Naše 2 dny v oblasti Interlaken

srpna 30, 2021



Interlaken je jednou z nejvyhledávanějších turistických destinací ve Švýcarsku. Leží mezi dvěma jezery - Thunersee a Brienzersee - od toho je pravděpodobně odvozený i název "Interlaken", který by se dal přeložit jako "Mezi jezery". Návštěvníky ale nelákají jen jezera. Okolí Interlakenu je totiž naprostým rájem pro všechny milovníky hor a trekování. Najdete tu několik desítek lanovek a zubaček a stovky různě dlouhých a různě náročných turistických tras. 

Tato oblast bývá často využívána jako výchozí bod k návštěvě populárního horského sedla Jungfraujoch, kterému se také přezdívá Střecha Evropy (Top of Europe). Pomocí železniční tratě se (celkem bezpracně) dostanete do neuvěřitelných 3454 m. n. m., abyste se ocitli mezi vrcholy Jungfrau a Mönch. Druhým nejnavštěvovanějším místem v okolí Interlakenu je pak Schilthorn (2973 m. n. m.), který proslavila především bondovka Ve službách Jejího Veličenstva. Krom připomínky Jamese Bonda se sem nyní jezdí za panoramatickými výhledy z otočné restaurace nebo za trochou adrenalinu v podobě skleněného chodníku připevněného na skále Birg - Thrill Walk.


Ani o jednom ze zmiňovaných vrcholů jsem však neuvažovala. V merku jsem měla vrchol First (2167 m. n. m.), kde mě zaujal vyhlídkový chodník First Cliff Walk, plus se tu nabízela procházka k jezeru Bachalpsee. Bohužel počasí mělo naprosto jiné plány a my tak museli trošku improvizovat. Jet lanovkou na First v takovém slejváku nemělo moc smysl, přece jen špičky svých bot si vidíme celoročně a dál bychom ten den asi fakt nedohlédli. Jediné pozitivum, kterým jsme se mohli utěšovat bylo ušetřených 64 CHF za osobu... jojoo lanovky tady nejsou nejlevnější. Takže co jiného jsme stihli, když ne First?





1. Lauterbrunnen


Pohádkové údolí lemované skalními stěnami z nichž stéká celkem 72 menších či větších vodopádů. Tak přesně to je Lauterbrunnen, který v doslovném překladu znamená "Samá voda". Pohled na údolí je fakt kouzelný, dokonce i mladý J. R. R. Tolkien, se jím nechal inspirovat při tvorbě Pána prstenů. Krajinku s vodopády zasadil do příběhu jako domov elfů - Roklinku. Fanoušci pravděpodobně poznají :) Každopádně fotek z tohoto místa naleznete na internetu víc než dost, takže jsem si byla vědoma toho, že to bude tak trochu masovka. Smířili jsme se s tím, že potkáme davy lidí, nebude kde zaparkovat, kde si dát v klidu kafe, a s dalšími problémy podobného ražení. Když jsme sem ale dorazili, čekalo nás celkem příjemné překvapení - skoro nikdo tu nebyl. V červenci! Těžko říct, zda to bylo způsobeno (po)koronavirovou situací nebo ne úplně stálým počasím, ale rozhodně nebylo nač si stěžovat. 




Dostupnost - údolí Lauterbrunnen ukrývá hned několik horských vesniček, ale ne všechny jsou dostupné autem tak jako stejnojmenný Lauterbrunnen. Mezi další populární vísky patří Wengen, Gimmelwald a Mürren, jenže do nich už se vjet autem nedá, takže tak jako tak budete muset na výchozí místo pasovat Lauterbrunnen. Pokud se tedy budete chtít pokochat výhledem z těchto výše položených vesnic, budete muset nasednout na lanovku/zubačku nebo obout pohorky a vyrazit na vlastní pohon.



Parkování - ve všemožných zdrojích jsem se dočetla v podstatě jen o obrovském parkovišti přímo u železniční stanice, kde denní parkování přijde na 17 CHF. I tak jsme ale Lautebrunnen nejprve projeli, abychom si udělali vlastní představu... a dobře jsme udělali. Rozhodně je tu více parkovišť (menších), např. u kostela. My nakonec zvolili parkoviště s názvem Eyetli za 5 CHF(€)/den. Trošku rozdíl co? :) Peníze se tady dávají do obálky, kterou pak hodíte do schránky, a za přední sklo si vypíšete lísteček. 


Náš program - den jsme měli vyhlášený jako odpočinkový, takže bylo jasné, že ve hře nejsou žádné přehnané výšlapy ani zdolávání převýšení. Koblihu tedy nakládáme do kočáru a vyrážíme na obhlídku městečka, kde se restaurace střídají s prodejnami a půjčovnami sportovního vybavení. Celou dobu nás provází výhled na burácející vodopád ležící přímo za posledními baráčky. Se svými necelými 300 metry je to ten největší vodopád z celého údolí a jmenuje se Staubbachfall. Dokonce můžete prolézt tunelem, vyšlapat pár schodů a ocitnout se až úplně pod jeho vodním závojem. Mimochodem je odtud i super výhled na vesnici Lauterbrunnen.



Poté pokračujeme údolím, abychom se pokochali dalšími vodopády stékajícími ze strmých stěn, a také dřevěnými domky s rozkvetlými zahrádkami. Některé z nich mají u plotu ledničky/automaty, kde si můžete koupit domácí sýry, klobásky nebo marmelády a to za celkem přijatelné ceny. Samozřejmostí této trasy jsou také úchvatné výhledy na okolní horské velikány. Co chvíli se nad námi objeví paraglide nebo prolétne helikoptéra, obojí musí být jistě zážitek na celý život! 

Dojdeme až k Trümmelbachfall, což je další vodopád, ale ne tak ledajaký. Je totiž zvláštní tím, že čerpá vodu z ledových stěn Eigeru, Mönch a Jungfrau a protéká přímo skrz skálu. V souvislosti s jeho návštěvou se svezete výtahem a cestou zpět budete procházet přes vyhlídkové plošiny. Bohužel nemáme vlastní zkušenost ani fotky, jelikož kvůli bezpečnosti dovnitř nepouští děti do 4 let. Ani v nosítku, v krosně, prostě v ničem... s tím jsme tak úplně nepočítali. Každopádně na vstup pro dospělého si připravte 12 CHF, bližší info pak zde.



Zpátky se vracíme kousek po stejné cestě, ale za vodopádem Spissbachfall odbočujeme doprava k řece Weisse Lütschine a chvilku jdeme souběžně s ní. Přejdeme na druhý břeh, míjíme stanoviště helikoptér a napojujeme se na trasu Panoramaweg, která nás přivede z opačné strany zpět do Lauterbrunnenu. Chvilku zvažujeme výlet zubačkou do Wengenu, ale počasí se minutu od minuty zhoršuje a my nakonec dobíháme k autu s prvními kapkami. Pokud budete mít větší štěstí na počasí a všeobecně více času, klidně mrkněte na další inspiraci na výlety a zajímavá místa třeba na ofiko stránky zde.


poslední foto před deštěm


2. St. Beatus Cave


Tento jeskynní systém, ve kterém se mimochodem podle legendy ukrýval drak, se nachází ve skále přímo na břehu Thunského jezera, cca 3 km od Interlakenu. Dnes jsou jeskyně zpřístupněné veřejnosti s průvodcem i bez něj, přičemž si na dospělácké vstupné připravte 18 CHF + počítejte i s placeným parkováním. Parkoviště jsou tady dvě: jedno maličké přímo pod jeskyněmi hned u hlavní silnice (3 CHF na 4 hodiny), druhé o kus dál, z něj je pak o trošičku delší cesta. Otevírací dobu a další informace o jeskyních pak naleznete na ofiko stránkách.


My jsme sem přijeli těsně před zavíračkou, takže na prohlídku už nepřipadala v úvahu, i kdybychom sebevíc chtěli. Až tak nám to ale nevadilo, protože přístupová cesta k jeskyním vytváří jakýsi malý park, skrz který protéká vodopád, a samotná budova vypadá jako hrad s věžičkami. Celá tahle nádhera poskytuje navíc fajnový výhled na jezero Thunersee. Zkrátka stojí to za omrknutí, i když nehodláte jít dovnitř.




3. Thun


Déšť se v okolí Interlakenu držel zuby nehty a my jsme vymýšleli, jak se zabavit. Usoudili jsme, že raději budeme moknout ve městě než v horách, a tak jsme nakonec vyrazili na druhý konec Thunského jezera, přímo do města Thun. Není tak turistické jako Interlaken, ale o to příjemněji nás překvapilo. Centrum Thunu se rozkládá na obou březích řeky Aare a není nijak zvlášť veliké. Půl den na návštěvu v podobě pohodové procházky mi přijde jako úplně dostačující. Konkrétně bych vyzdvihla toto:


  • Schloss Thun - dominanta města v podobě zámku z 12. století. Se svými věžičkami vypadá skoro jako z pohádky, ale uvnitř se nachází pouze muzeum, hradní prohlídky jako takové se tady nepořádají. Info o vstupném a otevírací době zde


  • kryté dřevěné mosty - obecně mostů přes Aare je tady spousta, ale dva jsou jakože top - Untere Schleusebrücke a Obere Schleusebrücke. Přes oba se dá přejít. V létě jsou úplně obsypané barevnými květy a u Untere Schleuse prý navíc můžete vidět i surfaře!


  • Nábřeží - zajišťuje výhledy na řeku, dřevěné mosty, na sebe namačkané barevné baráčky i všudypřítomný hrad. Navíc se tu nachází mnoho kaváren a restaurací s venkovním posezením, což mi trochu mrzí, že jsme nemohli kvůli počasí využít. Ale tak co, třeba někdy příště.


  • Obere Hauptgasse - zajímavá podívaná v podobě dvouúrovňové ulice. Naleznete tu spoustu malých krámků, butiků, galerií, restaurací a bister. 


  • Rathausplatz - doslova náměstí s radnicí... a fontánou



4. Aareschlucht


Z Interlakenu si doporučuji udělat ještě zajížďku do této krásné soutěsky. Cesta sem vám zabere cca půl hodinku, ale rozhodně nebudete litovat. Většina soutěsek je soustava vodopádů, kaskád a tůní, ale v tomhle se Aareschlucht trochu vymyká. Řeka Aare si totiž během X tisíc let probojovala cestu skrz ohromnou vápencovou masu a její specialitou jsou nyní chodníčky, tunely a mosty připevněné na kolmých až 50 metrů vysokých skalních stěnách. Fakt parádní podívaná!


Doporučuji si s sebou vzít bundu s kapucí nebo kšiltovku, protože voda tady padá snad odevšad. Navíc jednu teplejší vrstvu určitě snesete, ledová řeka dokáže vzduch pěkně ochladit. Stejně tak raději zdůrazním pevnou obuv, jelikož chodníky a tunely jsou dost kluzké, takže opatrnost je rozhodně na místě.



Z praktické stránky:


  • vstupné 10 CHF pro dospělého, děti do 6 let zdarma
  • parkování je zdarma
  • existují dva vchody - West a East, ale je v podstatě jedno kterým vejdete, protože soutěska je obousměrná (nicméně frekventovanější je West)
  • občerstvení/WC jsou u obou vchodů
  • velké dětské hřiště jen u vchodu West
  • další info o otevírací době a slevách na vstupném na ofiko stránkách




Kde se ubytovat?


Jak jsem již zmiňovala výše, Interlaken je ideálním výchozím bodem ke spoustě výletů, proto jsem se zaměřila na hledání ubytka v jeho blízkosti. Volba nakonec padla na Wilderswil a Historic Hotel Steinbock, kde jsme ve vší spokojenosti strávili dvě noci. V ceně cca 2 800,- Kč/noc bylo zahrnuto parkování, fajnová snídaně, rychlý internet a guest card, v rámci které jsme měli přepravu autobusy/vlaky v okolí zdarma. Tuto kartičku jsme využili k odpolednímu výletu vlakem do Interlakenu, abychom tam nemuseli složitě hledat (a platit) parkování. Jiné tipy na ubytování by byly za mě takto:


foto Interlaken:


Přímo z wilderswilského nádraží vyjíždí zubačka na populární Schynige Platte - náhorní plošinu s překrásnými výhledy, turistickými trasami, ale třeba i alpskou botanickou zahradou. Tolik času jsme bohužel neměli, ale i samotný Wilderswil se nám líbil. Především stará čtvrť s historickými dřevěnými baráčky. Každopádně jestli jste sem přijeli za zábavou nebo nákupy, určitě raději volte Interlaken. Tam to žije daleko víc. Zkrátka každý podle svých priorit :)

foto Wilderswil:


Další část našeho okounění po Švýcarsku si můžete přečíst rovnou v novém článku s názvem Průjezd švýcarskými průsmyky: Grimsel, Furka, Gotthard. Přeji příjemné čtení!



Pokud vám tyto informace pomohly ušetřit trochu času nebo peněz nebo obojího, můžete mě třeba "pozvat na kafe" a přispět tak na provoz Vorvaně :) číslo účtu / QR kód: 1257951017/3030




Žádné komentáře:

Používá technologii služby Blogger.