Mallorca part 3 a všechna smůla světa

srpna 09, 2017

Toto je poslední článek o Mallorce, samozřejmě navazuje na předchozí dva - Multifunkční Mallorca a Mallorca nejen pro povaleče.

Jak jsem již zmiňovala, druhou část dovolené trávíme v severní části Mallorcy v městečku Can Picafort (viz. YourHouse Acapulco). Oproti jihu je to tady o poznání klidnější. První den v této oblasti jsme ještě křižovali pohoří Serra de Tramuntana (druhý článek), další den už si chceme od serpentin trošku odpočinout, a tak volíme výlet k majáku v tom nejsevernějším cípu ostrova - Cap Formentor. Záhy zjišťujeme, že odpočinek od serpentin se rozhodně konat nebude, v západní části i v té severozápadní jsou prostě všude :) Alespoň už to tady ale není tak drsné jako předchozího dne.


Naší první zastávkou je vyhlídka Mirador Es Colomer, kde na přilehlém parkovišti zastavuje v podstatě každé auto. Můžeme vystoupat po dlážděném schodišti lemovaném zídkou, které spojuje jednotlivé vyhlídkové plošiny, a kochat se nádhernými výhledy na skály a sytě modrý oceán. U vyhlídky je stánek s nějakým drobným občerstvením a wc. Dále míjíme pláž Playa de Formentor - turisty velice vyhledávaná, s placeným parkovištěm, ale my už máme koupačku (nebo smočení nohou :)) v rámci této dovolené za sebou. Pokračujeme tedy až na samý konec poloostrova Cap Formentor, kde se tyčí na útesu maják (1 888 m. n. m.), který je zde největší turistickou atrakcí. Že tam nebudeme sami, nám došlo ve chvíli, kdy jsme vyjeli ze zátočiny a v posledních třech zatáčkách pod majákem jsme spatřili dlouhou kolonu aut. Nejdřív jsem je považovala za zaparkovaná, ale jak jsme se přibližovali, občas se kolona pohnula. Zařadili jsme se tedy na konec a vyčkávali. Za námi už se nervóznější auta i rovnou otáčela. Parkovací kapacity byly omezené (ale zdarma), a tak jsme museli čekat, až jiná auta odjedou. Tady měli cyklisti navrch :) ale naštěstí čekání netrvalo nijak extrémně dlouho.


Extrémně dlouho totiž netrvala ani prohlídka okolí majáku. Výhledy parádní, stejně jako na Mirador del El Mal Pas. V tomto nejsevernějším bodě ostrova lze za dobré viditelnosti vidět i sousední Menorcu. Maják samotný funguje dodnes, a současně slouží i jako obchod se suvenýry a bufet, kde si zejména cyklisti dávali kafíčka a pivečka za odměnu (není divu).

V Port de Pollenca se stavíme na rychlý obídek, který zahrnuje nejhorší burger v mém životě. Takže jen v rychlosti. V menu mají uvedené dva typy burgerů: v jednom je slanina, což nechci (Pepa jo), vybírám tedy ten druhý. Ano, přinesli ho tedy opravdu bez slaniny, ale také bez čehokoliv dalšího => prostě houska s jakousi sekanou, nic víc nic míň. Pepa se může smíchy potrhat a já... vzteklá, a hodně. Přešlo mi to asi za hodinu, po tom, co jsme si dali luxusní zmrzlinu v městečku Alcúdia. Celý záliv se jmenuje Alcúdia a táhne se kolem něj nejdelší pláž na ostrově (16km), která je vyhledávaným místem vodních nadšenců (surfaři, plachetnice..). V samotném městě naleznete zbytky římského opevnění a vstupních bran. Je to moc pěkná procházka - uličky se různě klikatí a všude kolem je spousta malých obchůdků, restaurací a kavárniček. Poblíž je i římské divadlo a kostel Sv. Jakuba, kde byl tuším zpoplatněný vstup.


Při cestě zpět se zastavujeme v přírodním parku S´Albufera, který se rozkládá mezi Alcúdií a Can Picafort. Lze zaparkovat přímo u vchodu a neplatí se zde žádné vstupné. Název Albufera je arabského původu a znamená "laguna", jedná se totiž z velké části o mokřiny, kde hnízdí více než 200 druhů ptáků. Park je opravdu velice rozlehlý (1700 hektarů) a nabízí několik tras, které si můžete projít nebo i projet na kole. Narážíme na informační centrum, ale je už zavřené, tak se jenom porozhlížíme kolem. Jsme tady skoro sami. Nejvíce lidí pak objevujeme v ptačí pozorovatelně, kde mají všichni půlmetrové objektivy nebo alespoň dalekohledy a čekaj na svou příležitost. Nejsme žádní ornitologové, takže to raději přenecháváme jiným a rychle vycouváme. Poslední večer si užíváme v Can Picafort na pláži s kafem a dortíkem, a zítra už nás čeká Palma a odlet. Takový byl alespoň plán...


Ráno vyrážíme poměrně brzy, do Palmy je to cca hodinka cesty, proto si ještě děláme zastávku ve třetím největším městě Mallorcy - Inca. Nevíme přesně, co zde hledáme, takže se jen tak poplácáváme křížem krážem. Někde jsem vyčetla, že toto město je známé svými kožedělnými výrobky, ale krom jednoho sousoší zobrazujícího ševce, jsme na žádnou koncentraci koženého zboží nenarazili. Možná jsme jen neměli štěstí :)


Samotná Palma de Mallorca je na některých úsecích trošku ucpaná, ale i tak průjezd nezabere příliš mnoho času. Hledat tady bezplatné parkování nemá smysl, proto auto necháváme v jedné z podzemních garáží přímo v centru - naše třetí placené parkoviště na Mallorce (Valldemossa, Calobra, Palma). Je jich tu několik, všechny mají tarif na minutu cca 0,03 €. Palma je celkově dražší než jiné části ostrova (jídlo, suvenýry apod.). Centrum se dá úplně v pohodě procházet pěšky, všechno je v docházkové vzdálenosti a za pár hodin už ani není moc, co procházet. Město je hodně rozpálené a na to, že je teprve květen, je opravdu šílené vedro. 

Největší ruch vás čeká samozřejmě u katedrály La Seu, neboli katedrály Panny Marie, jakožto nejznámější atrakce. Je to obrovská a dost fotogenická stavba, všude je spousty turistů a dá se vejít i dovnitř (platí se vstupné, jehož součástí je i přilehlé muzeum). V době naší návštěvy se zrovna koná bohoslužba, čili dovnitř nejdeme. Pod katedrálou se rozkládá Parc de la Mar, kterému vévodí velké jezírko s fontánou, ve kterém se má katedrála zrcadlit. Dále v okolí naleznete celou řadu módních butiků, restaurací atd., a projíždějící koňské povozy vás budou určitě lákat na okružní jízdu. Zajímavé je také muzeum moderního umění Es Baluard, které je součástí historických hradeb a nabízí tak jakési zvláštní propojení starého a nového umění. Vstupné je zde zpoplatněno.

Tipy na ubytování v Palma de Mallorca



Když už nás Palma omrzela, resp. po tom, co se ulice rozpálily natolik, že v nich nešlo vydržet, vyzvedli jsme auto a jeli na pláž poblíž letiště. V této oblasti je ohromné množství Němců a vše je jim tady uzpůsobeno - všechny nápisy jsou v němčině, potraviny v obchodech jsou německé apod. Ke koupačce se nehecneme, tak alespoň naposledy jen brouzdáme po kotníky azurovým mořem. Ani to nám ale nevydrží příliš dlouho. Spásný nápad přichází ve chvíli, kdy si vzpomeneme na billboard s nákupním střediskem. Házíme to do navigace a zjišťujeme, že je to kousek od nás i letiště.


Obchoďák je sakra veliký a jeho součástí je i obří Primark. Lidí je tady požehnaně, ale nakonec se odhodlám a frontu na zkušební kabinku vystojím. Trochu tedy ještě peněžence ulevím a ještě běžíme do supermarketu pro gumové bonbony, aby nám nezalehly v letadle uši, a láhev vína, aby nám čekání na letišti rychleji uteklo. Rovnou zde i natankujeme, jelikož jsme měli auto s plnou nádrží a musíme ho i s plnou vrátit (= full/full policy). Vrácení auta netrvá nijak dlouho a protože máme ještě 3 hodiny času a na tabuli ještě náš odlet ani není, nezbývá nám než zakufrovat na letišti s tou lahví vína. Nalejem to do sebe, dobrá nálada, srandičky a jdeme zkontrolovat departures podruhé. Ostatní lety v podobném čase odletu už tam problikávají, ale ten náš pořád nic. To už je nám trochu divné, kontroluji tedy místo odletu. Uklidňujeme se, že času máme dost a přejet bychom v pohodě stihli. Pak ale koukám do mailu a vidím tam změněný datum odletu!

Je sobota 27. května, tak jak jsme letenky koupili a mělo by to tedy být správně. Okolo půl druhé ranní doletíme do Benátek a v neděli odpoledne se vrátíme zpět do ČR. Bohužel v mailu ale figuruje datum 28. května, což nám "mírně" plány hatí. Úplně tušíme, že jsme pěkně v pr..., ale i přesto přiklušeme na informace, zda o tom něco neví. Neví. Zjišťujeme, že do Benátek se dnes ani omylem nedostaneme, zkoušíme to alespoň do Prahy, kam ještě dnes letí 2 letadla Smartwings. První z nich už se odbavuje a i když je dle obsluhy poloprázdné, nemůžeme si do něj letenky koupit. Druhé letí asi za 2 hodiny, odbavování ještě ani nezačalo, ale online nákup letenek je již ukončen. Voláme tedy na infolinku Smartwings, kde nás, velice nápomocně, odkážou na web! První letadlo Palma-Praha, které MŮŽEME (tímto bych chtěla poděkovat těmto senzačním aerolinkám za jejich vstřícné a profesionální chování) koupit, je ráno v 8 hodin. Nic jiného nám nezbývá, jedna letenka vyjde na cca 116 €, a jiná možnost prostě není, a to že se do Benátky pro tentokrát nedostaneme, je mi srdečně jedno.


A teď jak k tomu došlo? Volotea mi od zakoupení letenek poslala celkem 4 maily se změnou letu. Ve třech z nich se let posunul vždy o 5 nebo 10 minut, což nám bylo jedno. V tom posledním mailu změnili datum letu, čehož jsme si vůbec, ale vůbec nevšimli. Jakmile má člověk něco nalétáno, dost zlaxní a přestane dávat pozor :) Samozřejmě po tomhle zjištění chytám mírně hysterický záchvat, do kterého sem tam pronesu něco o tom, jak jsem neschopná. Mezitím Pepa trpělivě čeká až mě to přejde. Řekne mi, že o nic nejde a že hlavní je, že jsme zdraví. A já si uvědomím, že má samozřejmě pravdu...

Začneme tedy vymýšlet program na následujících pár hodin. Na letišti trčet nechceme a tak bereme bágly a šineme si to zpátky pěšky na pláž. Částečně musíme jít i po silnici, ale díkybohu už v noci nejezdí moc aut. Těsně před zavíračkou kupujeme v nějakém obchodě jídlo a novou lahev vína a usadíme se na pláži pod slunečníkem. Škoda jen, že ty lehátka na noc přivazujou k sobě :) Písek je pohodlný jen chvilku a k ránu začíná být dost zima, no prostě moc toho nenaspíme, co si budem povídat. Ráno se vracíme zpět na letiště, kde s úlevou nacházíme na tabuli náš let a vše probíhá už bez komplikací...

Až do té doby, kdy v Plzni vystupujeme z tramvaje a zjišťuji, že nemám brýle. Jsem trochu rozladěná, ale jsou horší věci že jo - třeba, že vám letadlo letí jiný den... Nebo třeba to, když odemknete byt, vyvalí se na vás příšerný puch a zjistíte, že vás někdy v předchozím týdnu ČEZ omylem odpojil, protože si nebyl schopný spárovat platby. I to se stává. Takže abych to shrnula, dovolená byla parádní a Mallorcu určitě doporučuji, jen takový závěr bych nikomu nepřála :)


Pokud vám tyto informace pomohly ušetřit trochu času nebo peněz nebo obojího, můžete mě třeba "pozvat na kafe" a přispět tak na provoz Vorvaně :) číslo účtu / QR kód: 1257951017/3030





2 komentáře:

Používá technologii služby Blogger.