Jižní Korea: praktické info + itinerář

září 25, 2025

Letos byla poslední šance koupit Jonyho dálkovou letenku jen za zlomek ceny a tomu zkrátka nešlo odolat! Zároveň jsem si ale uvědomovala, že se dvěma dětma (necelých 5 a necelé 2r) už to nebude taková pohoda jako před 3 lety Mexiko jen s Koblihou, a tak mi dal výběr destinace poměrně zabrat. Moje představa byla nějaká bezpečná civilizovaná země s dobrou infrastrukturou, do žádné přehnané divočiny jsem se nehodlala pouštět. Do užšího finále se probojoval Mauricius a Jižní Korea - obojí figuruje na mém wish listu už několik let, no... těžká to volba.


Nakonec jsem hodila přes palubu Mauricius kvůli drahým letenkám s pro nás nesmyslnými přestupy a pomyslnou výhru si tak připisuje KOREA. Několik měsíců jsem pak po nocích pročítala dostupné info, studovala různé tipy, rady a piplala a neustále překopávala itinerář tak, aby to bylo víc "na klid". Nebo minimálně víc na klid než naše původní zběsilé tempo před dětmi :)


A finále - splnila Korea očekávání? Rozhodně! Za mě to byla naprosto perfektní kombinace městských procházek, poznávání jiné kultury a historie, kterou jsme vyvažovali spoustou přírodních lákadel, vynikajícím jídlem i zábavou pro děti. Takže... kdo chcete nějaké praktické podrobnosti, čtěte dál...




Letenky


Po tom pro nás ideálním spoji jsem se poohlížela již více než půl roku dopředu. Nechtěla jsem ztrácet čas zbytečnými přestupy a X hodinovým posedáváním po letištích + velkou roli hrála také cena. Trochu alchymie. Z Prahy se do Soulu dostanete i přímým letem společností Korean Air nebo Asiana Airlines, což je paráda, ale ty částky... Po nekonečném porovnávání a googlení jsem nakonec letenky koupila od Finnairu, se kterým jsme letěli už před pár lety do Thajska, přičemž rozložení letů bylo následující:


  • TAM: Praha-Helsinky (2h) + Helsinky-Soul (12h)
  • ZPĚT: Soul-Helsinky (13,5h) + Helsinky-Praha (2h)

Při cestě tam lety v podstatě navazovaly, a tak jsme měli navíc jen cca dvě hodiny, které jsme strávili v salónku na helsinském letišti. Zpáteční cesta trvala déle kvůli tomu, že trasa byla koncipována přes severní polární kruh. Do Helsinek jsme doletěli velmi brzy ráno a k dispozici byl půl den na prohlídku města. Tady se k nám ale počasí obrátilo zády a pršelo a pršelo, a ve finále jsme vlastně nic moc nestihli. Co se ceny za letenky týče, pro nás dospěláky vyšla zpáteční cesta na 17 tis. pro jednoho. Za Ninu jakožto čtyřleté dítě s vlastní sedačkou jsem platila 13 tis. a pro Jonyho jen 1 500 Kč. Vše s příručními zavazadly, což pro nás nepředstavovalo žádný velký problém, protože kufry bych s sebou stejně určitě netáhla. Pravděpodobně by to šlo i o něco levněji, ale byli jsme limitováni termínem, proto považuji celkovou cenu za vlastně dost dobrou.



A jak to zvládly děti? Oba dlouhé lety jsem úmyslně koupila na noc a bylo to to nejlepší rozhodnutí, i když trochu dražší (denní lety vycházely o něco laciněji). Měla jsem připraveno spoustu zábavy, různé nálepky, albi tužku, knížky, úkoly atd, ale nejvíc paf byli oba ze zábavního panelu na sedačce před sebou. Normálně totiž na pohádky moc nekoukají, tak tady měli výjimku a náležitě si to užili... až z toho usnuli :) Po probuzení už se servírovala snídaně a rovnou se přistávalo. Ale jako bacha, nehodlám to idealizovat, protože:


  • Jonáš neměl svoji sedačku (ještě mu nejsou 2r), takže o pohodlí by se dalo polemizovat
  • my s Pepim jsme si samozřejmě až tak nechrupli
  • jenže děti vyspinkané byly a my po příletu museli fungovat jetleg nejetleg
  • na zpáteční cestě na Ninuš udeřila angína a v tu chvíli se s tím samozřejmě nedalo nic moc dělat, naštěstí toho dost prospala, ale i tak se mi to zdálo nekonečné...


Suma sumárum - dlouhé lety (s dětmi) rozhodně nejsou něco, co bych chtěla absolvovat každý měsíc, ale je to zkrátka "jen" pár hodin jakéhosi nepohodlí oproti spoustě lákadel v podobě nových vjemů, chutí a vhledu do života na druhém konci světa. Oba dva zmákli nejen lety ale i všechny další přesuny naprosto perfektně, přece jen jsou zvyklí už od malinka, což na to asi také má nemalý vliv. Co se jetlegu týče, s tím se srovnali během 2 dnů a pak už si jen užívali zábavy a dobrůtek stejně jako my.



Na co se připravit?


  • časový posun - v létě budete po příletu připočítávat 7 hodin, při zimním času +8

  • jihokorejský won (KRW) - nejjednodušší je přepočítávat 1000 wonů = cca 15 Kč. Skoro všude se dá platit kartou, ale i tak doporučuji mít u sebe alespoň nějaký menší obnos v hotovosti. Ne všechny evropské karty tu totiž musí fungovat se 100% spolehlivostí, problém tu třeba často mají i lidi používající apple pay. Druhá věc je ta, že u stánků s pouličním jídlem, kterých je v Koreji fakt hodně, vůbec karty neberou. Plus budete potřebovat hotovost k dobití T-money kartičky sloužící (především) k placení MHD. O tom ještě bude řeč níže.

  • arrival card - pro vstup do Jižní Koreji jakožto krátkodobý turista nepotřebujete žádné vízum. Nepotřebujete vlastně nic. Dobrovolně si ale můžete online a zdarma vyřídit tzv. arrival card, která urychluje proces pasové kontroly. Formulář lze vyplnit tři dny před plánovaným příletem, ale spousta lidí jej ťukala do mobilu až na soulském letišti.

  • adaptér - při plánování cesty do Koreji se o něm často dočtete, ale za nás je to zbytečnost. Měli jsme ho s sebou a fakt ani jednou nevytáhli z batohu. Jediné zástrčky, které jsme využívali, byly ty na hotelech/apartmánech při nabíjení telefonu, a na to adaptér potřeba nebyl.

  • data - historicky poprvé po 10 letech cestování kupujeme data! Dovolenou máme zkrátka čas pro sebe a ne abychom scrollovali internetem, takže jsme vždy jen stáhli offline mapy a jelo se. V Koreji jsme ale v rámci dětí a jazykové bariéry chtěli mít pro jistotu stálé připojení. Zkrátka "kdyby něco". Existuje mnoho variant, jak data v telefonu vyřešit, do toho zabředávat nebudu. My kupovali esimku přes MobiMatter = 10 giga za 7,50$ a ve finále jsme nevyužili ani polovinu objemu.

  • korejské aplikace - s angličtinou tady až tak nepochodíte, takže doporučím se v první řadě trošku "zlepšit" v korejštině a stáhnout překladač Papago. Namíříte foťákem třeba na menu v restauraci a aplikace vám text přeloží, čímž se trochu minimalizuje překvapení, co před vámi na stole přistane :) A pak náš druhý hlavní důvod pořízení internetu - navigace, protože s dvěma dětma fakt nechcete bloudit víc než je nutné. Google maps tady sice fungují, ale dost omezeně, přesnou pěší trasu z nich nedostanete. Na mapy maj Korejci také své vlastní aplikace, a to Naver nebo Kakao. Ani jedna z nich nám ale k srdci tak úplně nepřirostla a většinou jsme používali kombinaci Google maps (na MHD) a Naver (na auto a pěšky) + tip pro rodiče: hřiště jsou nejlépe značená na českých mapy.cz. Nemáte zač :)

  • minimum odpadkových košů - stejně jako v Japonsku jsme se potýkali s nedostatkem příležitostí vyhodit odpadky. Záchranou nám budiž koše na veřejných WC, v muzeích nebo ve stanicích metra, kde maj dokonce i speciální výlevky na tekutiny a led. Obecně totiž Korejci rádi a hodně třídí.

  • pitná voda - za tuhle položku v Koreji nemusíte utratit doslova ani korunu. V restauracích vám ji zdarma automaticky přinesou ke stolu jen co dosednete na židli. Na hotelech ji najdete v lahvích a je každý den doplňována, a kdyby vám voda došla v průběhu dne, určitě na ulici narazíte na nějaké pítko.

  • WC všude - co jsem fakt ocenila, je dostupnost toalet všude po městě, zdarma a ve skvělém stavu. Takže noční můra všech rodičů v podobě "mně se chce čůrat" (v tu nejlepší možnou chvíli samozřejmě) mě tady až tak neděsila. 

  • v létě fakt vedro - náš termín byl zářijový, tak jsem trochu doufala, že by mohly teploty trochu klesnout, ale bohužel :) teploty byly dost vysoké a stejně tak i vlhkost vzduchu. V souvislosti s vedrem bych vám doporučila nosit s sebou nějaký lehký svršek navíc (košili, svetřík apod.) kvůli klimatizaci. Vnitřní prostory jako kavárny, restaurace ale třeba i stanice metra jsou dost často doslova vymražené oproti venkovní teplotě, takže kdo je na tyhle teplotní výkyvy náhlý, dejte si na to pozor.




Doprava


Vyzkoušeli jsme autobusy, vysokorychlostní vlak, uber, vnitrostátní přelet, lanovku i půjčení auta, ale přece jen tím nejčastějším dopravním prostředkem se pro nás stalo metro. Jeho největší výhodou je zcela určitě rychlost, velmi hustá síť a přehlednost, když se trochu rozkoukáte :) Mínusem pro nás s malým dítětem v kočárku bylo hledání výtahu, kterým jsme ztráceli dost času. V rámci jedné stanice bylo častokrát nutné najít 3 různé výtahy než se člověk konečně ocitnul na nástupišti. Občas jsme tedy rádi vyměnili metro za autobus. V Soulu nám pokaždé přijel nízkopodlažní, v Busanu mají starší autobusy se schody nebo zábradlím uprostřed, takže tady jsme se setkali i s přenášením a skládáním.


T-Money Card - zjednodušeně kartička, na kterou si nabijete peníze a s ní pak platíte (nejen) za dopravu. Rozhodně doporučuji si ji pořídit, protože její používání představuje ohromnou úsporu času = nemusíte kupovat jednotlivé jízdenky. Jak to funguje? Důležité: každý musí mít svou, za děti jsme v Koreji neplatili, do 6 let cestují zdarma.


  • pořízení: nejlevnější kartičku koupíte v automatu v některých stanicích metra za 2 500 W. Když jsme ji sháněli, měli tyto automaty mimo provoz, což nevadí. Prodávají ji totiž i v obchodech typu 7eleven, CU apod., jen je tam o něco dražší - 4 000 W. Sehnat se dají i speciální různobarevné tematické kartičky, tak to už je na vás kolik jste za ni ochotni dát. Tuhle pořizovací hodnotu už zpět nedostanete. Mimochodem mám doma 2x T-Money, kdybyste se někdo do Koreji chystal, neváhejte mi napsat, ráda přenechám.

  • nabití: tady je malá komplikace, jelikož dobít peníze na kartičku lze paradoxně jen v HOTOVOSTI. Ale od léta 2025 v Soulu postupně přidávají automaty, kterými půjde T-Money nabít i kartou, takže zlepšení je na obzoru. Každopádně peníze si na kartu nahrajete buď v automatu nebo tam, kde ji koupíte - v nějakém convenience storu.
     
  • používání: primární použití je v MHD, což obnáší, že pípáte při průchodu bránou do metra + při opouštění stanice. To samé platí pro autobusy - nastupujete u řidiče a pípnete, vystupujete prostředními dveřmi a pípáte podruhé. Když platíte jízdné s T-Money máte slevu 100 W/cesta a můžete přestupovat mezi metrem i busem. Ceny za jízdenku jsou zhruba 1500 W, což je cca 24 Kč. Mimo elektronické jízdenky se dá kartička využít i pro platbu v již několikrát zmiňovaných sámoškách, kde vám také vrátí případný zbytek (refund). Účtují si jen malý servisní poplatek 500 W. 


Jestli vás pro představu zajímá naše zkušenost, tak jsem na každou kartičku nabila 50 tis.W a po poslední jízdě zpět na letiště Incheon, nám zbývalo ještě víc než 10 tis.W. Z jedné z nich jsem většinu rovnou utratila za svačinu v obchodě, z druhé jsem nechala udělat refund. A pro kompletní obrázek: na stejném principu fungují i další místní karty, např. WOW pass, Climate Card, Seoul Pass aj. Některé mají slevy v různých obchodech a na atrakcích, některé maj limitovaný počet denního použití na MHD, atpd. Záleží jen na vás, ale my ji měli prioritně na dopravu a to je za mě nejjednodušší a nejlevnější právě T-Money.



KTX - vysokorychlostní korejské vlaky jedoucí až 305 km/h. O něco málo pomalejší jsou pak vlaky SRT (Super Rapid Train). My využili KTX k přesunu ze Suwonu do Busanu, což byla super volba, protože kdybych zvolila přelet na trase Soul-Busan určitě nám to sežere mnohem víc času (letištní kontroly, časová rezerva, cesta z/na letiště atd.). Plus pokud jste takovým rychlíkem ještě nejeli, je to zážitek sám o sobě. Jen teda pozor, tyto vlaky se musí rezervovat včas, bývají vyprodané. Oficiální stránky zde.


Půjčení auta - po městě mi přesuny autem přišly jako nesmysl (zácpy, parkování...), na druhou stranu na ostrově Jeju to byla naprosto perfektní volba. Info o půjčení a řízení v Koreji si nechám na speciální článek o Jeju.




Ubytování


V Jižní Koreji jsme strávili celkem 12 nocí, přičemž jsem se tentokrát snažila zdržovat více dní na jednom místě. Důvod byl čistě praktický - krom ostrova Jeju jsme totiž neměli auto a táhnout celé dny komplet všechny věci je přiznejme si fakt otrava. 


Na 10 nocí jsme měli klasické hotelové pokoje (3 nebo 4 lůžkové) se snídaní + 2 soukromé byty s vícero ložnicemi a self check-inem. U výběru jsem brala hodně ohled na dobré hodnocení, což se vyplatilo a vše bylo skvělé, a samozřejmě také na cenu. Nejlevněji nám vyšel hotel v Busanu (1580 Kč za noc), naopak nejvíce člověk připlatí v Soulu, ale ani tak to nebylo nic extrémního - za hotel 2 400 Kč / za byt 2 600 Kč. Abych byla upřímná, čekala jsem to horší. Ale pozor, všechna ubytování jsem rezervovala s předstihem přes booking, v itineráři pak najdete konkrétní odkazy. Když jsem situaci kontrolovala ještě s blížícím se termínem, ceny šly nahoru, a to poměrně o dost.




Jídlo


Aneb můj největší strašák. Copa, že se ztratíme, s tím jsem počítala, ale víc jsem se bála, že budeme strádat hlady, protože bude všechno pálit. Naštěstí se to nepotvrdilo. Jako jo, spousta věcí je v Koreji pikantních a je dobré s tím počítat dopředu, ale i tak lze vybrat něco bezpečného. Osvědčená nepálivá jídla pro děti nebo pro odpůrce pálivého např. takto:


  • bibimbap - rýže na vrchu se zeleninou, masem, vajíčkem - celé se to pak promíchává
  • kimbap - rýže zarolovaná v řase jako sushi s různou náplní, na street marketech často také minikimbap
  • mandu - knedlíčky podobné japonským gyoza nebo čínským dim sum, často s mletým masem
  • bulgogi - šťavnaté vepřové maso se zeleninou
  • hotteok - sladká palačinka na street marketech plněná směsí oříšků nebo fazolové pasty


Záchranou pak může být také návštěva večerky (7eleven, CU, GS25..), kde pořídíte třeba hotové jídlo nebo instantní nudle, rýži apod. Ve větších sámoškách najdete i místa k sezení s horkou vodou či mikrovlnkou, takže si to můžete sníst rovnou tam. Co mi zaujalo, byly namražené kelímky s ledem, do kterých si koupíte nápoj (třeba kafe nebo limonádu) v pytlíku a pak to tam přelijete. Samozřejmostí je pak ooooobrovský výběr různých křupek a chipsů všech možných příchutí. Často v Koreji narazíte na sladko-slané kombinace - třeba takové brambůrky s medovou příchutí? Nebo teď zažívá velký boom salt bread, jenže i u něj je to těsto nasládlé, což by vám asi samo o sobě nevadilo, kdyby na něm nebyla ještě česneková posypka. A tak bych mohla pokračovat do nekonečna. Někomu to bude vyhovovat, někomu ne :)


V restauracích krom již zmíněné vody vám na stůl přinesou také spoustu dalších talířků v podobě nakládané zeleniny (kimchi nechybí nikdy), rybiček, hub, výhonků, omelety a dalšího. Vše je zdarma a můžete si to libovolně dávat do vlastního jídla. Až budete hledat příbory, pravděpodobně je najdete v šuplíku u stolu... jo a nenajdete tam vlastně příborový set, ale jen lžíce a hůlky. A jaké! Placaté, kovové... zkrátka chce to nějaký ten cvik, abyste se najedli :) Z dalších rozdílů se pak často platí při odchodu u pokladny a ne u stolu jako jsme zvyklí u nás. Plus ještě jedna podstatná věc: stejně jako v Japonsku se nedává spropitné. Cenově samozřejmě záleží na konkrétním jídle, ale celkově mi přišlo jídlo v Koreji levnější než u nás. Za 150 Kč (10 tis.W) se tu najíte celkem bez problémů.



Speciální kapitolou je pak kafe, protože Korea na kavárenské scéně fakt válí. Kavárny jsou tady do slova a do písmene všude, navíc fakt krásné co se interiéru i nabídky týče. Kdo si libuje v různých spešl kafíčkách, limonádách nebo třeba matche, bude tady v sedmém nebi. Kolikrát maj na mlýnku i vícero druhů zrn! No a v létě tady hodně frčí ledové kafe do ruky. Na tyhle pouliční nákupy doporučuji Mega Coffee, Compose Coffee nebo Park Coffee, které jsou na každém rohu a maj samoobslužné objednávací terminály v angličtině (případně objednáte podle obrázku), a obyč americano tu koupíte v přepočtu za 35 Kč, smoothie za cca 70 Kč.




Náš itinerář


Jak už jsem naťukla v úvodu, jeho tvorba mi zabrala fakt ohromnou spoustu času. Možná se to nezdá, ale Jižní Korea toho nabízí opravdu hodně. Prvotní nástřely třeba obsahovaly horskou oblast Seoraksan i historický poklad Gyeongju, a pak... jsem se uklidnila :) Nechtěla jsem jen něco zběsile odškrtávat na pomyslném seznamu, mým cílem bylo, abychom z toho měli zážitek všichni. Řešení tedy nebylo až tak složité, prostě jen ZPOMALIT.

Nakonec jsem vybrala tři hlavní body, kde se budeme zdržovat. První z nich byl samozřejmě Soul, kde jsme si užívali městské turistiky a celkově tu strávili 4 dny a 4 noci. Jeden den a noc jsme věnovali 30 km vzdálenému Suwonu, který se pyšní pevností s mohutnými hradbami. Suwon ale nebyl zvolený tak úplně náhodně. Prochází tudy totiž trať vysokorychlostního vlaku, kterým přejedete celý stát a za necelé tři hodinky už můžete stavět hrady z písku na pláži v Busanu. Krom krásných pláží tu maj ale i mnoho dalších věcí k vidění, nás třeba zaujaly vyhlídkové trasy při pobřeží. Bez problémů jsme se tady zabavili na 3 dny a 3 noci.

Z Busanu následně přelétáme na korejskou Havaj - ostrov Jeju, na který jsem vyhradila další komplet celé 3 dny. Tady už také půjčujeme auto, abychom si mohli program uzpůsobovat podle naší nálady a vykřesali z této návštěvy co nejvíce. Což se povedlo! Z Jeju už nás čeká jen krátký přelet zpět do rušného Soulu, kde ještě stihneme obejít pár zajímavých míst a pak tradááá... zpět do české reality... a zimy...


DEN1
dopoledne přílet Soul

DEN2 + 3
Soul

DEN4
Soul
přesun do Suwonu
noc Stay Warm

DEN5
Suwon
přesun do Busanu

DEN6 + 7
Busan

DEN8
Busan
přesun na Jeju, půjčení auta
noc I-Jin Hotel 

DEN9 + 10 + 11
Jeju

DEN12
Jeju
přesun do Soulu

DEN13
Soul
večerní odlet



Můžeš pokračovat rovnou na druhý korejský článek 12 TOP míst v Soulu, další místa budu přidávat postupně, takže kdyby vás něco zajímalo akutně už teď, neváhejte mi napsat. Pokusím se vám pomoct a poradit, jak nejlépe svedu. A pokud vám tyto informace pomohly ušetřit trochu času nebo peněz nebo obojího, můžete mě třeba "pozvat na kafe" a přispět tak na provoz Vorvaně :) číslo účtu / QR kód: 1257951017/3030



Žádné komentáře:

Používá technologii služby Blogger.