Když se řekne Toskánsko, tak si vybavím zelenou zvlněnou krajinu, nekonečné vinice, sem tam nějaká usedlost a cik cak cestičky lemované vysokými stromy, zkrátka taková ta idylka z vygooglených fotek. Ono najít v Itálii vinice není žádná věda, ale ten zbytek splňuje snad jen jedna oblast - Val d´Orcia. Úplně jsem se pro návštěvu tohoto údolí nadchla a itinerář, o kterém jste se mohli dočíst v předchozím článku, jsem překopávala tak dlouho, dokud se mi tam nepodařil napasovat alespoň den a noc zde strávené.

Problém je, že v českých zdrojích se o Val d´Orcia příliš nedočtete a když už jo, jsou to většinou jen letmé zmínky. Konkrétní místa jsem si tedy vyhledávala sama ať už náhodným klikáním v mapě či pročítáním zahraničních blogů. Druhým problémem byl fakt, že konec září už není tak úplně nejlepší termín pro jeho návštěvu, což mi předem tak jakože úplně nedošlo. Každopádně rozeberu to ještě později, ale nejdříve se mrkneme na město, které při cestě do údolí rozhodně nemůžete vynechat.

Siena

Hlavní město stejnojmenné italské provincie a pro nás také naprosto ideální výchozí bod k výletu do Val d´Orcia. Siena měla to štěstí, že za války nebyla bombardovaná a tak se dnes může pyšnit krásně dochovalým středověkým centrem a jednou z nejstarších univerzit na světě, které jsou samozřejmě zapsané na seznamu památek UNESCO. Obecně mi Siena připadá jako velmi příjemné a pohodové město vybízející k procházce a posezení s drinkem.

Co na mě ale udělalo ten největší dojem, bylo hlavní a naprosto úchvatné náměstí Piazza del Campo. Má tvar půlkruhu skladajícího se z devítí částí dlážděných červenými cihlami, díky čemuž z výšky vypadá jako paprsky (většinou se všude uvádí "jako lastura"). Zajímavé je tím, že není rovné, ale pozvolna se svažuje dolů k místní dominantě v podobě radnice - Palazzo Pubblico. Rozhodně to má své výhody, kde jinde si sednete upřostřed náměstí přímo na zem, že? :) Koho by zajímal pohled z výšky, tak ze 102 metrů vysoké radniční věže Torre del Mangia se můžete pokochat výhledem na náměstí i celé město, přičemž vstupné a otevírací dobu najdete zde.

A v souvislosti s náměstím se pojí ještě jedna zajímavost. Při procházce Sienou si určitě povšimnete různobarevných vlajek visících ať už na budovách, nebo u stáncích se suvenýry. Město se totiž dělí na 17 částí = tzv. kontrád (contrade), z nichž každá má svou vlastní vlajku... a taky heslo, symbol, kostel atd... Původně se každá z kontrád věnovala jinému povolání, a mezi jednotlivými částmi často panovala nevraživost. Jako neutrální území bylo vyhlášeno pouze náměstí (a katedrála), na kterém kontrády poměřují své síly na prestižním dostihu Il Palio. Věřím, že je poměrně těžké, si něco takového v historickém centru města vůbec představit. Každopádně dostih se koná na speciálně vybudované dráze pouze 2x ročně - 2. července a 16. srpna, a pokaždé mu předchází historický alegorický průvod = corteo storico. Samotný závod se jede na 3 kola a pozor... na neosedlaných koních! Prý to celé trvá asi minutu a půl, ale i tak není vyjímkou, že do cíle dorazí koně bez jezdců.

Za zmínku dále rozhodně stojí překrásná Katedrála Nanebevzetí Panny Marie na Piazza del Duomo. Chrám bohyně Minervy v těchto místech stál pravděpodobně už v 5. století, a na baziliku se transformoval ve 12. století poté, co jej vysvětil papež Alexandr III.. Bližší info je k vidění na ofiko stránkách zde - daj se přepnout do angličtiny a i lístky můžete koupit pohodlně online bez front. Druhou výraznou stavbou v Sieně je pak gotická Basilica San Domenico. Díky tomu, že jsme se tak trochu ztratili ve změti uliček, omylem jsme narazili na tenhle super výhled (viz fotky níže). Očividně ne vždy je absence orientačního smyslu úplně na škodu :)

Ubytování v Sieně

Z vlastní zkušenosti můžu doporučit pěkné ubytko v typickém toskánském stylu kousek od Sieny. Pokud tedy disponujete vlastním nebo půjčeným autem a druhý den máte na programu Val d´Orcia, mohla by to být ta pravá volba i pro vás. Jmenuje se Hotel More di Cuna a za cenu cca 1450,- Kč/noc jsme měli příjemný pokoj pro dva se snídaní i parkováním. Případně jiné tipy takto:

levnější: B&B Quattro Cantoni - ubytování přímo v centru Sieny nabízející různé druhy pokojů, přičemž ceny startují již na 1200,- Kč/noc

střední: Casacenti - skvěle hodnocené pokojíky opět v centru, cenově zhruba 1700,- Kč i se snídaní. Kdybyste ale po centru tak úplně netoužili, mrkněte na Hotel Santa Caterina se suprovým výhledem i servisem, ceny od 2000 Kč

luxus: fakt těžký výběr, protože krásných ubytek je tady ohromné množství, takže pro příklad vyberu stylové apartmány Casatorre dei Leoni Dimora Storica a Country Lodge B&B se zahradou a vířivkou

Val d´Orcia

Tak tohle je (za mě) to "pravé" Toskánsko, o kterém jsem psala v úvodním odstavci - ta krajina, kterou s oblibou ztvárňovali umělci již za doby renesance. Posedlost zachytit tahle nekonečná zvlněná obilná pole a cesty lemované cypřišemi však zůstala dodnes. Abyste pochopili, Val d´Orcia představuje pro fotografy něco jako nebe na zemi. Existuje bezpočet úžasných spotů, odkud se dají pořídit naprosto famózní fotky, samozřejmě když máte štěstí na počasí, to správné světlo... no a taky roční období.

Řekla bych, že nejvhodnějším časem pro návštěvu Val d´Orcia je jaro až zhruba konec léta. V jarních měsících se pole krásně zelenají, postupně zlátnou a na přelomu srpna/září jsou na svazích vidět roztroušené balíky slámy jakožto další vděčné fotoobjekty. Své kouzlo ale bude mít Val d´Orcia celoročně. My jsme se tu ocitli v druhé polovině září, kdy už byla pole převážně zoraná a balíky sklizené, a i tak se nám tady moc libílo. Punc zdejší krajiny je zkrátka jedinečný a právě proto se v roce 2004 zařadila mezi památky UNESCO.

Jak se sem dostat?

Jednoduchá otázka s jednoduchou odpovědí - AUTEM. O ničem jiném snad ani neuvažujte, protože tady opravdu ale opravdu chcete mít volnost a zastavovat si dle libosti. Údolí se rozkládá pod Sienou, takže se nabízí dvě možnosti:

přiletět letadlem a půjčit si auto - přímé lety do Florencie zajišťuje letecká společnost Vueling, do Pisy je pak nejlevnější možností Ryanair. Dříve létal Ryanair i do Florencie, tak uvidíme do budoucna, jestli linku zase obnoví. Před odletem si hezky v klidu domova zarezervujte půjčení auta, na letišti už jen vyzvednete a můžete frčet!

přijet autem rovnou z ČR - náš itinerář včetně poplatků souvisejících s cestou vlastním autem jsem rozepsala s prvním článku, takže rozhodnutí je na vás a vašich časových možnostech, jaká cesta vám bude sympatičtější.

Kde se ubytovat?

Řeknu vám, byl to fakt oříšek tady vybírat ubytování a důvodem rozhodně není jeho nedostatek. Právě naopak! Je tady tolik možností a co hůř tolik krásných možností, že nebudete vědět, co zabookovat dřív. Moje volba nakonec padla na ubytko Az.Agr. Il Cavalleggero, které má fantastické hodnocení a navíc se nachází kousek od naší poslední zastávky Bagno Vignoni. Čeká vás tady krásné prostředí s milou paní domácí, s venkovním posezením a koňmi, co se pasou okolo, mimochodem je to primárně jezdecká škola, takže pro milovníky koní ideálka. Ubytovaní budete v příjemných stylových pokojích a ráno vás čeká naprosto LUXUSNÍ snídaně z domácích produktů - domácí pečivo, domácí granola, domácí fresh, domácí marmeláda... no eňoňůňo, fakt!

Jinak samozřejmě záleží na tom, v jakých místech se budete zdržovat, takže další moje vyhlídnuté tipy na ubytko takto. Všechny jsou krásné, výborně hodnocené a cenově tak nějak podobné. Tady se zkrátka vyplatí se nechat trochu rozmazlit... jo a sorry, ale fakt nejde vybrat jen jedno, ani jen pět :)

Co nevynechat?

Pokud jste limitováni časem, doporučuji si předem rozvrhnout, kam se chcete jet podívat, abyste zběsile nepřejížděli sem a tam jak trubky. Ono se zdá, že je to relativně malé území a všechno je blízko, ale úplně tomu tak není, takže rozmyslete, čemu ten čas chcete obětovat. Já chtěla vidět od každého trochu, samozřejmě bez zbytečných zajížděk, takže vyzdvihnu pár míst, kterými se můžete inspirovat.

V článku už jsem několikrát zmiňovala, že ráz zdejší krajiny určují stále zelené cypřiše. Jsou to jehličnany a v podstatě vypadají jako vysoké túje, každopádně narazíte na ně úplně všude, hlavně kolem usedlostí a jejich příjezdových cest. Rovnou říkám, že příležitostí fotit aleje cypřišů bude hoooodně hooodně moc. Pro příklad uvedu tyto tři "vyhlášené" cypřišové fotospoty, ale když kolem nich nepojedete, nezoufejte. Určitě náhodně narazíte na jiná a dost možná i lepší místa.

Agriturismo Baccoleno - výhled na naprosto ukázkovou cik cak alej cypřišů. Příjezdová cesta je soukromá, takže na tu se nedostanete, ale můžete u hlavní silnice nechat auto (nějak rozumně, ať nepřekážíte samozřejmě) a pak si pár desítek metrů dojít na vyhlídku, kterou majitelé zatím tolerují. Stačí sledovat vyšlapanou cestičku, minout asi ani nejde, když víte, co hledáte. Záchytné body na google mapách: pojedete po silnici s názvem Strada Provinciale del Pecorile, auto necháte Crete Senesi vista a pěšky dojdete na Viewpoint on Agriturismo Baccoleno.

Cipressi di San Quirico d´Orcia - na tomto místě není tak úplně cypřišová alej, ale cypřišový kruh... a ty kruhy jsou rovnou dva! První z nich je spíše jen pro fotku z dálky, jelikož se nachází přímo uprostřed pole. Naopak druhý můžete omrknout pěkně zblízka, ale budete si k němu muset kousek dojít. Co se týče navigace, tak tady trochu bacha, google tu vymýšlí hovadiny. Parkoviště se jmenuje Parcheggio dei cipressi a leží hnedka u hlavní silnice SR2, jenže google mapy se vás tam budou snažit navést totální oklikou a po dost šílených cestách. Proto jej protentokrát ignorujte a držte se zuby nehty na hlavní. K druhému cypřišovému kruhu Cipressi Ring je to pak z parkoviště cca 10 minut pěšky.

Poggio Covili - tahle zastávka bude mega rychlá, protože se opět jedná o soukromou cestu... dokonce i s kamerovým systémem a řetězem... ale tak co, zastavíte přímo na hlavní silnici, vyběhnete, cvak cvak a frčíte dál. Jo a cypřiše u Poggio Covili vypadaj skvěle i z dálky, viz fotky níže (foceno cestou do Bagno Vignoni). Do google map zadejte Farmhouse Poggio Covili, nic víc nepotřebujete.

Mnoho lidí také navštěvuje Toskánsko kvůli termálním pramenům pod širým nebem, které jsou k dispozici všem a zdarma. Nejprofláklejší jsou pravděpodobně lázně Saturnia, už jen podle množství idylických fotek na instagramu. Jenže Saturnia pro nás byla dost z ruky a dělat si sem zajížďku nemělo úplně smysl, zvlášť když naše ochota ke koupání není bůhvíjak slavná. Ve hře nám tedy zůstávají dostupnější Bagni di Petriolo, Bagni San Philippo a Bagno Vignoni, z čehož se vítězem stává... tamtadadá... poslední jmenovaný!

Bagno Vignoni leží kousek od cypřišové aleje Poggio Covilli, takže abych řekla pravdu, zas tak složitý výběr to nebyl. Auto necháváme na bezplatném parkovišti (na google mapách jako Parcheggi free per camper) a pak už jen kousek dojdeme pěšky. Bagno Vignoni je malinké městečko, a my se tak rovnou ocitáme na jeho hlavním náměstí Piazza delle Sorgenti, které se ale od jiných italských center poněkud liší. Náměstí je lemované krásnými kamennými domky, což není až tak překvapivé, ale... celou jeho plochu zabírá ohromná nádrž s vodou, do níž vyvěrají termální prameny. Tady však na koupání zapomeňte.

Pokud se budete chtít cachtat v termální vodě, máte v podstatě na výběr ze tří možností:

Parco de Mulini - pozůstatky starověkých římských lázní, nádrží, mlýnů a také vodního kanálu, kterým stále proudí horká voda. Ideální na smočení nohou. Voda pak tvoří kaskádovité vodopády stékající do bazénu níže =>
Antiche Terme Romane Libere - onen sběrný bazén s termální vodou, kde se můžete zdarma vykoupat. Voda je tady o něco chladnější než nahoře, ale pořád to bylo natolik v pohodě, že jsem tam i s Koblihou vlezla :) Přístupová cesta je buď zeshora z centra Bagno Vignoni nebo existuje boční cesta odspodu, kterou se pak jednoduše zpět dostanete na parkoviště.
ubytovat se v hotelu s vlastním termálním bazénem - ano ano, několik hotelů si termální prameny svádí do svých wellness zón. Jsou to nádherná a luxusní ubytka, takže jestli jste se sem přijeli nechat rozmazlovat, jste na správné adrese - Albergo Posta Marcucci nebo Adler Spa Resort.

Obecně ve Val d´Orcia neočekávejte žádná velkoměsta... ani nákupní centra, Starbucksy a Mekáče. Většina domů tady totiž stojí dost na samotě a vzdálenost k nejbližším sousedům se počítá na kilometry. Z těch větších měst bych zmínila Montepulciano, Pienzu nebo Montalcino, odkud pochází jedno z top italských vín - Brunello di Montalcino. My jsme na program zařadili pouze městečko Pienza, které se díky dochovanému historickému jádru zapsalo na seznam památek UNESCO, a to dokonce ještě dříve než údolí D´Orcia samotné.

TIP: když nevjedete přímo do centra, seženete bezplatné parkování úplně v pohodě. Navíc se můžete napojit na pěší stezku vedoucí okolo krásného kostelíku Santa Caterina, kde se vám otevřou skvělé panoramatické výhledy do okolní krajiny.

Za mě fajn místo na příjemnou procházku spletitými uličkami a náměstíčkami. Doporučuji spojit s obědem/svačinou/večeří, protože lokální specialitou je ovčí sýr Pecorino di Pienza a to by byla vážně škoda neochutnat. A k sýru se báječně hodí různá chutney, marmelády, salámky, lanýže a samozřejmě víno, takže ne, vážně nemusí zůstat jen u sýru. Fotky z Pienzy bohužel nemám příliš kvalitní, to je tak když fotíte na umatlaný objektiv a nevšimnete si toho. No nic...

Klidně pokračuj na další článek z našeho toskánského roadtripu - Jak naplánovat Cinque Terre na jeden den.

Pokud vám tyto informace pomohly ušetřit trochu času nebo peněz nebo obojího, můžete mě třeba "pozvat na kafe" a přispět tak na provoz Vorvaně :) číslo účtu / QR kód: 1257951017/3030

Val d´Orcia: to pravé Toskánsko