Neuschwanstein a co vidět cestou

dubna 20, 2018

Velikonoční prodloužený víkend jsme se rozhodli využít k výletu na pohádkový hrad Neuschwanstein. Chtěli jsme si to ale užít a ne vypadnout po 6 hodinách z auta u hradu totálně KO a jet zas hned zpět. Naplánovala jsem tedy tento výlet na dva dny včetně přespání u Mnichova, abychom si pak druhý den cestu trošku zkrátili. Menší výhodou je i to, že vyjíždíme z Domažlic - každá minuta a každý kilometr se hodí :) A jak tedy čas efektivně využít?

Walhalla

Po německé dálnici, v roce 2018 stále bezplatné, to frčí jedna radost, a tak si protahujeme nožky ještě dřív než nás vůbec začnou bolet. Tento památník je totiž z České republiky opravdu blízko, nechází se jen pár kilometrů od Regensburgu. Možná vám bude připadat, že se obrovský pantheon nad německý Dunaj tak úplně nehodí, ale král Ludvík I. byl velký obdivovatel antiky a italské renesance a je tedy jasné odkud jeho inspirace pocházela. Walhalla byla postavena na památku velkých Němců a jejím cílem bylo probouzet v německém lidu sounáležitost a hrdost. Uvnitř se nacházejí busty slavných německých a německy mluvících osobností. V této síni slávy nenaleznete pouze válečníky, ale i vědce, umělce a politiky.

Z praktického hlediska můžete dojet skoro až k památníku, kde je placené parkoviště. Z něj už si jen vyšlápnete pár schodů a jste tam. Pokud se budete chtít podívat dovnitř na busty, připravte si 4 €... anebo se jen projděte pod ohromnými antickými sloupy a užívejte si krásný výhled na řeku Dunaj.


Regensburg

Ač je Regensburg (česky Řezno) od hranic v podstatě kousek, nikdy jsem tady nebyla. Vostuda prostě no :) O to více mě překvapilo, jak je to pěkné město. Auto necháváme na neplaceném parkovišti Dulplatz a podél řeky za pár minut dojdeme k nejstaršímu mostu široko daleko - Steinerne Brücke = Kamenný most. Momentálně na jedné z jeho částí probíhá rekonstrukce, ale i tak přes něj můžete přejít na druhou stranu, přímo do historického centra Regensburgu. Ihned za mostem můžete zaběhnout do infocentra, kde mají ke každé památce zvláštní letáček. Jo a je tam i WC :) Z tohoto břehu vyplouvají i výletní parníky, které zde kotví. Kdo by měl zájem o plavbu po Dunaji, vstupenky, jízdenky, plavenky nebo jak se tomu říká, je možné koupit přímo na nábřeží u okénka.


My žádný plán nemáme, a tak jen brouzdáme uličkami starého města a uživáme si pohodovu atmosféru bez davů lidí. Nevím přesně čím to je, ale je tady jedna italská restaurace vedle druhé, takže pokud holdujete italské kuchyni nebo kopečkové zmrzlině, budete tady moooc spokojeni :) Nejvíce okatou vyjímkou je občertvení Wurstkuchl rovnou vedle Kamenného mostu, kde mají údajně ty nejlepčejší bavorské klobásky se zelím a hořčicí. Je u něj stylové posezení s masivními dřevěnými stoly, kostkovanými červenými ubrusy a ošatky s pečivem, ale ukořistit tady místo může být docela oříšek. Útěchou vám pak může být jedině klobáska v housce.


A aby to nevypadalo, že jsme teda jen kvůli jídlu... Co se historických památek týče, určitě nepřehlédnete gotickou Katedrálu svatého Petra, protože její věže uvidíte už z dálky. To prostě trefíte, ať chcete nebo ne. Jak to vypadá uvnitř bohužel neposoudím, protože se tam zrovna konala velikonoční mše. Dalším navštěvovaným kostelem je pak Kostel sv. Jakuba, který postavili skotští kameníci - Schottenkirche. U jeho vchodu je skleněná nástavba, která chrání původní portál, po jehož stranách jsou vyobrazeni lvi. Přesněji řečeno po levé straně lvice a po pravé lvi, což má znázorňovat protiklady mezi muži a ženami. O kousek dál se pak nachází Jakubská brána, ze které už zůstaly jen dvě polokulaté věže. Při těchto pochůzkách městem s největší pravděpodobností narazíte i na Starou radnici na Uhelném náměstí, které dominuje věž s hodinami, a malé náměstíčko s kašnou  - Haidplatz (Luční nám.).


Na skok v Mnichově

Když tady načerpáme dostatečné množsví energie, vyrážíme dál směrem k Mnichovu. Vjet do města nemůžeme kvůli jejich ekologickým zónám (doporučuji předem zjistit např. zde), a tak volíme alternativní řešení. Přes booking jsem rezervovala noc v hotelu Fresh Inn (1050,- Kč) ve čtvrti Unterhaching, které se už ekozóny netýkají. Sedět na pokoji se nám nechce a tak využijeme zbývající čas alespoň ke krátké návštěvě centra. Spojení je odtud velice jednoduché - za 10 minut dojdeme na zastávku příměstského vlaku Taufkirchen, kde v automatu koupíme jízdenku za 2,90 €. Lze platit kartou, což je super. Tyto vláčky jezdí každých 20 minut a cesta do Mnichova je fakt rychlovka.

Mnichov je opravdu velké město, přece jen 3. největší v Německu, a zajímavá místa jsou od sebe celkem daleko, takže je nám jasné, že toho moc nestihneme, ale pořád lepší něco než-li nic že jo :) Vystupujeme na Marienplatz, což je v podstatě úplný střed města. Uprosřed můžete spatřit nejstarší mariánský sloup v Evropě, ale dominantou toho náměstí je především neogotická Nová radnice (Neues Rathaus), na které je největší atrakcí zvonkohra Glockenspiel. Funguje podobně jako Staroměstský orloj a podobný je i počet tísnících se lidí.  Z Marienplatzu pak vede několik ulic, kde se to jen hemží obchody a butiky. Za tu největší nákupní tepnu je považována Kaufingerstrasse, jen pozor v neděli mají v Německu obchody zavřeno, takže toho moc nenakoupíte :) Každopádně tato ulice spojuje Marienplatz s Karlovým náměstím, takže když se po ní vydáte, budete procházet i slavnou vstupní bránou.


Na přední příčky mnichovského must see se řadí také kostel Frauenkirche (v překladu doslova Kostel naší paní), který se nachází v těsné blízkosti náměstí. Typické jsou pro něj dvě 100 m vysoké věže zakončené cibulovitými věžemi. V současnosti je v rekonstrukci, takže je část zakrytá plachtou. Dál už se jen plácáme ve změti uliček starého města...kafíčko, véča...a další atrakce jako např. Olympijský park, Muzeum BMW nebo Anglickou zahradu si necháváme pro příště :)


Neuschwanstein


Ráno vyrážíme brzy, přece jen je to ještě hodina a třičtvrtě cesty... Chceme se tak vyhnout nejhorším frontám, ale ani tak se nám to úplně nepodaří. Na parkovišti necháte auto za 6 € na celý den - platí se v automatu při výjezdu a pozor nebere karty! Kolem suvenýrů a stánků s občerstvením dojdete až k pokladnám, kde už se samozřejmě čeká a čeká. Vstupenky je možné koupit i online na ofiko stránkách, ale u okénka vyhrazeného pouze na rezervace je fronta také. Berte to pozitivně, alespoň máte spoustu času na to, rozmyslet si jakou prohlídku chcete absolvovat :) Můžete i kombinovat Neuschwanstein se sousedním zámkem Hohenschwangau, který je také moc pěkný. Jsou opravdu blízko sebe, takže nemusíte mít strach, že to nestihnete. Základní vstupné pouze na Neuschwanstein stojí 13 €, ale pro více informací a možných kombinací či slev určitě mrkněte zde. Prohlídky jsou v časových slotech a jsou rozdělené dle jazyku a audioguidů (v nabídce i čeština). Každopádně počítejte s tím, že se na nejbližší volnou můžete dostat až za několik hodin!

My jsme se probojovali k pokladně zhruba za 35 minut, ale při odchodu byla fronta minimálně 3x taková, takže opravdu se vyplatí si přivstat. Máme asi dvouhodinové časové okno, které využíváme následovně:

Hohenschwangau - Od pokladny jste u něj za pár minut a i bez vstupenky se můžete projít po jeho nádvoří, nebo se skrz něj dostat až k jezeru. První zmínky o tomto místě pochází už z 12. století, ale svou aktuální novogotickou podobu získat až v polovině 19. století. Údajně to byla inspirace pro stavbu Neuschwansteinu, který se nachází hned naproti.


Alpsee -  Úžasně průzračné jezero, které je považováno za jedno z nejčistějších v Německu. Hory zrcadlící se v jeho hladině tu nádheru ještě umocňují. Můžete si zde i půjčit lodičku a projet se po jezeře nebo se jen tak projít kolem.


Marienbrücke - Je několik možností, jak se sem dostat - viz. plánek. My volíme delší trasu (30-40 min.) lesem, abychom nemuseli dvakrát stejnou cestou. Další možností je využít koňské povozy, které vyjíždějí z blízkosti pokladen, a nechat se dovézt až k Neuschwansteinu, odkud pak k Marienbrücke dojdete za cca 10-15 min. Na koníky se stály poměrně dlouhé fronty, ale cenově mi to nepřišlo nijak přehnané. Třetí možností je autobus, ale jeho fungování jsem nijak nezjišťovala.

A co je na Marienbrücke tak zajímavého? Výhled! Bez přehánění nádherný, božský, neuvěřitelný! Z tohoto mostu uvitíte Neuschwanstein v celé své kráse...i s těmi kýčovitými věžičkami a krásnou přírodou kolem. Na most pouští uniformovaný týpek určitý počet lidí, ale nečeká se zde nijak extrémně dlouho. Za ním pak ještě pokračuje vyšlapaná stezka, která následně stoupá do prudkého svahu. Můžete se tak dostat k dalším vyhlídkovým místům, např. takovým, kde vám už nebude překážet zábradlí.


Odtud už se přesouváme k samotnému zámku, kterým se nechal inspirovat i Walt Disney při tvorbě Sleeping beauty castle obsaženém nejen v jeho logu. Neuschwanstein nechal postavit Ludvík II. jako poctu skladateli Richardu Wagnerovi, kterého velmi obdivoval. Zároveň byl Ludvík tak trochu podivín, který se stranil lidí a rád se uchyloval do svého imaginárního světa germánskách mýtů a legend. Umístění na skalní plošině na úpatí Alp tedy není úplně náhodné. Ludvík své zámky stavěl schválně na méně dostupných místech, aby měl ke svému rozjímání dostatek klidu. Roku 1869 byl položen základní kámen tohoto pohádkového zámku, avšak dostavěn prý stále ještě není. 


Prohlídky zde mají opravdu dobře zorganizované - časové sloty jsou ve finále rozsekané po 10 minutách. Číslo prohlídky, které máte uvedené na vstupence, naleznete na světelné tabuli u vstupu a podle toho projdete v danou chvíli označovacím turniketem. Celkově mě ale interiéry příliš nenadchly - zámek je totiž celkem "mladý", a tak mi trochu chyběla ta historická stránka, na kterou jsme zvyklí z českých hradů a zámků. Co se času týče, je to celkem rychlý proces - cca půl hodinky. Spousta exponátů bylo přikrytých bílými povlaky nebo byly umístěné za sklem, což celkově působilo trochu strohým dojmem. Na druhou stranu několik pokojů má unikátní labutí, a totálně přeplácanou, výzdobu. Od toho také název schwan = labuť. Dalším úletem praštěného Ludvíka je jeskyně přímo uvnitř zámku, to asi také jen tak jinde neuvidíte :)

K rozkouskování zpáteční cesty se rozhodneme objet Mnichov z druhé strany a zastavit se v koncentračním táboře Dachau. Vracíme se zpět do Plzně, takže to časově skoro žádná zajížďka není a my tak ještě můžeme využít krásného počasí a posledních pár hodin z prodlouženého víkendu.

Dachau

Je město na předměstí Mnichova, které se zapsalo do dějin jako místo hrůzných zločinů a utrpení. Na jeho okraji se nacházel koncentrační tábor pro politické vězně, na jehož místě nyní můžete navštívit památník. Dachau byl otevřen 22. března 1933, čímž byl prvním  koncentrákem v Německu a sloužil tak jako vzor pro další výstavby. Postupem času již nebyli vězněni jen lidé z politické sféry, ale i homosexuálové, romové či židé. Táborem za dobu své existence prošlo více než 200 tisíc lidí, z toho 40 tisíc se nikdy nevrátilo. Osvobození se vězni dočkali až 29. dubna 1945, kdy sem přijela americká armáda.

Památník je volně přístupný každý den do 17 h - více informací naleznete zde. Jeho součástí je výstava v původní hlavní budově, která zahrnuje několik místností a pokud budete informační tabule poctivě číst, zabere vám to poměrně dost času. Z původních několika desítek ubikací zůstaly pouze dvě, do kterých můžete nahlédnout a vidět tak např. charakteristické patrové postele. Tyto prostory jsou ale zrekonstruované, což jim velice ubírá na autenticitě. Takový Terezín mi připadal mnohem realističtější a při jeho návštěvě jsem měla husí kůži celou dobu. Tím nechci říct, že by vás Dachau nechalo naprosto chladným. Rozhodně to není místo, kam by proudili davy smějících se turistů...


Tak...a tímto končíme naše velikonoční putování po Bavorsku. A co vy, už máte program na víkend? :) Na organizaci to není nic složitého, takže stačí jen zvednout prdelky a vyrazit!








Žádné komentáře:

Používá technologii služby Blogger.