Multifunkční Mallorca

června 07, 2017


Mallorca je ostrov ležící ve Středozemním moři jakožto součást Baleárských ostrovů a patří tedy ke Španělsku. Je velice oblíbenou turistickou destinací, protože s jeho volbou se před vámi otevírá celá řada možností. Můžete se vyvalit na nádhernou písečnou pláž s azurovým čisťoučkým mořem a celý týden se ani nehnout - plážových hotelů a letovisek je tady opravdu hodně a nabízejí skvělý servis. Dovolenou zde ale můžete trávit i aktivně, a to především díky úžasnému pohoří Serra de Tramuntana, zapsaném na seznamu památek UNESCO. Dlouhé, táhlé kopce lákají celoročně tisíce cyklistů. Další možností je obout pohorky a vyrazit zdolávat kopce po svých. Tramuntana je totiž protkaná sítí turistických stezek i množstvím horských chat. Takže ne, Mallorca není jen místem pro plážové povaleče :)

Plán výletu na Mallorcu se zrodil už v listopadu, kdy letecká společnost Volotea vypustila do oběhu letenky za euro. Přetrpěla jsem nervák s neustále padajícími stránkami a vybojovala letenky na trase Palma de Mallorca - Benátky. Opravdu jedna za 1 euro! Super! Teď jen doladit ten zbytek, z čehož vzešla tato finální verze:

  • Praha - Bergamo (1 noc) - Wizzair
  • Bergamo - Palma (6 nocí) - Ryanair
  • Palma - Benátky - Volotea
  • Benátky - Praha - Wizzair

Letenky byly celkově za hubičku, celkem pro jednoho ani ne 1800,- Kč. V Bergamu už jsme sice byli, ale je to moc hezké městečko, takže nám to vůbec nevadí. Napíšu pro něj samostatný článek - viz zde :) Benátky máme v plánu jen takový dopolední rychlokurz a pak už zpět do ČR... až na to, že to vše nakonec dopadlo úplně jinak. Ale pěkně popořadě.

Camp de Mar
Let z Bergama na Mallorcu netrvá ani dvě hodiny. Zjišťujeme, že Ryanair už neví coby, a tak sedíme odděleně, asi jako všichni v tomto letadle. Schválně cestující, kteří patřili k sobě, rozdělili, aby je donutili připlatit si za výběr sedadla. Celkem mě to překvapilo, protože nikdy s Ryanairem problém nebyl. Lidi na sebe z různých míst pokřikují a pořvávají, stěžují si letuškám apod... hezká situace. Po přistání jdeme shánět odvoz do naší autopůjčovny, když v tu na mě můj spolusedící z letadla volá hey miss a mává mým kloboukem. Na to, že jsem ho koupila den předtím v Praze, by moc dlouhou životnost neměl chudák. A vlastně je dobře, že jsme seděli odděleně, protože Pepa by ho tam určitě nechal taky...tak! :D

Auto máme půjčené přes firmu Drivalia, vše zařízené už z domova. Všeobecně je záležitost auta na Mallorce velice levná záležitost, takže paradoxně více dáváme za pojištění než za půjčení. Celkově to na šest dní vychází asi na 2000,- Kč. Tentokrát v autě spát nehodláme, proto jsme vybrali i menší typ auta. Druhým důvodem bylo i to, že silnice na Mallorce jsou mnohdy dost úzké. Proto nám trošku zmrzl úsměv na rtech, když nám týpek za přepážkou slavnostně oznamoval, že malá auta už mají pro dnešek udaná, a že tím pádem dostáváme automaticky o dvě řady lepší auto. Tím lepší myslel větší samozřejmě! Takže vyfasujeme fungl novou Opel Astra v kombíku a můžeme razit.

La Illa Pantaleu
Na ostrově plánujeme strávit 6 nocí, proto vybírám 2 ubytování - jedno v jižní části ostrova, druhé v severní. Ač je ostrov poměrně malý (110km dlouhý, max. 90km široký), přišlo mi to jako lepší řešení než vyjíždět pořád ze stejného místa. První tři dny hodláme strávit v Hostal Jakiton v oblasti Palmanova, což se ukáže jako dobrá volba. Perfektní umístění, čisté a útulné pokoje, co víc si za necelých 1000,- Kč/noc/pokoj přát. Cesta z letiště sem trvá necelou půl hodinku, protože nemusíme vjíždět přímo do hlavního města Palma de Mallorca, ale pohodlně ho objedeme. V okolí Jakitonu je spousta barů, restaurací (španělských, italských, indických, kebaby, steakhousy..), obchodů s oblečením, potravinami, suvenýry - vážně je z čeho vybírat. Vedle poklidné Palmanovy leží Magaluf, který nabízí též plážovou promenádu s restauracemi a bary, ale večer se z toho stává jedna velká party. Dá se tam v klidu dojít pěšky za pár minut, otázka je, zda stojíte o to, aby vás polonahé holky tahali do barů na happy hours, abyste se vyhýbali partičkám ožralých děcek potácejících se všude možně apod. :) Raději jsme si dali kousek od hotelu tapas a započali náš týdenní džbánkový sangria maraton. Tapas = španělský výraz pro malé občerstvení, degustační porce, nebo i jednohubky. Často jsou součástí různé druhy uzenin (sušené šunky, klobásky atd.). Ve Španělsku velice oblíbené, najdete je na jídelním lístku skoro každé restaurace.

Ráno vyrážíme na průzkum, nemáme žádný jasně daný cíl, jen tak ject podél pobřeží, kochat se a zastavit až se nám to bude někde líbit. Jo... tak přesně tohle se nám neosvědčilo. Na Mallorce jsou totiž všude kruhové objezdy a jednosměrky, takže většinou se nedostanete tam, kam si zrovna usmyslíte. Druhá věc - podél pobřeží v podstatě žádná cesta nevede, jelikož je na ostrově spousta zátok, lesů, skal atd. Párkrát jsme tedy zabloudili, vraceli se X stejnou cestou než jsme se konečně tak nějak vymotali a do navigace zadali Camp de Mar - pláž s letoviskem v jihozápadní části ostrova. Na pláži je jemňoučký bílý písek a velice pozvolný vstup do vody - stejně jako všude na Mallorce, jak jsme si všimli, také proto sem jezdí lidé na dovolenou často i s dětmi. Camp de Mar je známý také díky ostrůvku L´Illeta kousek od pláže. Je s ní spojený dlouhou dřevěnou lávkou a můžete zde navštívit stejnojmennou restauraci, která v podstatě celý ostrůvek zabírá. Na pohled to vypadá božsky! V květnu byla restaurace skoro prázdná, v létě bych to asi vidět nechtěla. Museli jsme ji prubnout alespoň na drink a brunch - krásný výhled, atmosféra, pod terasou azurové moře prostě super.


Popojíždíme na konec městečka a jdeme si vyšlápnout kopeček k tzv. torre. Torre jsou bývalé strážní věže rozesety různě po pobřeží, které původně měly bránit ostrov proti pirátům. Některé z nich můžete vidět i zevnitř, ale z každého tohoto místa je nádherný výhled a opravdu doporučuji si alespoň k nějaké udělat výlet. Pokračujeme k městečku Port d´Andratx. Port je prostě a jednoduše přístav. Často je na Mallorce jedno město ve vnitrozemí a pak druhé stejnojmenné přímořské městečko s přístavem - zrovna případ Andratx a Port d´Andratx. Poplácáme se v přístavu, obejdeme místní obchůdky, páč Pepa nemá kšiltovku, a nakoupíme v místním řetězci Eroski. Je to klasický supermarket jako u nás Billa nebo Albert, cenově srovnatelné. Měli obrovský výběr pečiva i čerstvého ovoce.


Další zastávkou je Sant Elm v tom nejzápadnějším cípu ostrova. Vede sem dost klikatá silnice a poprvé se tak rozčilujeme nad úzkými serpentinami. Přímo v městečku to docela fučí, i když je 30°C. Projdeme se po promenádě s restauracemi, zmrzlinou a kavárnami - kafe, dortík, relax, a vydáváme se na procházku k další torre - Torre de Cala en Basset. Za celou cestu k věži jsme nikoho nepotkali, ale cesta byla vyšlapaná. Na tuhle můžete dokonce vylézt (resp. přitáhnout se za provaz a vylézt po žebříku) a pokochat se okolím. Rozhodně je čím! Věž totiž nabízí exkluzivní výhled na ostrov Sa Dragonera, na kterém sice nikdo nebydlí, ale je prohlášený za národní park. Dá se na něj dostat lodí přímo ze Sant Elm nebo Port d´Andratx. Lidé na Dračí ostrov jezdí kvůli koupání a potápění, popř. přechodu přes celý ostrov. Z věže vidíte také na krásnou zátoku Cala en Basset, která je jednou z nejkrásnějších, na které jsme na Mallorce narazili. Poslední dnešní zastávkou je samotné Andratx, jehož dominantou je kostel Santa Maria, který určitě nepřehlédnete. Tady jsme ani nenarazili na žádné turisty. Jednak už bylo dost pozdě (kostel už byl zavřený) a druhá věc - městečko je daleko od moře a lehátek, čili až tak to sem lidi netáhne. :) Den zakončíme v restauraci The Olive Tree u pláže v Palmanova. Určitě doporučuji - moc příjemné místo - hezké stolky, židle, na stolech lampionky, deky v případě potřeby, milá obsluha a výborné jídlo. Takže jestli budete mít někdy cestu, dejte si véču tady.


Torre del Verger
Druhý den naše cesty opět směřují na západ. Čeká nás serpentinové stoupání, kdy jen žasneme nad chováním některých cyklistů, kteří si nejspíš myslí, že jsou nesmrtelní. Jasně je jich tu hodně, protože Mallorca je tak trochu cyklistický ostrov, ok ok... Ale sakra, já taky jezdím na kole a neřítím se z kopce serpentinami, kde projede sotva jeden a půl auta, v protisměru!! Další lahůdkou je předjíždět skupinu 25 cyklistů, kteří jsou roztahaní přes celou silnici a nehodlají uhnout. Cesty v horách byly mnohdy opravdu o nervy, jelikož přehledných úseků k předjíždění je zde poskrovnu. Zastavujeme na vyhlídce Mirador de Ricardo Roca, projíždíme Estellencs, a po chvilce nás čeká ještě zastávka u Torre del Verger. Je to údajně nejzachovalejší a nejnavštěvovanější ze strážních věží - asi hlavně proto, že stojí hned u silnice :) ale je z ní opět krásný výhled na okolní útesy.


Odtud už jen to jen kousek do Banyalbufaru, malého klidného městečka s pár restauracemi a pár penziony. Je charakteristický hlavně svými kamennými terasami, které sahají až k moři a dříve se na nich pěstovala vinná réva. Banyalbufar je také výborný výchozí bod pro pěší turistiku. Serra de Tramuntana nabízí spousty různě dlouhých a skvěle značených tras. U silnice v tomto pohoří určitě narazíte na parkující auta, protože výchozí body nebo body, kde se trasy kříží, jsou rozesety všude možně a trasy silnice často protínají. Přes celou Tramuntanu se táhne horská stezka GR221 Ruta de Pedra en Sec, neboli stezka suchých kamenů. Dohromady měří 165km a zdolat ji by zabralo cca týden (dle tempa). Celý přechod absolvovat nehodláme, ale rozhodnem se dát si alespoň krátký okruh: start i cíl Banyalbufar. Úsek není nijak náročný, procházíme kolem (i skrz) zemědělské usedlosti, můžeme si prohlédnout terasovité zahrady i zblízka a míjíme vodní nádrže sloužící jako zásobárny vody - na Mallorce totiž moc často neprší, údajně je zde 300 slunečních dní v roce.



Dnešní poslední zastávkou je starobylá a hojně navštěvovaná Valldemossa. Lákadlem je hlavně kartuziánský klášter, ve kterém pobýval i slavný hudební skladatel Fryderik Chopin. Lze jít i na prohlídku dovnitř nebo se jen projít v přilehlé upravené zahradě. Valdemossa je celkově hodně turisticky profláklá - samé restaurace, krámky se suvenýry, zmrzlinářství, čemuž také odpovídají ceny. Je to taky první místo, kde platíme parkovné (parkovací automat). Poté se vracíme zpět do Palmanova a druhý den už nás čeká přesun do severní části ostrova, ale o tom zase příště :)


Pokračuj na další článek o Mallorce - viz. Mallorca nejen pro povaleče







2 komentáře:

  1. Moc pěkný článek :) Těch výletů je možno udělat i daleko víc. Nějaká malá inspirace http://spanelskomallorca.cz/vylety-na-mallorce

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. joo určitě toho jde mnohem víc a ještě když člověk miluje pláže :) ale to my tak úplně ne :D

      Vymazat

Používá technologii služby Blogger.