Všechny barvy Peru

července 19, 2019

Peru. Automaticky se všem vybaví Machu Picchu... a tím to v podstatě končí. Peru toho nabízí ale mnohem, mnohem více. Až při detailnějším průzkumu člověk zjistí, jak moc rozmanitá a barevná tahle země je. Města, historie, hory, pouště, pláže, tisíce let staré památky, džungle, deštný prales. Stačí si vybrat. A že to byl hodně těžký výběr! Zvlášť když máte na procestování tak velkého státu vyhraněných jen 14 dní. 


Vrhli jsme se do kolotoče ústupků, kompromisů a každý den využili opravdu na 100 %. S tím samozřejmě souvisí, že náš odpočinek byl nula nula nic, ale... Jo, stálo to za to! Za všechny ty hodiny a dny plánování, zařizování, za každý přesun a za každý ušlý kilometr. Je to přesně ta země, kdy si uvědomíte, že žít v České republice není vůbec špatné. Evropskému standardu jsou podobné možná tak některé čtvrti v Limě a hotelové resorty, ale zbytek?

Rozestavěné domy, které už nejspíš nikdy nikdo nedokončí. Všude pobíhající ohromné smečky toulavých psů, kteří se přehrabují v odpadcích na ulicích. A to je jen první pohled, který odkoukáte po prvních minutách. Klidně při cestě z letiště. Co dál? Najednou přestává být samozřejmostí třeba taková tekoucí voda, o teplé radši vůbec nemluvím. Musíte si dávat pozor, abyste nespláchli toaleťák do záchoda. Nepřekvapí vás ani pluh tažený oslíčky, ani na každém dvorku přivázané prase, pobíhající slepice a mezi tím vším ušmudlané děti. Je to zkrátka úplně jiný svět. Na druhou stranu mě Peru totálně dostalo svým přírodním bohatstvím a zároveň mi splnilo hned několik mých cestovatelských snů. Chcete vědět, jak jsme naši cestu pojali, kudy jsme jeli a co všechno jsme viděli? Doufám, že jo, abych si tady něco neplácala sama pro sebe :)


3 věci, na které si dát pozor při plánování


1. Výběr termínu

První a velice důležitá věc, kterou si budete muset promyslet. Opravdu dobře zvažte termín, kdy chcete letět, protože v Peru nefungují roční období tak jako u nás. Myšleno v zimě zima a v létě vedro. Panují tady obrovské klimatické rozdíly mezi pobřežím a horami, a období se tady dá rozdělit spíše na období sucha a období dešťů.

Pobřežní oblasti mají hlavní sezónu přes zimu (listopad - březen), naopak v létě tam panují nižší teploty a větší riziko srážek. Výše položené oblasti jsou trochu složitější - v zimě je období dešťů a mírnější teploty, naopak v létě je sucho a čistě teoreticky by nemuselo pršet, ale je nutné počítat s tím, že to jsou nejchladnější měsíce v roce a teploty v noci padají pod nulu. Navíc jestli například v takovém Cuzcu začne v červenci pršet, v nějakých 4 tisících metrech nad mořem může úplně v klidu sněžit. Zvláštní kapitolou jsou pak deštné pralesy, kde je vlhké a teplé podnebí celý rok, ale za nejvíce snesitelné měsíce se považuje červen až srpen.

Termín je tedy nutné volit podle toho, co chcete vidět... nebo také podle Pepovo fotbalové sezóny. Díky tomu byl náš termín přelom červen a červenec.


2. Výšková nemoc

Do roku 2019 byly moje nejvyšší zdolané vrcholy slovenské Rysy a Kitzsteinhorn v Rakousku, ani jedno nepřesáhlo 2 500 m. n. m. V Peru jsou ale zajímavá místa i v pětitisícových výškách! Jak to proboha zvládneme? Tohle byl pro mě obrovský strašák, ze kterého jsem měla fakt velký respekt. Výšková nemoc je velice individuální záležitost, kterou nedokážete nijak ovlivnit. Nikdo vám neřekne, jak vaše tělo bude na tak vysokou nadmořskou výšku reagovat. Dokonce se ani nemůžete chlácholit tím, že máte nějakou fyzičku, protože na té vůbec nezáleží. Tím nejdůležitějším je AKLIMATIZACE, čili velmi pozvolné přidávání výškových metrů.

Četla jsem kdejaké příběhy o tom, jak lidi po příjezdu do Cuzca X dní zvraceli a byli schopni jen ležet v posteli atd. To jsme si samozřejmě s naším omezeným časem nemohli dovolit, takže to bylo buď anebo. Z tohoto důvodu jsme i náš časový harmonogram nechávali hodně otevřený. V případě, že bychom to jakkoliv nezvládali, bylo připraveno pár dalších alternativních plánů s aklimatizačními výlety.


3. Časové rezervy

Uznávám, jsem chronický plánovač. Takže tento "otevřený harmonogram" pro mě představoval ještě větší psychickou zátěž než výšková nemoc samotná :) Nic není rozplánované po minutách, ani po hodinách, ani nevíme, co bude další den. Dokonce při odjezdu máme zabookované jen jedno ubytování!! Ta nejistota mě deptá. Za prvé nedokážeme odhadnout, jak zvládneme nadmořskou výšku plus máme jen matnou představu, jak, kdy, kudy a čím se na naše vysněná místa dostaneme. Postupem času se ukázalo, že na místní autobusy a dopravu celkově je poměrně spolehnutí a když víte, kam chcete, vždycky se tam dostanete. Jen to někdy může trvat déle, protože čas je v Peru hooodně relativní pojem.

Ano, ano, je to země ve škatulce "maňana", takže možná se tady naučíte i troše trpělivosti. Když vám někdo řekne, že se bude vyjíždět za 10 minut, bude to při nejlepším hodina. Ke dvěma minutám si rovnou přihoďte nulu atd. atd. Vážně. Ušetříte si tím spoustu nervů a zbytečného rozčilování. Zpočátku mě tyhle situace rozpalovaly doběla. Jsem totiž ten typ člověka, který si zakládá na dochvilnosti a je zvyklý mít všechno hned, nejspíš typicky evropská vlastnost. Během pár dní jsem se ale chtě nechtě musela přeorientovat na tohle peruánské tempo-netempo. No, nemůžu říct, že se ze mě během 14 dní stal trpělivý člověk... spíš jsem nejspíš došla do jakési fáze smíření.


S čím počítat dál?


Letenky

Jejich cena se samozřejmě bude odvíjet od termínu. Např. v červenci a srpnu jsou letenky napálené naprosto všude, proto jsme zvolili tak, jak jsme zvolili. Pokud je vám termín šumafuk, můžete klidně počkat na nějakou akcičku. Problém ale je, že akcí na levné letenky do Peru moc není. Poslední dobou jsem jich pár zahlédla, dokonce i z Prahy, ale jak jinak než v zimě. Většinou je standardní cena letenek cca 18 - 20 tisíc přičemž záleží odkud poletíte, kdy a s kolika přestupy, popř. jak moc na sebe přestupy navazují.

Náš odlet padl nakonec z Mnichova díky tomu, že lety krásně navazovaly a nemuseli jsme obětovat drahocenné dny dovolené kvůli zbytečnému pobíhání po letištích. Finální trasa Mnichov - Madrid - Lima nás s velice krátkými přestupy vyšla na 17 000,- Kč/os. se společností Air Europa. Tím ale naše lety nekončily. V Peru jsme ještě kvůli úspoře času využili vnitrostátní let Lima - Cuzco. A to hned pár hodin po příletu do Limy. Bylo to drsný, nebudu lhát: 2,5 h do Madridu, 11,5 h do Limy... přeřídit si hodinky o sedm hodin nazpět, začít znovu fungovat + absolvovat poslední 1,5 h let do Cuzca.


Co se týče těch vnitrostátních letů, existuje několik společností, které je zajišťují - Peruvian, Viva AirLatam, Star Peru, Sky Airline, Avianca. Nejčastěji se létá do zmiňovaného Cuzca, Arequipy, Trujilla nebo např. Iquitosu v souvislosti se snadnou dostupností do Amazonského pralesa. Cenově se tyto místní aerolinky dost liší, takže se určitě vyplatí je mezi sebou porovnat. Některé dokonce nabízejí lety za dvojí ceny - cena pro Peruánce je mnohdy mnohem nižší než pro turisty (tento princip neplatí jen u letenek). A pro vynalézavé Čechy: ne, neošulíte to, doklady se pak samozřejmě kontrolují na letišti a pokud je mít nebudete, čeká vás hodně tučný příplatek. Druhá věc, na kterou je dobré si dát pozor, je velikost zavazadla. Můžete si být jisti, že místní lowcosty kontrolují a přeměřují úplně každý batoh či kufr. Jako fakt! Evropský Ryanair je oproti tomu opravdu slabý odvar, protože tady se řeší každý centimetr. Z toho plyne - dokupte si nadrozměrnost rovnou.

Doporučuji tyto příplatky řešit dopředu online, protože u gatu už to jsou docela slušné pálky. My jsme letěli trasu Lima - Cuzco s Viva Air a v rámci této společnosti ještě upozorním na jednu věc - požadují VYTIŠTĚNÉ boarding passy, tzn. nestačí je mít v mobilu. Dopředu s tím počítejte ať pak nejste překvapeni, protože za vytištění letenky na přepážce si účtují celkem vtipných 16 $.


Rozpočet na místě

Oficiálním platidlem je peruánský nuevo sol, zkráceně PEN (1 sol = cca 7,- Kč). My jsme si s sebou vezli dolary, které jsme pak postupně směňovali za soly. Kurz solu oproti dolaru byl většinou okolo 3,2 sol. K prvním peruánským penězům jsme se dostali v Cuzcu na letišti, kdy jsme potřebovali drobné na taxík. Další jsme měnili pak v menších směnárnách po městě, později i v Huarazu. Existují ale i oficiální pouliční směnárníci tzv. cambistas, kteří mají nejspíš ty nejlepší kurzy. Poznáte je podle tmavě červených vest, ale nečekejte, že na ně narazíte na každém kroku.

Někde je možné platit rovnou dolary - např. v ubytování nebo u cestovních agentur. Dále můžete vybírat i z bankomatů, ale ty nejsou všude, výběry jsou často omezené a ještě si za ně banky účtují poplatky. Ale záleží na co jste při cestování zvyklí, každému vyhovuje něco jiného.


A co se placení kartou týče. Překvapil mě kurz mojí Airbanky, která sol spočítala jako 6,9 Kč, celkem příjemné. Horší ale je, že kartou v Peru zaplatíte opravdu málokde. Možná tak na letišti nebo v lepší restauraci. Někde si za platbu kartou účtují příplatky. Jinde berou jen karty VISA, takže s Mastercard budete mít smolíčka. Mějte prostě vždy připravenou hotovost, jistota je jistota.

A teď kolik si připravit, že? Jako všude jinde bude záležet na vašich nárocích na komfort, takže to vezmem spíše z obecné roviny. Možná časem sestavím i náš celkový rozpočet, uvidíme...

  • Doprava - nejčastější a nejlevnější je přeprava autobusy či sdílenými taxíky tzv. collectivos, které vyjíždějí až když jsou zcela naplněné. Docela zážitek. Problémem je absence značených zastávek a jízdních řádů, musíte se prostě ptát nebo na ulici poslouchat, jaká města/místa kdo vykřikuje. Celkově jsme vyzkoušeli snad všechny způsoby dopravy od letadla, přes autobus, taxi až po tuk tuk. Taxíky jsou levnější než u nás, ale je nutné se domluvit na ceně při nástupu - taxametry se tady nevedou. Celkem spolehlivě funguje i Uber, jen si dejte pozor na triky řidičů se změnou trasy a tím pádem vyšší naúčtovanou částkou. Na delší přejezdy pak doporučuji rezervovat lepší a pohodlnější autobusy online. Vybírejte nejen podle ceny, ale i podle hodnocení. Je v něm totiž zahrnuta spolehlivost, bezpečnost, střídání řidičů, dodržování rychlosti, ale například i sklon sedaček, svačinka nebo dečka při nočním přejezdu. Osvědčil se nám jednoduchý srovnávač Redbus a z konkrétních společností Oltursa, Movil nebo Perubus.
  • Jídlo - za běžné denní menu v místním podniku, které obsahuje předkrm, hlavní chod, pití a někdy i dezert zaplatíte většinou 7-10 solů. Nutno podotknout, že to jsou obrovské porce, tím pádem se za necelých 70,- Kč najíte opravdu královsky. V restauracích evropského typu jsou ceny srovnatelné jako u nás. Krom pizzy, ta je všude předražená a nepřišli jsme na to proč :) Mimochodem v Peru dost frčí street food, takže můžete peněžence trošku ulevit. Naopak kavárenské zevlování kdovíjak levné není. Kafe je na tamní poměry drahé a ani nijak zvlášť dobré. Peruánci jsou spíše pijáci čaje. Pokud byste chtěli jídlo nakupovat v obchodech či na trhu, připravte se na to, že lokální produkty jsou levné, ale u světových značek jako Snickers, Pringles atd. počítejte s velkou přirážkou oproti ČR. 
  • Voda - nedoporučuje se pít vodu z kohoutku, je teda nutné kalkulovat i s neustálým kupováním  balené vody. Plastům zdar! Dvouapůlitrová lahev vyjde většinou na 3 soly. V horských oblastech, kde je jeden stánek na X kilometrů vás ta samá lahev přijde třeba na 10 solů. Jinak peruánský národní poklad je Inka Cola - limča žlutá jako chcanky a chutí připomínající dětské žvýkačky... 
  • Ubytování - všechna jsme řešili přes Booking a většinu z nich třeba i den předem. Možností je opravdu spousta a nemusíte se bát, že nic neseženete. Cenově jsme se pohybovali v rozmezí 300-450,- Kč za pokoj s vlastní koupelnou na noc pro dva.


Jazyk

Hlavním jazykem v Peru je španělština a vedle ní jsou úředními jazyky ještě kečuánština a ajmarština. Long story short - ani jedním z uvedených jazyků nemluvíme. Pár měsíců před odletem jsem zkoušela alespoň aplikaci Duolingo, abych byla trošku v obraze, ale... můj vrchol úspěchu bylo, když jsem si zvládla objednat café con leche, čili kafe s mlíkem.

Anglicky tady mluví jen průvodci a pak jsme měli to štěstí asi tak na každém pátém ubytování. Pokud tedy nerozumíte španělsky, budete mít problém. I my jsme ho měli. Ale víte co? Zvládnete to i tak, prostě jen budete za gringos :) Hlavně se tím nenechejte odradit, přece nebudete sedět doma na pr*eli jen proto, že neumíte všechny jazyky světa. Aspoň si užijete trochu srandy, třeba takové objednávání z peruánského jídelního lístku dostává úplně jiný rozměr, když s napětím čekáte, co že vám to vlastně přinesou.


Bezpečnost

Hodně omílané téma celé Jižní Ameriky, ale v podstatě platí to, co kdekoliv jinde. Buďte obezřetní, neustále ve střehu, nechoďte do nebezpečných čtvrtí a za tmy nebrouzdejte ulicemi sami. I doma v Plzni si dávám pozor na svou kabelku a snažím se nechodit po nocích po podivných částech města.

Velkým problémem v Peru jsou ale kapsáři, kteří velmi šikovně dokáží využít vaší nepozornosti. Může se vám to stát na ulici a často taky při přesunech autobusy, kdy člověk nemá své věci stoprocentně pod kontrolou. Nám se naštěstí nic takového nepřihodilo, ale nenechali jsme to tak úplně náhodě a raději pořídili pár věcí navíc.

  • ledvinka (zn. Dakine) - jojoo, vrátila jsem se do dětských let a mám ji znovu! :) Byla jsem s ní moc spokojená, protože se do ní vlezla peněženka, pas, mobil i foťák, takže vše důležité jsem měla neustále po ruce a pod kontrolou.
  • moneybelt (zn. Lifeventure) - klasický pásek na kalhoty s tajnou kapsou pro uschování peněz
  • kapsička na krk (zn. Tatonka) - hodně placatá a z druhé strany měkoučká, takže se dá nosit skrytá rovnou pod tričkem aniž by vás to dřelo. Na pas a peníze úplně ideální. 
  • maličká peněženka (zn. Osprey) - na cestách nepotřebujete kartičku do Billy, do knihovny ani do UGO Juice atpd.. Co potřebujete jsou peníze a platební karta, víc nic.



Náš itinerář

Bylo obzvláště těžké vybrat jen některá místa. Lákadel je v Peru opravdu mnoho. Pepa moc nápomocný nebyl, cituji:

  • "Zlato a co bys tam chtěl vidět?"
  • "No, Machu Picchu a chci ochutnat to morče..."

Takže tak. Bylo to zkrátka na mě, nic výjimečného. Rozhodla jsem se většinu času věnovat přírodě, horám a hikování. Na úkor toho jsme vynechali typické turistické atrakce jako planinu Nazca, Colca kaňon, jezero Titicaca či Arequipu. Nejturističtější místo ale samozřejmě na itineráři figurovalo - Cuzco. Ideální výchozí bod pro překrásné a nezapomenutelné výlety. Přesouvali jsme se sem hned po příletu do Limy. Příliš se to nedoporučuje, protože Cuzco leží v nadmořské výšce okolo 3 400 m. n. m., což není úplně málo. V rámci postupné aklimatizace volí většina lidí cestu autobusem právě přes zmiňovaná turistická must see (např. tour s populární společností PeruHop). Tahle varianta ale zabere mnohem více času. Oproti hodině a půl letu je prostě dlouhé všechno, co si budem povídat, že jo.

Každopádně při nejlepší konstelaci hvězd jsme chtěli strávit týden v oblasti Cuzca a pár dní v hikerském ráji - Huarazu. Plus nějaké dny k dobru navíc jako zálohu, kdybychom se někde zasekli, kdyby se nám někde líbilo víc, nebo kdybychom nezvládali nadmořskou výšku. Nakonec ale vše šlapalo jako hodinky a my se tak drželi původního stanoveného plánu, který vypadal takto:

DEN1
přílet Lima, přelet do Cuzca
Sacsayhuaman

DEN2 
Ollaytaytambo, Maras, Moray

DEN3
Salkantay trek
Humantay Lake
noc Quiswarniyuc

DEN4
Salkantay trek
sedlo Salkantay
noc Chaullay

DEN5 
Salkantay trek
noc Aguas Calientes

DEN6
Machu Picchu

DEN7
Duhové hory, Red Valley

DEN8
přelet do Limy, prohlídka Limy
noční autobus do Huarazu

DEN9
ledovec Pastoruri

DEN10 
Laguna 69

DEN11
Laguna Churup

DEN12
Caral

DEN13
Ica, Huacachina

DEN14
Paracas, Ballestas Islands

DEN15
odlet z Limy
-> DEN16 přílet do Mnichova


Tohle vám pro představu zatím musí stačit. Na konkrétnější informace si ještě nějakou dobu počkejte. Přece jen zpracovat dva a půl tisíce fotek není žádná prča :) Pokud se chystáte do Peru v blízké době a zajímá vás aktuální info, klidně mi napište rovnou ať nemusíte čekat na článek.

1. díl - Cuzco a aklimatizační výlety


2 komentáře:

  1. Díky díky za článek, přečetl jsem jedním dechem, naprostá paráda! Snad nad jednou také navštívíme! Těším se na pokračování

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. super, to jsem moc ráda, že se líbí a inspiruje. Pokračování určitě bude! :)

      Vymazat

Používá technologii služby Blogger.