Yucatánské vnitrozemí: naše NEJ místa

Od Laguny Bacalar jsme se rozhodli pokračovat více do yucatánského vnitrozemí, abychom poznali taky trochu toho ne úplně echt turistického Mexika. Původně jsem chtěla vidět mayské ruiny Calakmul, ale nakonec jsem musela uznat, že X hodinová jízda džunglí po nezpevněných cestách by byla zbytečně náročná. A to jak energeticky, tak především časově. Do plánu č. 2 jsem tedy zakomponovala úplně jiné ruiny a k tomu ještě dalších pár zajímavých míst navrch, takže ve finále mnohem výhodnější verze, a hlavně ke spokojenosti všech zúčastněných :)

Nakonec se naší výchozí základnou stalo město Oxkutzcab, kde jsme strávili dvě noci v Hotel Puuc. Ten můžeme jedině doporučit: dobrá lokalita, čisté pokoje, parkování, suprový bazén, výborné snídaně ve vedlejší restauraci a to vše skoro za hubičku. Pokoj se dvěma manželskýma postelema nás přišel jen na cca 700,- Kč/noc. Oxkutzcab byl sám o sobě skvělý - žádné turistické pozlátko, žádné bary a restaurace namačkané vedle sebe, žádné spešl ceny pro gringos atd. Za nás fakt ideálně strávené dny, které vypadaly asi nějak takto:

• snídaně v Restaurante D’licia Turquesa
• výlet (viz níže)
• odpol cákačka u bazénu
• večer trhy na náměstí a ochutnávání
• jídlo za pár šupů u nějakého stánku (výhodou obří porce + usměvaví místní)

Pokud byste chtěli jiné ubytko, počítejte s tím, že v této oblasti není takový obří výběr jako na riviéře, nicméně nějaké moje tipy:

• levnější: Posada el Jardin - výborně hodnocené pokoje s cenami okolo 800,- Kč/noc
• dražší: Hacienda María Elena Yucatán - velmi stylové, krásné ubytování, cenově cca 2 400 Kč/noc

město Tekax:

1) Ruta Puuc

Většina lidí zavítá do této oblasti právě z tohoto jediného důvodu - projet si Ruta Puuc. Jedná se vlastně o 41 km trasu, která vás provede hned několika významnými místy mayské civilizace. Puuc znamená v překladu "kopec", protože místní krajina se tu mírně zvlněná, kdežto zbytek Yucatánu je spíše placka. Jako Puuc se pak také označuje styl výzdoby tesaný do vápence, který je dodnes k vidění na některých fasádách chrámů a honosnějších budov v archeologických nalezištích.

Za nejvýznamnější místa na Ruta Puuc se označuje Uxmal, Kabah a Labna. Dále jsou na trase k vidění dvoje menší ruiny X´lapak a Sayil + jeskyně Loltún (k 2022 zavřené), ve kterých probíhaly mayské ceremoniály. Bylo nám celkem jasné, že všechno objíždět nebudeme, přece jen co si budem povídat, nám jako laikům přijdou všechny mayské ruiny dost podobné. Vstupné do Uxmalu mi přišlo zbytečně přepálené (uznej, 495 MEX není úplně málo), takže naše volba padla na druhý největší - Kabah, a rozhodně jsme nebyli zklamáni.

Areál samozřejmě zahrnuje spoustu schodů, takže s kočárem jsme se ani neobtěžovali, nicméně není nikterak obrovský. Nejkrásnější budovou je dozajista Codz Poop nebo také Palace of  Chaak Masks, kterou zdobí nádherné mozaiky mayského boha deště Chaak. Celkem jich je více než 250 a každá maska se skládá z 30 pečlivě vyskládaných kamínků, což jako celek tvoří opravdu impozantní podívanou. Z praktického hlediska u Kabah zaparkujete zadarmo, bude vám nabídnut průvodce, který samozřejmě není povinný, a samostatné vstupné zde vyjde na 70 MEX (pouze hotově).

2) Choco Story

Jak jsem psala, na Uxmal jsme se sice vyprdli, ale poblíž se nachází ještě jedno zajímavé místo - muzeum čokolády spojené se zvířecím útulkem. Spadá to pod koncept Choco Story, jejichž muzea najdete různě po světě, např. i v Praze či Belgii, Francii atd. Avšak tahle mexická pobočka je zvláštní tím, že se procházíte na čerstvém vzduchu a informace o pěstování a zpracování kakaových bobů získáváte z expozic umístěných v dřevěných chýších.

No a protože se kakaovníky v Mexiku opravdu pěstují, budete moct spatřit tyto stromky na vlastní oči. Dále se zúčastníte mayského ceremoniálu a ochutnáte pravé horké (a hlavně teda hořké) kakao, které si pak můžete dochutit dle vlastních představ skořicí, achiote, chilli anebo taky cukrem, protože samo o sobě tento nápoj vůbec sladký není.

Dále jsem zmínila zvířecí útulek - simvás nečekejte psy... Choco Story tady funguje jako záchranná stanice, pozor není to tedy zoo. Všechna zdejší zvířata (jaguáři, opičky, jeleni, papoušci, krokodýli) potřebovala lidskou pomoc, nejsou tady zavřená jen tak, ale do volné přírody už se pravděpodobně nikdy nevrátí. Součástí areálu je také příjemné dětské hřiště, jakožto velké plus pro rodiny s dětmi. Vstupné přijde pro dospělého na 165 MEX (dá se kartou), parkovné se neplatí, případně více info na ofiko stránkách zde.

3) Mayapan ruins

Kdybych měla vybrat ty nejlepší mayské ruiny podle osobní preference, tak by na předních příčkách figuroval Kohunlich z minulého článku a právě Mayapan. Nejsem žádný historik, takže mým nejhlavnějším kritériem je (ne)přelidněnost, pak následuje atraktivita struktur z laického pohledu, výše vstupného a také (ne)možnost vylézt na pyramidy. Když to tedy vezmu kolem a kolem byl skoro liduprázdný Mayapan se svým vstupným za 65 MEX fakt super volba.

Největším mayapanským chrámem je pyramida Kukulcan nebo také El Castillo, která má 9 pater a na výšku měří 15 metrů. Vylézt na ní je docela makačka, když vezmete v potaz chybějící schody a obrovské vedro, ale zkuste se hecnout. Zeshora vás totiž čeká fakt senzační panoramatický výhled na celý zbytek areálu. 

4) Hacienda Yaxcopoil

V ČR se navštěvují hrady a zámky, v Mexiku lidi chodí okukovat mayské ruiny a haciendy. Doslovný překlad haciendy je "usedlost s pozemky". V praxi se opravdu jedná o koloniální venkovská sídla vznikající od 16. století, často spojená s prostory ke zpracovávání různých zemědělských plodin (sisalu, kakaa, kávy, bavlny, obilí...). Dnes jsou haciendy často přestavěné na luxusní hotely, restaurace či místa sloužící k pořádání různých kulturních akcí jako jsou svatby, koncerty, oslavy apod. Věděli jsme, že ubytovat se v haciendě pro nás úplně nemá smysl, když v hotelovém pokoji tak jako tak jen přespíme, ale prohlídku tohoto architektonického skvostu jsem si nechtěla nechat ujít.

Po vygooglení a porovnání všech možností, mě nejvíce zaujala Hacienda Yaxcopoil ležící jižně od Meridy. Návštěva probíhá jednoduše. Zadarmo zaparkujete, zaplatíte vstupné 150 MEX/dospělí, načež vyfasujete kopii s informacemi + mapkou, a pak už je jen na vás jakým tempem si areál projdete. Čekají vás tu krásně vyzdobené společenské prostory a soukromé pokoje, dále je součástí haciendy i přilehlá fabrika na výrobu sisalu (= textilní vlákno, které se získává z rostliny agáve). Nebo alespoň to, co z ní zbylo viz fotky níže.

5) Homún cenotes

Jako poslední jsem pro tento článek vybrala oblast kolem městeček Homún a Cuzamá, která je známá díky velkému počtu cenot. Doslova na ně narazíte na každé odbočce, z čehož může vzniknout tak trochu problém - nebudete vědět, kterou vybrat dřív :) Každopádně výhodou tamních cenot je, že nejsou vůbec přelidněné a navíc se tady vykoupete oproti Mayské riviéře za zlomek ceny. A abychom si to tady užili tak nějak v poklidu a beze spěchu, rovnou jsem v Homún rezervovala i ubytko, konkrétně stylové chatičky s lednicí a kávovarem v HostPal Cabanas Santa Cruz. V ceně 980,- Kč/noc byl navíc i vstup do dvou cenot (+ bazénu). 

Tak a teď k programu. Původně jsem měla vyhlídnuté Cenotes Santa Bárbara, kde za cenu tuším 350 MEX můžete navštívit rovnou tři cenoty, mezi kterými vás převeze koňský povoz nebo si půjčíte kola + byl v ceně i oběd. Nakonec jsme situaci přehodnotili kvůli zhoršujícímu se počasí, a z části také kvůli tomu, že se jednalo o naší první zkušenost s tímto jeskynním koupáním. Nejprve jsme to tedy chtěli spíše jen omrknout a zjistit Koblihy reakci, proto jsme  zabrousili do cenoty Yaxbacaltun (výběr zcela náhodný). Vstupné přijde na 50 MEX a v ceně jsou i záchranné vesty. Hned za pokladnou je jakýsi minizookoutek s králíčkama, slepicema, prasatama a krokodýlama, následuje relax zóna s houpacíma sítěma a pak sestup po strmém schodišti do cenoty.

Voda je tady o poznání chladnější než v moři, laguně Bacalar nebo hotelových bazénech, nicméně v parném dni takové zchlazení není úplně na škodu. Co se vodních radovánek týče: v zadní části jeskyně se nachází dřevěný skokánek a z hlavní platformy se můžete do vody zhoupnout na provaze jako tarzan. Pro mě byly největší atrakcí rybičky, které nám okusovaly odumřelou kůži na nohou :) Suma sumárum, super zkušenost. 

V cenotách Santa Cruz, kde jsme byli ubytováni, jsme se kvůli fakt špatnému počasí ani nevykoupali, ale omrkli jsme je alespoň ráno, když už po dešti zbyly jen louže. První cenota je polootevřená s pozvolným přístupm po kamenném schodišti, druhá je úplně uzavřená v jeskyni, kam už nepronikne denní světlo. Tady bacha na velmi strmé schody. Součástí areálu je i restaurace a milovníky adrenalinu by mohla potěšit i ziplina (za příplatek). Fotky ubytování a cenot Santa Cruz takto:

Pokračuj rovnou na další článek, do hlavního města státu Yucatán - Mérida a výlety v okolí. 

Pokud vám tyto informace pomohly ušetřit trochu času nebo peněz nebo obojího, můžete mě třeba "pozvat na kafe" a přispět tak na provoz Vorvaně :) číslo účtu / QR kód: 1257951017/3030