Co musíte vidět v Kjótu a okolí
V Kjótu by se dal bez přehánění strávit celý týden, možná dva. Ještě relativně nedávno (až do r. 1896) bylo hlavním městem celého Japonska, dnes je vyhlášené především díky svému kulturnímu bohatství. Právě v Kjótu a jeho okolí je totiž soustředěno nejvíce historických památek, které jsou souhrnně zapsané na seznamu UNESCO. Ale... vždycky je nějaké ale... tam, kde je hodně památek, je logicky i hodně lidí. Bez těch se tady zkrátka neobejdete, ani mimo sezónu.
Pokud byste zatoužili po tradičním ryokanovém ubytování, které se tady v Kjótu přímo nabízí, mrkněte na tyhle tipy:
Tak a teď ten průzkum města. Památkáře bude nejvíc zajímat čtvrť Higashiyama, kde najdete na jednom místě nejvíce chrámů, klášterů a zahrad. Je to perfektní procházka typickými japonskými uličkami s dřevem obloženými domky, které uvnitř skrývají různé krámky se suvenýry či s jídlem. Mladé holčiny si v Higashiyama půjčí kimona, nechají si udělat drdůlek, obují nepohodlné vysoké pantofle a vyrazí... pózovat a fotit se na každém zhruba metru a půl. Nutno uznat, že většině Japonek to fakt sekne. Blondýna v kimonu by vypadala přinejmenším podivě. No nic...
Tou nejslavnější stavbou je tady nejspíš buddhistický chrám Kiyomizu-dera, jehož historie sahá až do 8. století. Samozřejmě je jednou ze zmiňovaných památek UNESCO a vidět jej můžete za 400 ¥ i zevnitř. Oblíbený je také Stříbrný pavilón = Ginkakuji, který je cílovou stanicí tzv. Stezky filozofů. Tahle cca dva kilometry dlouhá trasa vede od chrámu Nanzenji podél vodního kanálu a největší nápor turistů je tu samozřejmě na jaře, kdy kvetou sakury.
Ginkakuji má ještě svůj protějšek Zlatý pavilón Kinkakuji, ten se však nachází už v jiné části Kjóta. Jeho fotky jsou na internetu velmi populární, ale my jsme jeho návštěvu už nestihli. Asi bychom stihli, ale byly důležitější věci na práci. Třeba jídlo :) Jako je v Osace jídelní ulice Dotonbori, tak v Kjótu je to Nishiki Market. Rozdíl je v tom, že tady se jedná spíše o tržnici, kde místní nakupují ingredience pro sebe nebo do svých podniků. Tady budou v sedmém nebi hlavně milovníci street foodu. Tolik chutí a vůní! Nebudete vědět, co si dát dřív: grilované maso, mořské plody, chobotničky na špejli, pražené rybky, oříšky, mořské řasy, matcha zmrzlina, rýžové knedlíčky, takayaki, čaj, saké, nakládaná zelenina, sladkosti atd atd. Hned vedle se pak táhne nákupní ulice s oblečením a suvenýry. Obchůdky mají opravdu veliký výběr, a většina byla dokonce tax free od nějaké částky. Každopádně nekupujte suvenýry hned v prvním krámku - jsou mezi nimi velké cenové rozdíly a vyplatí se trochu to porovnat.
Pokud si chcete vyloženě sednout do restaurace a jídlo si patřičně vychutnat, vyzkoušejte tradiční kaiseki = menu o několika chodech, kdy jsou pokrmy pečlivě nakombinované podle chuti, struktury, barvy. Důraz se tady klade na sebemenší detail, často je i jídlo tématicky zaměřené např. na roční období. Perfekcionisti si tady jistě přijdou na své. Samozřejmě podniky nabízející kaiseki jsou cenově na míle vzdálené od street foodu a také nejsou na každém rohu, takže je nutné trochu pohledat (zkuste např. tripadvisor). Dost se jich nachází ve čtvrti Gion, která je sama o sobě jedním z velkých lákadel Kjóta. Proč? Protože Gion je jedním z mála míst na světě, kde můžete spatřit opravdovou gejšu. Právě v těchto ulicích s typickými dřevěnými domky se natáčel i stejnojmenný film - Gejša. Jen pro ujasnění: gejša není prostitutka, je to spíše luxusní společnice a umělkyně. Dříve jich po Japonsku běhalo na desítky tisíc, dnes se gejši počítají na pouhé stovky, avšak prestiž jim stále zůstává. Pravé gejši (na rozdíl od falešných nebo učnic tzv. maiko) se s vámi nebudou ochotně fotit, pózovat apod. - v Gionu jsou dokonce rozmístěné cedulky s nápisy, že se nemají gejši nahánět nebo na ně sahat. Třeba ale budete mít štěstí a nějakou při vaší návštěvě zahlédnete :)
Navrch přidám ještě pár míst vhodných na půldenní nebo celodenní výlet. Všechna jsou dostupná vlakem, takže pokud máte svůj JRP, neutratíte za dopravu ani ¥ navíc. Čas cesty je uveden z Kyoto Station.
Tou nejslavnější stavbou je tady nejspíš buddhistický chrám Kiyomizu-dera, jehož historie sahá až do 8. století. Samozřejmě je jednou ze zmiňovaných památek UNESCO a vidět jej můžete za 400 ¥ i zevnitř. Oblíbený je také Stříbrný pavilón = Ginkakuji, který je cílovou stanicí tzv. Stezky filozofů. Tahle cca dva kilometry dlouhá trasa vede od chrámu Nanzenji podél vodního kanálu a největší nápor turistů je tu samozřejmě na jaře, kdy kvetou sakury.
Ginkakuji má ještě svůj protějšek Zlatý pavilón Kinkakuji, ten se však nachází už v jiné části Kjóta. Jeho fotky jsou na internetu velmi populární, ale my jsme jeho návštěvu už nestihli. Asi bychom stihli, ale byly důležitější věci na práci. Třeba jídlo :) Jako je v Osace jídelní ulice Dotonbori, tak v Kjótu je to Nishiki Market. Rozdíl je v tom, že tady se jedná spíše o tržnici, kde místní nakupují ingredience pro sebe nebo do svých podniků. Tady budou v sedmém nebi hlavně milovníci street foodu. Tolik chutí a vůní! Nebudete vědět, co si dát dřív: grilované maso, mořské plody, chobotničky na špejli, pražené rybky, oříšky, mořské řasy, matcha zmrzlina, rýžové knedlíčky, takayaki, čaj, saké, nakládaná zelenina, sladkosti atd atd. Hned vedle se pak táhne nákupní ulice s oblečením a suvenýry. Obchůdky mají opravdu veliký výběr, a většina byla dokonce tax free od nějaké částky. Každopádně nekupujte suvenýry hned v prvním krámku - jsou mezi nimi velké cenové rozdíly a vyplatí se trochu to porovnat.
Navrch přidám ještě pár míst vhodných na půldenní nebo celodenní výlet. Všechna jsou dostupná vlakem, takže pokud máte svůj JRP, neutratíte za dopravu ani ¥ navíc. Čas cesty je uveden z Kyoto Station.
1. Arashiyama Bamboo Grove
cílová stanice - Saga-Arashiyama (Sagano line), cesta cca 20 minut
Ikonický bambusový lesík na okraji Kjóta, který určitě znáte z fotek, které kolují internetem. Člověk z nich snadno získá pocit, že je to nekonečná oáza klidu a zeleně, kde nebude ničím a nikým rušen apod. No tak to ani omylem!! Za prvé je narvaný turisty. Za druhé dohromady tato stezka měří asi tak 500 metrů. Takže v podstatě jdete 500 metrů v chumlu lidí, co se snaží pořídit fotku tak, aby to vypadalo, že tam jsou sami. Ha ha. Když jsme sem došli, tak začalo pršet, takže lidí je takové přijatelné množství, minimálně nejdeme ve štrúdlu, ale i tak mě Arashiyama nijak zvlášť neoslnila. Jediné pozitivum spatřuji v tom, že se zde neplatí žádný vstup... a ještě vlastně fakt, že všude v okolí prodávají matcha zmrzku. U jednoho stánku mají dokonce zmrzlinu, která drží v kornoutku, i když se otočí vzhůru nohama :) Zvláštní přísadou jsou sójové boby (tofu), takže zmrzka není moc sladká ani kalorická. Zadejte si do navigace Kyozuan a určitě to trefíte.
Na konci stezky můžete odbočit do přilehlého parku Kameyama-koen rozkládajícím se na břehu řeky Katsura. Tady zkontrolujete modřiny, které jste obdrželi při "poklidné procházce bambusovým lesíkem", konečně se nadechnete a užijete si fakt, že kolem sebe máte prostor víc jak pár desítek centimetrů. Pak můžete pokračovat dál. Třeba na protější břeh řeky, kde by vás ještě mohl zajímat Iwatayama Monkey Park. Vstupné stojí 550 ¥, přičemž jste s opičkami v bezprostřední blízkosti a můžete je i nakrmit.
2. Fushimi Inari
cílová stanice - Inari Station (Nara line), cesta cca 5 minut
Samozřejmě je to turisticky zprofanované místo stejně jako Arashiyama, ani tady se totiž neplatí vstupné, ale většinu lidí odradí fakt, že celá trasa zabere 3-4 hodiny chůze... do kopce. Takže na začátku všichni běží, aby ukořistili nejlepší fotku, ale postupně se dav roztrhává. Ve finále je to tak, že se 80 % turistů vyfotí u prvních pár branek a mažou zpátky na vlak. Vám tedy stačí popojít pár metrů a můžete se kochat dle libosti a bez toho, aby vám někdo lezl do záběru.
3. Byodoin
cílová stanice - Uji Station (Nara line), cesta 20 - 30 minut dle typu vlakuřeka Uji |
Hlavním lákadlem je tady ale buddhistický chrám Byodoin. Tak trochu jsme si mysleli, že ho omrkneme jen zvenku, ale brána, kde se vybíralo vstupné, byla ještě mnohem dříve než jsme měli šanci chrám zahlédnout :) Vstup je tedy zpoplatněný 600 ¥ + jednou za 20 minut pouští 50 lidí na speciální prohlídku národního japonského pokladu v části Phoenix Hall za příplatek 300 ¥. Byodoin stojí uprostřed jezera a se svými typickými červenými mostíky a sloupky je neskutečně fotogenický. Projít si můžete i moc hezké a zajímavé muzeum Hoshokan a zahrady s moderní čajovnou (čaj + sladkost cenově cca 600 ¥). Pokud ale vyjdete ven z areálu a zamíříte k řece Uji, narazíte na veřejnou čajovnu, kde se můžete osvěžit čajem dokonce zadarmo. Místní tam posedávají, čtou si noviny a relaxují, prostě pohoda a klid.
4. Nara
cílová stanice - Nara Station (Nara Line), cesta cca 45 minut- levný - HARUYA Naramachi - kapsle za cca 470,- Kč osoba nebo malý japonský pokojík pro dva se společnou koupelnou za cca 1200,- Kč
- střední - Super Hotel Lohas - typický japonský hotel i se snídaní za cca 1450,- Kč
- luxus - Asukasou - luxusní japonské pokoje přímo u Nara parku za cca 4 500,- Kč
5. Himeji
cílová stanice - Himeji, šinkanzenem Hikari cesta cca hodinu (pozor na šink. Nozomi neplatí JRP!). Nebo delší varianta s přestupem v Osace.
Jako poslední výlet z Kjóta vám mohu doporučit nejslavnější japonský hrad přezdívaný Bílá volavka - Himeji. Samozřejmě i ten je na seznamu památek UNESCO. My jsme se tu udělali zastávku při cestě z Hirošimy do Kjóta a půl den je pro návštěvu tak akorát dostačující. Z nádraží vede široká ulice přímo k hradu a cesta vám zabere cca 15 minut. Minout to nemůžete. Už z dálky se vám otevře pohled na tuhle bílou nádheru, která by měla připomínat letící volavku.
Vstupné přijde na 1 000 ¥ a jako jeden z mála vstupů v Japonsku lze zaplatit i kartou. Doporučuji koupit si rovnou kombi s vedlejšími zahradami Koko-en za 1 040 ¥, protože v hradu zas tolik času nestrávíte. Hned vám řeknu proč. Ač má hlavní věž šest pater, nic v ní není. Jakože vůbec nic. Procházíte prázdnými místnostmi, stoupáte po strmých schodištích, přikrčujete se pod nízkými průlezy a pořád doufáte, že v dalším patře už "něco" uvidíte. Samozřejmě je odtud skvělý výhled na hradby a zahrady, ale neuvidíte tady žádné bohatě zdobené interiéry, nábytek nebo zbraně, jak jsme tomu zvyklí u našich českých hradů. Z venku je prostě Himeji mnohem hezčí než zevnitř.
Chuť si ale můžete spravit ve zmiňovaných zahradách Koko-en, které se rozprostírají hned vedle. Pokud jste nepořídili vstupné spolu s hradem, přijde vás samostatně na 300 ¥. Typická japonská oáza klidu a harmonie, která rozhodně stojí za návštěvu - spousta zeleně, jezírek s koi kapry, altánky, mostíky atd. Zahrady jsou rozdělené na jednotlivé sekce, kterými můžete libovolně procházet, např.: Letní stromy, Bambusový les, Květinová zahrada nebo Borovicový háj. Součástí je i tradiční čajovna (zelený čaj + sladkost 500 ¥) a dokonce i restaurace Kassui-ken.
Pokud vám tyto informace pomohly ušetřit trochu času nebo peněz nebo obojího, můžete mě třeba "pozvat na kafe" a přispět tak na provoz Vorvaně :) číslo účtu / QR kód: 1257951017/3030
Žádné komentáře: