavuje se zimní slunovrat a Peruánci si v rámci toho připomínají své incké kořeny. Je to pro ně ta nejdůležitější událost roku, a proto se sem sjíždějí lidé ze všech koutů Peru - tvoří průvody, oblékají se do tradičních krojů, zpívají, tančí a vůbec celkově je to úžasná podívaná. Pro vás zimní slunovrat bude znamenat to, že jakmile večer zaleze sluníčko, musíte na sebe obléct všechny vrstvy, které máte v batohu. Včetně čepice a rukavic. Jako fakt, bude kosa jako prase :)



Ubytování v Cuzcu

Celkově je Peru velice přívětivé, co se cen za ubytování týče, a ani turistické Cuzco není výjimkou. Můžete se vyspat ve společném pokoji třeba i za 50,- Kč, když na to přijde. Pokud jste ale zvyklí na nějaký svůj standard, budete nejspíš hledat něco pohodlnějšího. My jsme strávili celkem 4 noci v ubytování s příhodným názvem Gringo´s House, které nás vyšlo na noc na cca 380,- Kč s vlastní koupelnou a navíc i se snídaní. Rovnou upozorňuji na to, že to není přímo v centru - na Plaza de Armas nám přesun pěškobusem trval cca 20 minut. Výhodou však je, že pan domácí Alex mluví anglicky a ochotně vám zařídí i výlety, vypere prádlo, nechá uschovaná zavazadla nebo vytiskne letenky. 

Jiné moje tipy na ubytko blíže k centru jsou tyto:

  • levnější: Casa Mirador - ubytko s výhledem za 400,- Kč na noc pro dva
  • dražší: La Escala - cca 900,- Kč za krásný pokoj s vlastní koupelnou a snídaní
  • luxus: Casa Biru Hotel Boutique - butikový hotel přímo v historickém jádru Cuzca


Výlety z Cuzca

Jak už jsem zmiňovala, Cuzco a Posvátné údolí podél řeky Urubamby je na výletování naprosto ideální lokalita. Ovšem Peru má jednu značnou nevýhodu, a to tu, že ne všude se dostanete na vlastní pěst. My jsme zvyklí si vše zařizovat sami, všude si sami dojet atd., takže tohle byl pro nás zpočátku velký nezvyk. V Peru je ale mnoho míst dost z ruky, a vy nemáte možnost se k nim dostat běžnou místní dopravou. Museli byste použít taxi a tím pádem vysolit hodně solů, nebo si půjčit auto a kodrcat se mnohdy dost šílenými cestami (silnicemi se to nazvat nedá). Druhá věc je ta, že organizované výlety vám ušetří krom peněz i spoustu nervů a času co se zjišťování informací o dopravě týče. Tím narážím na neexistující jízdní řády, jazykovou bariéru a mimo jiné taky "maňana stajl".  

Takže jak to udělat jednoduše? Vyberete si nějakou z mnoha cestovek okolo Plaza de Armas, domluvíte se na čase a místě odjezdu, zaplatíte a klidně hned druhý den jedete. V ceně je vždycky doprava (to je to, o co vám jde) a průvodce (od toho chcete jen informaci, kdy se sejdete u busu) + některé vás i vyzvednou na ubytku, některé mají v ceně i jídlo. Od toho se odvíjí cena. Každopádně jednodenní výlety rozhodně nemusíte zařizovat s velkým předstihem a už vůbec ne online z domova. Na to fakt pozor! Tour, které si vygooglíte, jsou neskutečně předražené. Moje zkušenost je ta, že cena online byla uvedena v dolarech, ale na místě byla víceméně ta samá částka, mnohdy i nižší, v solech. Trošku rozdíl :)  Často vám výlet zabookují i na ubytování a to za velmi rozumné ceny. Nebojte se zeptat. 

Samozřejmě jsou i místa, kam zvládnete dojít/dojet sami bez cestovní agentury. Rozhodně však nepočítejte s tím, že ušetříte, spíše naopak. My jsme na vlastní pěst projeli následující 4 místa - Sacsayhuaman, Ollaytaytambo, Moray, Salineras de Maras. V souvislosti s návštěvou těchto míst a Posvátného údolí celkově bych chtěla upozornit ještě na jednu věc - ceny vstupů. Docela mě to překvapilo, protože ač je Peru celkem levnou destinací, výše vstupného do archeologických oblastí úplně zanedbatelná není. Jeden vstup k památce v Posvátném údolí vás přijde na 70 solů, anebooo... si koupíte výhodnější balíček:

  • Tourist Ticket Circuit 1 (1 den, 70 sol) = Sacsayhuaman, Qenqo, Tambomachay, PukaPukara
  • Tourist Ticket Circuit 2 (2 dny, 70 sol) = centrální Cuzco (převážně samá muzea)
  • Tourist Ticket Circuit 3 (2 dny, 70 sol) = Pisac, Ollantaytambo, Moray, Chinchero
  • Tourist Ticket Integral (10 dní, 130 sol) = platí v podstatě na vše viz. zde (i na muzea v Cuscu)


1. Sacsayhuaman

Incká pevnost tyčící se přímo nad Cuzcem. Od tohoto umístění je také odvozený název, který v doslovném překladu znamená "orlí hnízdo". Výhodou je, že se k těmto ruinám dostanete úplně v pohodě pěšky... a sami. My se sem vydáváme ještě ten samý den po příletu (kdo potřebuje odpočívat že jo) a rovnou u vstupu pořizujeme náš Ticket Integral. Stačil by nám i dvoudenní pass, ale kombinace na Circuit Ticketech nám nevyhovují. Máme v hledáčku jiná místa, která chceme vidět :) Nakonec jsme ale za dva dny stihli 3 památky, takže to za ty peníze přece jen stálo. Pokud chcete získat o jednotlivých místech ucelené informace, můžete si vždycky (většinou za vstupem) najmout průvodce. Jinak si areály procházíte sami, podle vlastního tempa.


Sacsayhuaman je první incká památka, kterou máme tu možnost spatřit, a jsme z toho jak se patří paf! Hlavně z těch ohromných kamenných bloků, které do sebe až neskutečně přesně zapadají, a tvoří tak mohutné terasovité hradby ve třech řadách. Do teď zůstává záhadou, jak tyto obrovitánské šutry Inkové přemisťovali i jakým způsobem je opracovávali, aby byly tak dokonale hladké.

Díky umístění Sacsayhuaman budete mít jako bonus k dispozici výhled na celé Cuzco:



2. Ollaytaytambo

Na druhý den jsme neměli zařízený žádný organizovaný výlet, protože jsme pořád nevěděli, jak na tom budeme po fyzické stránce. Probouzíme se ale v docela slušném stavu, a tak se rozhodujeme udělat si program po svém. Aneb zkoušíme místní dopravu vol. 1 - colectivos = sdílené taxi (různých velikostí). Bez španělštiny je to vážně psina, ale když to zvládnou retardi jako jsme my, dáte to taky :) Pro hledání odjezdových míst se nám osvědčily offline mapy Maps.Me, k tomuhle účelu geniální, fakt doporučuji. Jinak zastávky colectiv nejsou nijak značené, ale většinou zaslechnete, jak někdo vyvolává směr cesty a pak už se nějak rukama nohama domluvíte. V případě Ollaytaytamba vás bude zajímat "Pavitos Colectivo A Ollantaytambo". Problém není najít zastávku, ale to, že minibus vyjede, až když je zcela zaplněný. Takže můžete čekat třeba 5 minut, půl hodiny nebo taky hodinu nebo dvě. No... už je to zkrátka trochu o náhodě... a o nervech. Zvlášť když už celá posádka napjatě čeká, až někdo obsadí poslední dvě volná místa, když v tom se 4 lidi seberou a odchází. Celý čekací proces tak začíná na novo a vy s tím zmůžete kulový.


Ale abych to nedramatizovala, čekali jsme cca 35 minut než jsme vyjeli a do Ollaytaytamba cesta trvala zhruba 2 hodiny, cena pro jednoho 10 sol. Městečko není nijak velké, takže se zde zorientujete velmi rychle a archeologické naleziště trefíte i kdybyste nechtěli. U vstupu ukazujeme náš Integral Ticket, odmítáme průvodce a jdem se kochat. Inkové na tomto místě vystavěli 17 teras pro pěstování okrasných rostlin. Výběr tohoto umístění rozhodně nebyl náhodný, přilehlé skály totiž chránily květiny před nepřízní počasí, a proto se jim zde dařilo. Určitě vylezte až nahoru, odkud je nádherný výhled do údolí i na okolní vrcholky, kde můžete spatřit další zbytky pevností.


3. Moray

Proslulé kruhové terasy Moray... ty co vypadají jak od ufounů. Jsou celkem tři a jsou to fakt ohromné jámy vykopané v zemi. Dodnes není úplně jasné, k čemu přesně tohle zvláštní místo sloužilo, avšak jednou z verzí je, že se jednalo o jakousi experimentální stanici pro pěstování plodin. Každá terasa se prý skládala z několika typů půdy (od zeminy až po kamínky), proto měla každá z nich i jinou teplotu a sluneční paprsky na ně dopadaly v rozličných úhlech. Díky tomu všemu zde mohli Inkové udržovat vodu i v období sucha. 

Pokud se sem chcete dostat z Cuzca nebo Ollaytaytamba, sedněte opět na colectivo a nechte se vysadit na zastávce Maras. Řidič nezajíždí přímo do tohoto městečka, ale zabrzdí na křižovatce, kde už čekají další busy a taxíky, kterými se dostanete do Moray i do Salineras Maras viz. níže. Nebo to můžete dojít i pěšky, když na to přijde. Nám zrovna v Ollaytaytambu nejelo colectivo směr Cuzco, tak jsme se alespoň za 2 soly popovezli do Urubamby a vzali si taxík odtud. Také možnost. "Domluvili" jsme se s taxikářem, že nás odveze k Moray, následně k Salineras a rozloučíme se na křižovatce u Marasu. Domluva hodně v uvozovkách, byla to komedie hadr, ale klaplo to :)



4. Salineras de Maras

Více než 5 000 solných jezírek, kde se sůl těží stále stejným způsobem jako kdysi. Zabírají ohromnou plochu a jelikož jsou vybudovaná v prudkém svahu, tvoří úchvatnou terasovitou mozaiku. Je to naprosto fascinující podívaná. 


Každý bazének je zhruba 30 cm hluboký a přitéká do něj slaná horká voda z přírodního pramene. Pomocí úzkých kanálků je rozváděna do jednotlivých jezírek, kde se pak několik týdnů odpařuje. Na dně zůstane vrstva soli, která se ručně seškrabává a následně odváží v pytlech. Dříve bylo možné sestoupit až mezi solné pánve a kanálky, ale bohužel turistický ruch udělal své, a od června roku 2019 to již není možné. Trošku pech, ale co se dá dělat. Za vstupné 10 solů se tak dostanete "pouze" na vyhlídkovou terasu, odkud budete mít jezírka jako na dlani. Sice už se solných plání nemůžete dotknout, ale i tahle zkušenost za to stojí. Prostě sůl nad zlato :)


Taxikář nás odvezl na křižovatku, kde jsme rovnou přeskočili na colectivo zpět do Cuzca a konečně jsme si mohli odfrknout. Zmákli jsme to... i bez cestovky. Juch! A i když to vyšlo finančně o trochu dráž než s agenturou, ta svoboda za to stála! Navíc jsme si alespoň zvedli sebevědomí, že nejsme tak úplně marní a nesamostatní :) V druhém článku o výletech z Cuzca se mrkneme na ty, které je už fakt lepší vzít přes cestovní agenturu, tak se těšte!



Žádné komentáře:

Používá technologii služby Blogger.