Posvátné město Caral & Lima

února 21, 2020

Po třech našlapaných dnech v Huarazu bylo načase vrátit se zpátky do Limy. Tenhle přesun však zůstával otevřený až do posledního okamžiku. Měli jsme v podstatě jeden volný den, který jsme ale nehodlali strávit osmihodinovou cestou autobusem. Opakovat noční přesun se nám v tomto případě také moc nechtělo, protože Lima ještě nebyla naše konečná. Představa, že přijedem nad ránem do Limy, moooožná stihneme nějaký další spoj... nebo dost možná taky nestihneme... a vzápětí své drahé prdelky uložíme znovu na autobusovou sedačku na několik hodin... ne, stop! Fakt špatná představa!

Jako fajn možnost se jevilo udělat si zastávku někde cestou. Samozřejmě za předpokladu, že to bude nějaké zajímavé místo. Něco, co bude stát za to. Ve všech cestopisech se dočtete jen o nejprofláklejších částech jako okolí Cuzca, Arequipy, po nějakém větším hledání i o Huarazu, ale to je tak všechno, tenhle kout Peru jakoby nebyl. Samozřejmě to má svůj důvod, protože průser je ten, že na trase Huaraz-Lima v podstatě nic extra není. Nenechala jsem se ale odradit a hledala dál, až jsem objevila CARAL - archeologické naleziště jedné z nejstarších civilizací na světě.

Zdroj InkaNatura: http://www.inkanatura.com/blog/the-sacred-city-of-caral-in-supe-valley


Jak se dostat do Caralu?


Jakmile se rozhodnete pro návštěvu Caralu, stává se pro vás záchytným bodem město Barranca ležící na západním pobřeží Peru, cca 200 km severně od Limy. Problém je, že z Huarazu do Barrancy nejede žádný autobus. Pravděpodobně někdy dřív jezdil, protože když jsme se několika lidí ptali, všichni nás na něj odkazovali, ale to už je bohužel pasé.

Takže jak jsme se tam teda dostali bez autobusu? Jeli jsme collectivem! Sice jsem měla za to, že se collectiva používají spíše na kratší vzdálenosti, pro přesuny mezi vesnicemi atd., ale omyl... od fotbalového stadionu v Huarazu opravdu jednou za čas odjíždí collectivo i do Barrancy. Vůbec jsme netušili, jak dlouho budeme muset čekat, tak jsme raději na odjezdové místo dorazili hned ráno. Řidič nás usadil do klasického osobáku, během půl hodinky sehnal zbytek posádky a my tak mohli vyrazit. Naneštěstí jsem měla tu smůlu, že jsem seděla na zadním sedadle ve prostředku, takže po 3 hodinách a 20 minutách jízdy jsem se se svým zadkem už skoro loučila. Poučení pro vás: pokud si budete moct vybrat, prostřední sedačku fakt nechcete! :)

Z Barrancy je pak nutné se přesunout ještě do samotného Caralu, k čemuž poslouží klasické dodávkové collectivo za 9 solů. Jen nezapomeňte řidiči říct, že chcete vystoupit u Puente Caral - odtud už pak dojdete k návštěvnickému centru pěšky za pár minut.

Mnohem jednodušeji je Barranca dostupná z Limy, jelikož přes ní jezdí autobusová společnost Movil, u které můžete jízdenky snadno rezervovat online dle času, který vám bude vyhovovat. My jsme absolvovali trasu v opačném směru Barranca-Lima (cca 4 hodiny cesty) a platili jsme 20 sol/os..



Čím je Caral zajímavý?


Caral byl úplně prvním obydleným územím v jižní Americe, které se začalo formovat před více než 5 000 lety právě v Peru. Je tedy zhruba stejně staré jako jiné známé civilizace, o kterých jsme se všichni učili na škole, a o kterých už si většinou nikdo nic nepamatuje - Mezopotámie, Egypt, Indie, Řecko nebo Čína. Jenže od těchto vyjmenovaných byl Caral díky své poloze jaksi izolován, a vyvíjel se tedy bez kontaktu a vlivu zbytku světa. Dokonce zde nebyly objeveny ani žádné známky válek - žádné hradby, ani jiné obranné stavby, dokonce ani žádné zbraně. Výzkumy dokazují, že obyvatelé Caralu byli velmi mírumilovným národem, který se zabýval především obchodem a náboženstvím. Dle dochovaných nálezů několika desítek fléten zhotovených z kostí kondorů a pelikánů zde také velkou roli hrála hudba. Tato civilizace se stala sociálním i kulturním vzorem pro další národy jižní Ameriky, lze ji považovat za "mateřskou kulturu", jejíž základy se později promítly i ve slavné Incké říši.

Samotný komplex je tvořen pyramidovými chrámy, amfiteátry ale i běžnými domy, které byly až do poloviny 20. století pohřbeny v peruánské poušti. Nyní zde stále ještě probíhají archeologické práce a dle průvodce ještě hodně dlouho probíhat budou, jelikož ani zdaleka není odkryto vše.

Prohlídka trvá cca hodinku a rozhodně stojí za to. Nedovedu si představit, že když už byste se sem dopravili, že byste se jí nezúčastnili :) Dle mého je Caral jakýmsi dosud neobjeveným pokladem. Je to nejspíš jen otázka času, kdy sem začne dojíždět více a více turistů, a lidé jej budou automaticky zařazovat na itinerář stejně jako Machu Picchu.



Jak probíhá návštěva Caralu?


V podstatě jsme vůbec nevěděli, co od Caralu čekat. Zdrojů, které by o tomto místě pojednávali, je opravdu ale opravdu málo, a to jediné, čím jsem si byla jistá, že je toto naleziště zapsané na seznamu památek UNESCO. Z collectiva vystupujeme u Puente Caral sami, takže se jen instinktivně držíme vyšlapané stezky, která nás zavede až do areálu. I přes mírný mlžný opar vidíme, že se naleziště rozkládá na velmi rozlehlém území, kde z pod nánosů písku vykukují základy chrámů a pyramid. Co je ovšem trochu zvláštní - krom nás tu není ani noha. Až začínáme pochybovat, zda jsme tu správně.


Velká změna se nekoná ani v návštěvnickém centru, kde sice muzeum, interaktivní tabule i sociální zázemí září novotou, ale na obzoru stále žádní turisté. Prvního člověka vidíme až za přepážkou u oficiálního vstupu, kde platíme 11 sol/os., a jelikož je k návštěvě nutný průvodce, připojujeme se ke skupině tříčlenné peruánské rodiny a jednoho mladého peruánského páru. Účastníci prohlídky by se měli složit na plat průvodce = 20 sol, který není zahrnutý v ceně vstupu. Aktuální info naleznete na těchto ofiko stránkách (dá se přepnout do angličtiny).

Naše sedmičlenná skupina, dost možná taky jediná za celý den :), postupně prochází areálem, přičemž zastavujeme u jednotlivých odkrytých staveb a průvodce k nim poskytuje výklad. Se španělštinou se samozřejmě nechytáme, ale informační tabule mají některé popisky psané velmi srozumitelnou angličtinou + se průvodce vážně hodně hodně snaží ze sebe pár anglických vět vydolovat. Fakt si toho ceníme a na konci prohlídky mu dáváme rovnou 10 sol (kolik dávají ostatní to netuším).


U návštěvnického centra se rozhlížíme a přemýšlíme, jak a čím se dostaneme zpátky do Barrancy. Na parkovišti je jediné auto, do kterého nastupuje ona rodinka. Oukej, dle propočtů by mohli mít dvě volná místa. Pepa prohlásí, že neumí španělsky, a že já jsem na tom po absolvování několika lekcí na Duolingu rozhodně líp a ať to teda zařídím. Fakt tu nechci zůstat trčet, takže rychlá reakce a běžím k nim. Španělsky zvládnu tak akorát pozdravit, ale je jim celkem jasné, o co mi jde a jsou naštěstí hrozně milí a ochotní. Po pár sekundách dorazí se stejným dotazem dokonce ještě poslední dva kusy z naší prohlídkové skupiny. Zázrakem z úložného prostoru ještě dokážou vydolovat dvě plnohodnotné sedačky, a celá naše grupa se tak vydává směr Supe. Od něj je Barranca sice ještě pár kilometrů, ale to nám nevadí, hlavně, že budem pryč z téhle pouště. Do Barrancy se pak dostaneme opět collectivem tentokrát jen za 1,50 sol, a pak už nás čeká jen přejezd do naší dnešní cílové stanice - Limy.

Pokud byste v této lokalitě potřebovali přespat, volte ubytování buď v Supe nebo Barrance, odkud je dostupnost Caralu asi nejrozumnější. Moc velký výběr tady ale nečekejte:




Lima


Do hlavního města jsme během našeho tripu zabrousili celkem třikrát. Vždy to bylo v podstatě jen na pár hodin, během kterých nás mohla Lima přesvědčit, že stojí za víc času. Mohla... ale nepřesvědčila.  I přesto jsem ráda, že jsem ji tu šanci dala a mohla si tak udělat vlastní názor, nerada odsuzuju něco, co sama nezkusím. Možná je to jen můj automatický odpor k velkoměstům, čímž Lima se svými více než 10 miliony obyvateli bezesporu je, ale závěr je ten, že už bych ji znovu navštívit nemusela.

Co stojí v Limě za vidění?


1. Historické centrum (UNESCO)


Když už do Limy zavítáte, rozhodně jeďte do centra, na hlavní náměstí Plaza de Armas, nebo také Plaza Mayor. Z letiště jsme se do jeho těsné blízkosti dostali uberem za 30 sol. Samotné náměstí a přilehlé uličky byly v té době pro auta uzavřené a hlídané policií kvůli promítání fotbalového zápasu Peru vs. Uruguay, takže jsme se vmísili do davu a pozorovali utkání spolu s místními. Peru sice po velké tahanici vyhrálo, ale nijak přehnaný výbuch euforie se nekonal. Nějak jsem ten projev davové radosti v jižní Americe čekala větší :)

Z toho turistického hlediska na vás na Plaza de Armas čeká prezidentský palác, radnice, katedrála nebo arcibiskupský palác s překrásně vyřezávanými dřevěnými balkóny. V blízkém okolí ještě můžete omrknout nejstarší dům v Limě - Casa de Aliaga, nebo růžový palác Palacio Torre Tangle, který taktéž zdobí dřevěné balkóny.

obranné složky

Kousek od historického centra se nachází ještě čínská čtvrť, takže pokud byste rádi nějakou změnu, můžete zaběhnout i sem. Počítejte ale s tím, že oproti Plaza de Armas je tady dost přelidněno a prodejci nabízí své zboží v krámcích, na tržišti i rovnou na ulici. Peruánci jsou velcí milovníci čínské kuchyně a na čínské restaurace = chifa narazíte nejen v Limě, ale naprosto všude.



2. Huaca Pucllana


Ohromná pyramida uprostřed Limy. Jo, čtete správně, je to trošku jako pěst na oko, ale fakt jim tu stojí přímo uprostřed obytné čtvrti Miraflores. Používána byla mezi lety 200 - 700 n. l. a byla rozdělena na dvě sekce dle funkce. Jedna část Huaca Pucllana sloužila jako správní centrum, druhá byla využívána pro ceremoniály a obřady. Vstupné do pyramidy přijde na 12 solů a prohlídky jsou k dispozici i s anglickým výkladem. Aktuální info o otevírací době a vstupném naleznete na těchto stránkách.



3. Malecon


Soustava několika parků a zahrad nacházejících se na vysokých útesech, které poskytují naprosto úchvatné výhledy na oceán. Parků je opravdu velká spousta - ani nepoznáte, kde jeden končí a kde druhý začíná, a každý z nich je charakteristický něčím jiným. Společné mají to, že se jedná o oblíbenou relaxační čtvrť místních i turistů. Potkáte tu pejskaře, běžce, bruslaře, kolaře, zamilované páry, tanečníky, jogíny, ale díky dětským prolejzačkám i spoustu rodin s dětmi.

Zdroj: https://actualidaddelperu.blogspot.com/2016/05/malecon-de-miraflores-en-lima-es-el.html

Kde se v Limě ubytovat?


První věc: ubytování v Limě je patrně nejdražší v celém Peru. Druhá věc: je to tak obrovské město, že si musíte pečlivě rozmyslet, kde chcete bydlet. Turisticky nejoblíbenější částí je již zmiňovaná čtvrť Miraflores, která působí nejevropštějším dojmem, a kde naleznete spousta ubytovacích kapacit, obchodů, barů, restaurací apod. Moje tipy:

  • levnější: Peruvian Home - pokoj pro dva se společnou koupelnou za cca 600,- Kč
  • střední: Lighthouse BnB - pěkný a skvěle hodnocený pokoj s vlastní koupelnou a snídaní za 1 100,- Kč
  • dražší: Tierra Viva - luxusní moderní pokoje se snídaní okolo 1 800,- pro dva/noc

My jsme měli Limu po dvě noci vyloženě jako "přespávací" => někde na noc složit hlavu a brzy ráno zas pádit dál. Z tohoto důvodu jsem hledala ubytování na základě vzdálenosti od autobusového nádraží. Na to si dejte obzvlášť pozor, protože každá autobusová společnost odjíždí odjinud! Prohledejte booking a určitě na něco narazíte.

Pokud jde o osvědčené ubytko v blízkosti letiště, mohu s klidným svědomím doporučit Lopez House, kde jsme strávili noc před odletem zpět do ČR. Majitelé jsou moc milí a ochotní, udělají vám snídani, a na letiště to můžete doběhnout v klidu i pěšky. Za noc v příjemném dvoulůžkovém pokoji jsme tady platili 70 solů.


Úplně poslední článek z našeho peruánského výletu nyní naleznete zde - Huacachina & Ballestas Islands.



Žádné komentáře:

Používá technologii služby Blogger.